Armádu nezajímají volby, ale jestli dostane co nejdřív moderní zbraně, říká Černochová

Předvolební kritiku opozice za některé z těchto nákupů odmítá. „Pořád jsou nějaké volby a armáda modernizaci potřebuje. Vojáky by nemělo zajímat, jaký tady právě sedí ministr,“ řekla v rozhovoru s HN, v němž popisuje detaily některých nákupů i snahu o úspěšnější nábor nových vojáků do armády.

Máte pocit, že za dobu, kdy jste ve funkci, se změnil vlivem války na Ukrajině přístup ostatních resortů k obraně republiky? Uvědomují si teď víc vaši kolegové ve vládě, v parlamentu, v opozici, že je potřeba se na obranu připravit?

Přístup se změnil, ale když to řeknu s troškou nadsázky, vždycky až do projednávání rozpočtu, kdy samozřejmě je to stále boj mezi jednotlivými resorty o to, kdo získá víc peněz. Zákonem máme zajištěná dvě procenta a pro rok 2026 bychom měli jít na 2,2 procenta. Podle nové metodiky Severoatlantické aliance, která se ještě vytváří, mohou být v nepřímých obranných výdajích některé projekty z jiných resortů, o nichž jsme si nebyli jisti, jestli se jako obranné výdaje uznají – z ministerstev dopravy, průmyslu a obchodu, vnitra a dalších. To je tedy jeden posun.

Něco podobného jsem zaznamenala v oblasti školství. Program Příprava občanů k obraně státu – POKOS – potřeboval osvěžit a to se nám podařilo. Víc pedagogů spolupracuje s naším resortem, s vojáky, s aktivní zálohou a válečnými veterány na tom, aby mezi lidmi panovalo širší povědomí o tom, co by oni sami měli a mohli pro obranu státu v rámci nějaké odpovědnosti nás všech udělat. A je to i v jejich zájmu, protože mají příležitost se naučit i dovednostem, které se jim mohou hodit v případě třeba živelní pohromy.

Teď jsme rádi i za to, že se konečně posouvá a zlepšil se management firmy Explosia, která patří pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Dlouhodobě jsme poukazovali na základě informací od našich partnerů – od firem, že mají problém s managementem. Zástupce armády je nyní členem dozorčí rady. V tomto případě mě to mrzí, protože jsme na problémy upozorňovali dva roky a Explosia prošvihla příležitost odrazit se ode dna mnohem dříve. 

BeNative

Jubilejní ročník bude divácky velmi atraktivní, říká pořadatel Dnů NATO

▪ 6 min. čtení

A co opozice, pochopila, že situace se změnila? Může případná změna vlády po volbách zastavit programy modernizace, které jste třeba nastartovala vy?

Já myslím, že nepochopila. První skoro tři roky jsme byli schopni se na některých věcech domluvit. Pak nastal nějaký zlom, asi v souvislosti s blížícími se volbami. Mám pocit, že nastavení kolegů z opozice se otočilo a rozhodli se, že budou kritizovat úplně všechno. Dokonce došli tak daleko, že kritizují svoje vlastní rozhodnutí. Protože jestli nám pan Havlíček vyčítá nějaké nastavení průmyslové spolupráce vůči českým firmám v projektu nákupu bojových vozidel pěchoty CV90, tak je zapotřebí mu připomenout, že to je přesně ten parametr, který schválila Babišova vláda, kde on byl také ministrem. Tuhle pasáž jsme kompletně vzali ze starého výběrového řízení a dali do nových podmínek.

Nebo nám vyčítají, že nakupujeme napřímo a neděláme výběrová řízení. Mám tabulku, kde mohu ukázat, že většina nákupů za pana ministra Metnara byla pomocí přímého zadání, ne z výběrového řízení. Nákup děl Caesar a raket systému Shorad uzavírali týden či dva před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021.

Armádu nezajímají volby, ale projekty modernizace. Pořád jsou nějaké volby a nemůžeme proces zastavit, protože jsou za měsíc či dva další. O dlouhodobě plánovaných projektech informujeme na výboru pro obranu, takže třeba o nákupu tanků Leopard 2A8 věděli dopředu. Proč bychom ho neměli dávat ke schválení vládě? Vojáky by nemělo zajímat, kdo tady právě sedí jako ministr, ale kdy konečně budeme mít těžkou brigádu, která se nám kvůli nekompetentnosti ministra Metnara zdržela o dva, možná o čtyři roky. První obrněnce CV90 budou mít vojáci příští rok, protože jsem to rozhodla v prvních týdnech po nástupu. 

