Deficit rozpočtu pro příští rok ve výši 286 miliard korun není v situaci růstu ekonomiky, neexistující nezaměstnanosti a sedmiprocentního nominálního růstu mezd příliš lichotivé číslo. Ministerstvo financí si to nejspíš uvědomuje a uvědomuje si také, že sliby, které před více než dvěma lety dalo, nebyly, slovy klasika, „zasazeny do reálného ekonomického rámce“. K deficitu 1,2 procenta HDP, který ministr Zbyněk Stanjura z ODS v květnu 2023 sliboval, ani k tomu, že deficit v roce 2024 klesne o 97,7 mld. (realita: -17,1 mld.) a v letošním roce o 53 mld., jsme se ani nepřiblížili.
Proto se nyní ministr Stanjura snaží pochlubit alespoň tím, co nevypadá na první pohled tak „drze“. Píše, že nebýt „dvou mimořádných položek“ v rozpočtu (dodatečné výdaje na obranu ve výši 30,7 mld. a 18 mld. na přípravné práce k výstavbě dalších bloků v Dukovanech), byl by deficit „jen“ 237 mld. To má asi být vnímáno jako úspěch, ve skutečnosti je to ale žalostný výsledek.
Co se dočtete dál
- Jak přesně se počítá deficit 2026 a co skrývá odpočet dvou mimořádných položek?
- Proč se většina navýšení na obranu projevuje v kapitole ministerstva dopravy a jaké konkrétní projekty jsou tím financovány?
- Jak konsolidace rozpočtu selhává a proč běžné příjmy bez EU nestačí pokrýt běžné výdaje?
- Jaký dopad bude mít převod financování nepedagogických platů na samosprávy na státní a místní rozpočty?
- Jak vláda převádí prostředky určené na mimořádné účely (např. povodně) a jaké to má důsledky pro fiskální transparentnost?
- Jaké změny v rozpočtu lze očekávat po pravděpodobné výměně vlády a jak ovlivní fiskální odpovědnost?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
