Čím více zeleně v ulicích, tím vyšší tržby

Zelenými střechami se zabýváte od roku 2012, jak se obor za tu dobu posunul? 

První extenzivní, lehké, zelené střechy v Česku začaly vznikat v 90. letech minulého století na zahradách progresivních architektů. Větší boom nastal kolem roku 2013, kdy na trhu už působili zkušení dodavatelé ze zahraničí s kvalitními materiály. Za loňský rok u nás vzniklo zhruba 380 tisíc metrů čtverečních nově založených zelených střech, což odpovídá přibližně 53 fotbalovým hřištím. 

Naše asociace měří přírůstek zelených střech v Česku od roku 2014, kdy jich přibylo 110 tisíc metrů čtverečních. V roce 2023 jsme byli na 495 tisících, takže za tu dobu poptávka vzrostla asi čtyřikrát.

Loňský rok byl pro zelené střechy silný, ale za rekordní lze považovat rok 2023, který byl pro novou výstavbu spíše slabší. Čím to je?

Vstoupilo do toho několik faktorů. Během covidu se sice tolik nestavělo, ale trh zahradních úprav, bazénů, jezírek a zelených střech šel nahoru, protože lidé trávili víc času doma a zvelebovali si svoje bydlení. Obor zelených střech má za stavebnictvím mírné zpoždění, většinou pár let, protože zelená střecha se dělá až úplně na závěr stavby. V roce 2023 se tedy dokončilo hodně projektů. Loni ale už trh možná i vlivem vysokých úrokových sazeb trochu ochladl. 

Jsou mezi dodavateli technických řešení dnes i místní firmy? 

Máme lokální výrobce substrátu i pěstitele rostlin – sazenic, předpěstovaných rohoží i osiv. Je u nás i docela dost výrobců kvalitních textilií, které se používají do zelených střech jako ochranná vrstva. Také výrobců plastových nopových fólií, které se používají jako retenční a drenážní vrstva. Jednotlivé komponenty jsou tedy často lokální. Systémových řešení nabízejících celou skladbu zelené střechy, jaké známe z Německa nebo Rakouska, u nás však tolik nemáme. 

S jakými systémy pracujete vy?

Naše firma využívá zahraniční i české materiály. Snažíme se skladby přizpůsobovat vždy na míru konkrétnímu projektu. Preferujeme lokální výrobce, ale u některých materiálů – třeba technicky složitějších, nebo inovací, musíme sáhnout po zahraničním řešení, protože české komponenty nemáme. 

Jak si stojí v oblasti zelených střech Česko v kontextu Evropy?

Relativně dobře, ale když se podíváme na absolutní čísla, tak jsme pořád ještě pozadu. Například v Rakousku se za rok založí zhruba 1,5 milionu metrů čtverečních a v Německu přibližně 8,7 milionu metrů čtverečních zelených střech. V Rakousku se tedy na jednoho obyvatele postaví zhruba čtyřikrát víc zelených střech než u nás, a v Německu asi třikrát víc.

Není to tím, že stavebníci na západ od nás jsou více motivováni legislativou?

V Česku je trh zelených střech relativně mladý a je více motivovaný dotacemi. Na vyspělejších trzích hraje velkou roli i regulace. Zelené střechy se dostávají do stavebních předpisů měst. Například v některých švýcarských je velká část plochých střech zelená. Konkrétně Basilej zavedla povinnost ozeleňovat ploché střechy už v 80. letech minulého století. V Česku tato podmínka vznikla až loni. Brno a Praha mají ve stavebních předpisech předepsané zelené střechy na střechách do 20 stupňů sklonu pro novou výstavbu nebo větší rekonstrukce. 

Jak jsou na tom naši sousedé, třeba Polsko? 

Polsko je velký a hodně konkurenční trh. Některá města tam mají zelené střechy ve stavebních předpisech nebo poskytují úlevu z daně z nemovitosti, pokud je budova má. Některými regulacemi jsou tedy proti nám možná trochu napřed. Na druhou stranu – v Polsku je občas problém s dodržením kvality zelených střech. Používají na ně totiž materiály, které nemají předepsané vlastnosti. Některé projekty tak mohou být problematické.