Když jsme u těch CV90, tak jako problém je označováno, že není uzavřena smlouva na jejich servis. Kdy bude hotová?

Víte, že u některých servisních smluv je výhodné dělat je hned po nákupu, u některých není, protože chcete mít jistotu, že servis buď dokáže, nebo nedokáže zajistit český obranný průmysl. Je potřeba nastavit ekonomické parametry, které obhájíte před veřejností. Ohledně tanků jsme teď uzavřeli servisní smlouvu na typ 2A4 a testujeme, jak bude fungovat. Když bude, tak podobným způsobem budeme řešit smlouvu na 2A8. Ale takové smlouvy se nedají dělat přes jednu šablonu. Ohledně smlouvy na CV90 mi od začátku přijde nejlogičtější, aby servis zajišťoval ten, kdo je integrátorem, tedy náš státní podnik VOP CZ, který bude i většinu těch vozů vyrábět poté, co bude dokončena první série ve Švédsku. Budu se snažit, aby se to tak stalo, ale zase musíme řešit ekonomickou výhodnost. Jsme teď v nějakém procesu, kdy zvažujeme s tím související čísla.

Bude to do voleb?

Spíš ne, ale určitě to bude do doby, než první vozy dorazí fyzicky během příštího roku. Řekněme, že smlouva by mohla být do konce letošního roku.

Hodně se mluví o dostatku vojáků, protože tuto novou techniku musí někdo obsluhovat. Podle posledních čísel se letošní nábor celkem vydařil. Dá se to udržet jako trend? A co nejvíc pomohlo? Vyšší platy?

Ta čísla byla očekávatelná. Společně s náčelníkem generálního štábu jsme dělali všechny možné kroky, aby se nábory dařily lépe. Možná nám paradoxně pomohla i kritika opozice, která tvrdila, že nábory se nedaří. Pomohlo, že jsme zvedali platy. Hlavně to poslední navýšení bylo zásadní. Nesmíme zapomenout, že potřebujeme nejen nabrat nové, ale také udržet už sloužící vojáky. Svoji roli sehrála nepochybně i modernizace a vojáci vidí, že nová technika přijede či přiletí.

Na druhou stranu, co jsme neudělali a co je obrovský úkol stojící před novým ministrem a náčelníkem generálního štábu, je zlepšit něco, co bych nazvala kulturou útvarů. Někdy se mi zdá, že myšlení velitelů se neposunulo do 21. století. Potřebujeme třeba víc žen do armády, takže jim musíme nějak přizpůsobit službu, kterou budou nepochybně vykonávat skvěle, ale zároveň by měly být schopny být matkami. Nebo zajistit, že se na ty, co se ozvou, že se jim něco nelíbí, nebudou automaticky dívat jako na kverulanty. Aby vojáci dostali to, co se jim slíbí, a nebyli otrávení, když to jejich nadřízení třeba nedodrží, což platí typicky pro umístění do útvarů. Ti lidé potom neprodlouží kontrakt, protože jsou znechucení.

Také bychom se měli jinak dívat na mladou generaci, kterou bychom neměli odradit tím, že všechno budeme přehánět. Mladá generace, která vyrostla ve svobodě, ví, že v armádě musí strpět rozkazy, velení, to je jasné, ale nemělo by překračovat nějakou nepřiměřenou míru.

Pomohly oslovit mladé letní výcvikové tábory pro studenty?

Jsem šťastná, že se to stalo, byl to můj sen. Byl to úspěšný projekt a budeme v něm pokračovat. Ale nesmíme lidi zklamat. Jedna věc je výcvik, kde jsou na tom všichni stejně. Druhá je pak to, že přijdou k útvaru a třeba narazí na někoho, s kým si úplně nesednou. Tahle generace má v porovnání s tou naší prostě menší míru odolnosti z hlediska nadřízenosti a podřízenosti. 

Pojďme se tedy rychle podívat na stav modernizace. Jak to vypadá s projektem pořízení nových osmikolových transportérů?

Armáda dělá studii proveditelnosti, jejíž výsledek bude snad někdy na podzim. Je to v režimu utajení, takže vám k tomu nemůžu říct víc.

V Evropě se hodně mluví o protivzdušné obraně. Tu jsme zatím koupili od Izraele v podobě systému Spyder. Nabízí se ale otázka, zda v situaci, ve které ta země je, nebude vždy preferovat dodávky pro vlastní armádu. Neuvažuje se o přesunu výroby střel do Česka či do Evropy?

Teď bych to mohla dnešní opozici vrátit i s úroky. Mohla bych říkat, proč Babiš teď kritizuje, že jsme nekoupili Patrioty, když on koupil Spydery. Ale prostě jsme se jednou tak rozhodli a měli bychom kontinuitu držet. U Izraelců je naděje, že budou mít nějaké další generace Spyderů, které toho budou umět mnohem víc. Jako malá armáda si nemůžeme dovolit mít několik platforem. Ano, jednání s Izraelci jsou velmi složitá, to jsme zažili i s radary MADR. V protivzdušné obraně můžeme spoléhat i na F‑35, protože ten letoun je součástí naší protivzdušné obrany. A na cíle létající níž a na krátké vzdálenosti budeme mít vozidla Mars, která vyrábí česká firma SVOZ. Rakety zase dodává Saab.

Řeší se také nákup dronů. V jejich případě bych se chtěl zeptat, jak je nakupovat v době, kdy se jejich inovační cyklus počítá ve válce na Ukrajině na týdny, ale výběrová řízení trvají roky?

Vojáci právě v souvislosti s válkou na Ukrajině některá výběrová řízení zrušili s tím, že navržené stroje měly být drahé a nesplňovat to, co je potřeba. Hlavní prioritou teď pro armádu je pořízení malých a středních dronů, na které je teď vypsané výběrové řízení. Vojáci se inspirují ukrajinskou zkušeností a informacemi, které nám Ukrajinci dávají.

Velkou pozornost přitahují i menší zakázky, když se u nich objeví problém, jako třeba kuchyně, které měly být předražené. Byly?

Já nevím. Ty kuchyně byly soutěžené nejotevřenější veřejnou soutěží, jakou být soutěžené mohly, dokonce i se zveřejněním v Evropském věstníku. Přihlásilo se tam několik firem, byla vybraná ta nejlevnější. Nikdo z nás nic nechtěl tajit, nebylo to přímé zadání, byla to soutěž. Když se objevila spojitost jednatele té společnosti s ODS, tak jsem si ho musela vygooglovat, abych ji vůbec našla. Navíc, první zakázku této firmě zadával můj předchůdce, pan Metnar. Proč to tedy zadával člověkovi z ODS? Aktuálně je to tak, že ministerstvo obrany uplatnilo vůči dodavateli sankce z prodlení. Kuchyně by tak měly být o šedesát procent levnější. Nemusely by tak stát 65 milionů, teoreticky by to mohlo být 30 milionů. Všechno má určité lhůty a týká se toho nějaký proces. Pokud nám ovšem dodavatel zboží dodá. My jsme zatím neplatili nic. Žádná ztráta, ani hypotetická, tedy nevznikla. Termín pro dodání je 19. září. Pokud je nedodá, od smlouvy odstoupíme (rozhovor vznikal na začátku září – pozn. red.).

Dny NATO

Stáhněte si přílohu v PDF

Pak se objevil problém s dodávkou děl Caesar z Francie od firmy KNDS. Dokonce se psalo o tom, že by také nemusely být dodány. Co se stalo?

Opět, nechci zpochybňovat rozhodnutí mého předchůdce, pana Metnara. Rozhodl se pořídit Caesary a já jsem, tehdy jako předsedkyně výboru pro obranu, říkala, že armáda aspoň bude mít moderní zbraň. Už tehdy se vedly polemiky ohledně munice, kde se bude vyrábět a jaký typ je potřeba. Ani hnutí ANO na to nemělo jasný názor, kritikem pořizování Caesarů byl poslanec Růžička, dnešní místopředseda výboru pro obranu.

Když začala válka na Ukrajině, měli jsme možnost získat další Caesary proto, abychom mohli třeba i některou starou techniku dávat na Ukrajinu. Armáda řekla, že jich bude potřebovat víc, takže to byl logický krok držet se jedné platformy. Problém byl v tom, že ve smlouvě uzavřené za pana ministra Metnara byla nějaká provázanost s testy, vzdáleností střelby a vojskovými zkouškami. Když v dubnu předali Francouzi část projektové dokumentace, tak naši vojáci někdy na pomezí června a července zjistili, že se vlastně nemůžou ty vojskové zkoušky konat, protože to nesplňuje parametry, aby se vůbec konat mohly. Tím jsme se dostali do slepé uličky. Ale začali jsme hledat řešení a musela jsem o tom informovat vládu, protože bylo jasné, že dojde ke zpoždění. Francouzská strana zafungovala, pomohla i intervence přes vládu a doufejme, že se překážky podaří odstranit. Vlastně to panu Metnarovi nemůžu ani vyčítat, protože sama vím, že ministr nemůže dohlédnout do všech detailů. Ale vzhledem k tomu, jak se k nám oni teď chovají, tak mi to přijde nefér.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Dny NATO.