Pavel Dostal, šéf Asociace zelených střech a fasád

Foto: Honza Mudra

Jak se to konkrétně projevuje? 

Třeba při používání zeminy místo substrátu. Na zelenou střechu se nedává zemina z pozemku, protože obsahuje plevel, příliš mnoho organické hmoty a jemných částic, které ucpávají odtoky ze střechy. Nicméně tlak na nízkou cenu někdy vede k tomu, že se používají necertifikované materiály. Další věc je třeba i to, že v Polsku je dovolené na střechách používat hydroizolace o tloušťce od 1,2 milimetru, zatímco v Česku je to od 1,5 milimetru. Očekávaná doba životnosti takto založené střechy s nekvalitními materiály není 40 nebo 50 let, opravy nastávají daleko dříve.

U nás jsou žádanější extenzivní zelené střechy na úkor těch intenzivních, jejichž podíl je asi pětinový. Je to tím, že jsou levnější a méně náročné na údržbu?

Nižší pořizovací náklady asi hrají svou roli. Extenzivní zelené střechy, které pokrývají suchomilné traviny a byliny, jsou nenáročné na údržbu. Ale i extenzivní zelená střecha s rozchodníkovou nebo travobylinnou vegetací zadrží v našich podmínkách ročně kolem 50 procent srážkové vody, a z hlediska vyvažování mikroklimatu ve městech funguje. 

Intenzivní zelené střechy jsou typicky předzahrádky s trávníkem, keři a stromy někdy na podzemních garážích, ale i pobytové střešní zahrady na administrativních budovách, kde mohou sloužit jako rekreační zóny pro zaměstnance na odreagování. Ve městech se zelené střechy realizují kvůli hospodaření s vodou. A z podobných důvodů se zakládají i na průmyslových a logistických halách. U zelených střech na školách, školkách nebo nemocnicích hraje velkou roli i to, na který typ dané veřejné budovy je zrovna vypsaná dotace.

Které projekty zelených střech u nás byste vyzdvihl?

Například na budově ČSOB v Radlické ulici v Praze jsou intenzivní a rozlehlé. Dále bych zmínil Masaryčku v Praze nebo tramvajovou vozovnu Slovany v Plzni. Ta se se svou velikostí 13 500 metrů čtverečních extenzivních zelených střech, tedy zhruba dvou fotbalových hřišť, řadí mezi největší tohoto typu v Česku. 

Pochybují lidé ještě o přínosech zelených střech, nebo řeší jen investiční náklady? 

Dříve se zelené střechy realizovaly spíš kvůli estetice, teď už je, myslím, důvodem většinou jejich funkce – zadržování vody, ochlazování okolí i budovy, možnost pobytu, koeficient zeleně, snižování prašnosti a hlučnosti… Občas zákazníci volí levnější a méně kvalitní řešení, která mají kratší životnost a vyšší náklady na údržbu. Vidíme to například v oboru hydroizolace střech, na který zelené střechy navazují.

V Česku se běžně nechává hydroizolace na svislých konstrukcích odkrytá, ale kvůli tomu bude potřeba na těchto místech střechu opravit dříve. Vidíme to u některých 15–20 let starých střech. To jsou krátkodobé úspory na úkor životnosti střechy.

Co se na takové střeše může pokazit?

Vyšší pořizovací náklady na kvalitní návrh a realizaci kompenzují nižší provozní náklady do budoucna na údržbu a pozdější rekonstrukce. Strašákem je zatékání do střechy, řeší se, zda ho způsobila nekvalitně provedená hydroizolace nebo třeba pracovníci, kteří se po odkryté hydroizolaci pohybovali a mechanicky ji poškodili. Na vině může být také realizátor zelené střechy nebo pracovník údržby.

Stalo se i, že lidé stavěli na střeše stan a zatloukali kolíček do střechy a hydroizolaci tím prorazili. Zatékání je problematické lokalizovat, musí se odkrýt velká část zelené střechy. Není snadné určit odpovědnost a je velice náročné to opravit. Oprava vlivem zatékání vyjde 2 až 2,5krát dráž než náklady na realizaci střechy. Pokud by pořizovací náklady na zelenou střechu rodinného domu dosahovaly 100 až 150 000 korun, náklady na opravu se mohou pohybovat kolem půl milionu. 

Jak investor pozná kvalitní realizační firmu? 

Nevím, jak v souvisejících oborech izolatérských a dalších, ale Asociace zelených střech a fasád sdružující kolem 60 organizací nedávno spustila program certifikovaný realizátor zelených střech. Ten osvědčuje realizační firmy, které prokážou teoretické a praktické znalosti o zelených střechách. Musí složit zkoušku a doložit reference. Zkušební komise se jede namátkově podívat na některou z referencí a ověří si, že je dílo provedené v souladu se standardy a na základě toho vydá certifikaci.

Pavel Dostal (34)

Stojí ve vedení rodinné firmy GreenVille service, jež se od roku 2012 zabývá realizacemi zelených střech. Zároveň od roku 2020 předsedá české Asociaci zelených střech a fasád a je viceprezidentem mezinárodní organizace EFB sdružující asociace zelených střech v evropských zemích. Je absolventem oboru mezinárodní studia a diplomacie na VŠE v Praze.

Foto: Honza Mudra

Jaké jsou náklady na pořízení zelené střechy?

Obecně u extenzivní zelené střechy s nízkou suchomilnou vegetací, nenáročnou na údržbu, se náklady mohou pohybovat od 800 do 900 korun na metr čtvereční bez DPH u větších objektů typu haly. U menšího objektu, jako je garáž rodinného domu, až zhruba po 2500 korun za metr čtvereční. Záleží na tom, jak je střecha dostupná pro mechanizaci a zda na ní bude předpěstovaná nebo sázená vegetace. U větších objektů nastávají úspory z rozsahu, protože kamion uveze 25 kubíků substrátu stejně jako tři, je to jedna doprava. 

Dává zelená střecha smysl na všech typech budov?

Poskytuje spektrum přínosů – ochlazuje budovu pod sebou, protože se nepřehřívá střešní plášť. To nemusí být důležité na garáži, ale bude to přínosné na obytné části budovy, pod kterou je třeba ložnice. Zelená střecha tvoří ochrannou vrstvu pro hydroizolaci střechy a tím, že není vystavena UV záření ani velkým teplotním výkyvům, se její životnost prodlužuje. Zatímco holá střecha z folie vydrží 5 až 20 let v závislosti na tom, z jakého materiálu je a jak dobře je provedená, zelená střecha vydrží dvojnásobek. Ozelenění určitě nebude ekonomicky dávat smysl například na staré hospodářské budově na vesnici. 

Je možné se v podkroví vyhnout instalaci klimatizace, pokud má dům zelenou střechu? 

Pokud má střecha holou hydroizolaci, třeba PVC fólii nebo asfaltový pás, povrch hydroizolace se ohřeje na teplotu kolem 60 až 70 stupňů Celsia. Černý plech pak až na 80 stupňů. Proti tomu teplota na hydroizolaci pod zelenou střechou bude ve stejných podmínkách dosahovat přibližně 25 stupňů. Mikroklimatický efekt je hodně velký. Zásadní roli hraje ovšem i to, kolik je ve střeše tepelné izolace, jak máme zateplené stěny, jak velká máme okna nebo jak jsou zastíněná, tedy kolik solárních zisků máme skrz okna a dveře. Troufám si ale tvrdit, že pokud budete mít zelenou střechu na celé ploše střechy, klimatizaci potřebovat nebudete. 

Platí to i pro starší domy, které se komplexně nezateplují? 

Určitě to pomůže. U starších budov bych doporučil se podívat na stav střechy a zjistit, jestli hydroizolace nebude potřebovat už vyměnit nebo opravit, a zvážit kompletní rekonstrukci a zateplení střechy. Na to lze čerpat dotaci, která by investorovi mohla pokrýt většinu nákladů nejen na zelenou střechu, ale i na opravu samotné střechy. 

Jaké dotace se vztahují na zelené střechy? 

Jedním ze zdrojů na rodinné domy je program Oprav dům po babičce z Nové zelené úsporám, kde se dotace na zelené střechy kombinuje s energetickými opatřeními. Dotace pro veřejné budovy jsou z Operačního programu Životní prostředí. Z měst poskytuje dotační programy na zelené střechy Brno. Jeho programem se inspirovala další města – jako Hodonín a Ústí nad Orlicí. 

Jak náročná je údržba zelených střech?

U extenzivních zelených střech na rodinném domě je to záležitostí jedné dvou hodin práce ročně a zvládne je i samotný majitel. Jednoduchá údržba zajistí očekávanou životnost. Na intenzivní zelené střechy bych doporučil odbornou údržbu od profesionální firmy, protože na nich roste větší množství rostlin, které je potřeba po odkvětu stříhat, někdy dosazovat, zastřihávat stromy, řešit údržbu závlahového systému.

Dokážu si představit, že potenciál pro zelené střechy představují hlavně velká města čelící v létě tepelným ostrovům…

Tam dávají obrovský smysl, jenže trošku narážejí na památkovou ochranu. V samotném centru Prahy je velice obtížné prosadit zelenou střechu, přitom tepelný ostrov je tam jeden z největších. Měli bychom se inspirovat příklady budov jako Masaryčka, Drn na Národní nebo Quadrio a nestavět jim do cesty překážky. 

Když je v husté zástavbě víc zeleně, lidé tam tráví víc času. A když se tam lidé déle zdržují, má to i ekonomický potenciál. Na to existují studie. Obchody na ulicích se stromy mají daleko vyšší tržby než na nezelených. Potřebujeme se dívat nejen na historickou hodnotu budov, ale také na jejich hodnotu pro současné obyvatele a uživatele měst.

Znám rezidenční projekty, kde byly na vizualizacích zelené střechy, ale nakonec se nerealizovaly. Proč od toho investoři ustupují? 

Někdy se zelené střechy škrtají v projektu kvůli úsporám. Pokud zelená střecha není podmínkou pro kolaudaci stavby, hrozí, že investor si vizualizací jen pomůže v prodejích. Pak by ale zelené střechy mělo vymáhat společenství vlastníků.

Zelená barva na lidi působí pozitivně a navozuje pocit uklidnění. Z marketingových důvodů je na vizualizacích dobré mít zelenou barvu kolem budovy. Na obrázcích často bývá znázorněná vzrostlá zeleň, která ale v takové podobě v době převzetí s největší pravděpodobností nebude. Vizualizace často znázorňují nerealistický stav. 

Zeleň má ještě jeden zajímavý aspekt. Zatímco stav nemovitosti se s plynoucím časem zhoršuje, u zeleně je to naopak. Stromy získávají objem koruny, popínavé rostliny zakrývají fasádu. U budovy je to spíše naopak – zešedne, fasády se zašpiní.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

Vaše firma GreenVille service se podílela na výzkumu o životě hmyzu na zelených střechách, co všechno jste zjistili? 

Ve spolupráci s Fakultou životního prostředí na České zemědělské univerzitě v Praze a s katedrou botaniky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích děláme velký monitoring biodiverzity na zelených střechách v Česku. Jde o první takto velký výzkum biodiverzity na těchto prostorech v Česku. Monitorujeme zhruba asi 50 zelených střech po celé republice, na nichž posuzujeme pestrost rostlin a hmyzu. 

Zjistili jsme, že občas se na střechách vyskytují vzácné nebo i vyhláškou chráněné rostliny a že hmyzu nedělá problém doletět na zelenou střechu paneláku 40 metrů vysoko, běžně se tam vyskytuje. A také, že po založení tam bylo deset druhů rostlin a o pár let později třeba 40. Takže ani pro rostliny není výška překážkou. Dokonce jsme jednou na střeše narazili na poštolku, která si tam přinesla ulovenou myš. Střechy pro biodiverzitu opravdu fungují. 

Ideální výškově modelovaný substrát by měl mít 8 až 25 centimetrů. V takových podmínkách nám potom bude fungovat vegetace travin a bylin a třeba i právě těch vzácnějších druhů. Ta pak bude tvořit velkou konkurenci náletovým nebo invazním druhům. Vytvořením podmínek pro dobrou biodiverzitu děláme střechu nejen ekologicky hodnotnější, ale i udržitelnější, s delší životností a při zachování nákladů. 

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.