Česko a důchody: reálné příjmy penzistů rostou, koupí si více jídla i benzinu. V Evropě patří k průměru

Na začátku září ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) oznámil, že pokud to vláda schválí, vzroste od ledna průměrný důchod o 668 korun a dosáhne částky 21 839 korun. Uvedl, že za posledních deset let překonal růst důchodů o více než 18 procentních bodů růst cen. „Je vidět, že nastavenými valorizacemi umíme držet a chránit kupní sílu našich starobních důchodců,“ řekl ministr s tím, že celkově za období současné vlády důchody vzrostly o 28 procent.

Důchodcům v Česku za poslední tři volební období vzrostly penze téměř na dvojnásobek na současných přibližně 21 tisíc korun. Značnou část z toho si vzala zpět inflace, která dosahovala extrémních hodnot zejména v letech 2022 a 2023. Přesto se jejich kupní síla za posledních 12 let zvedla a těžko by se hledala komodita, které si penzista za průměrný důchod koupí méně. Pozitivní také je, že se za uvedené období snížila nerovnost ve výši penzí mužů a žen na polovinu. Mezitím se výše důchodů staly také předmětem ústavní stížnosti a evergreenem v předvolebních slibech. 

Po celou dobu posledních volebních období mohli lidé v Česku sledovat snahy o důchodovou reformu. Ta byla také tématem povolebního vyjednávání v roce 2013, kdy budoucí premiér Bohuslav Sobotka (tehdejší ČSSD, dnes SOCDEM) chystal vládu, v níž po volebním úspěchu usedl coby ministr financí předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Tehdy byl průměrný důchod kolem jedenácti tisíc korun.

Sobotkova vláda následně schválila například zastropování věku odchodu do penze na 65 let nebo nové valorizace penzí. V roce 2016 byl také vyplacen jednorázový příspěvek 1200 korun. Přesto během Sobotkovy vlády klesal jeden z klíčových ukazatelů – poměr průměrné penze k průměrné mzdě. Příjmy pracujících zkrátka rostly rychleji. Z původních 42,55 procenta se ukazatel dostal až na 37,32 procenta v roce 2018, kdy už vládl Babišův kabinet. Od roku 2019 se ale trajektorie otočila a poměr rostl až do roku 2023 skoro na 45 procent. V loňském roce už ale poměr o dva procentní body opět spadl.

V době covidu – a Babišova premiérství – se mimo jiné penzisté dočkali také dalšího mimořádného příspěvku ve výši pěti tisíc korun.

Za vlády premiéra Petra Fialy (ODS) penzisty naopak čekala odložená valorizace penzí, což bylo součástí novely zákona o důchodovém pojištění. Vláda v roce 2023 za vysoké inflace jednorázově upravila mechanismus mimořádné valorizace. Penze tak sice stouply, ale méně, než senioři očekávali, v průměru o 760 korun. Podle původního znění zákona si v průměru měli přilepšit o 1770 korun.

Číslo odpovídalo růstu cen v domácnostech důchodců od července 2022 do ledna 2023. Vláda tehdy argumentovala zejména rozpočtovou odpovědností s poukazem na úsporu 19 miliard korun. Opozice to však označila za nepřípustnou retroaktivitu zákona a zásah do práv seniorů. Proti zákonu podalo hnutí ANO ústavní stížnost, kterou ale Ústavní soud zamítl.

Nakoupí si více

Statistická data ale ukazují, že ve zmíněném roce žádný skok v křivce růstu důchodů nakonec nenastal. Potvrzuje to i ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa. I po zmírnění valorizací podle něj patří domácnosti důchodců nadále k těm, které lze společně s podnikateli označit za vítěze bojů o výdělky v posledních několika letech. „V těchto dvou skupinách je dnes reálná kupní síla příjmů vyšší než v roce 2020. Břemeno poklesu nesou domácnosti, které žijí z příjmů ze zaměstnání,“ řekl Skořepa.

Důchodová reforma platí, Ústavní soud odmítl návrh hnutí ANO na její zrušení

9. 7. 2025 ▪ 3 min. čtení

Srovnání kupní síly penzistů ukazuje, že si mohou pořídit více než před dvanácti lety. Například benzinu si mohl průměrný senior v roce 2013 koupit za měsíční penzi něco přes 300 litrů, na konci loňského roku to bylo skoro 550 litrů. Podobně například vejce – ta prošla v souvislosti s blížícím se zákazem klecových chovů turbulencí cen, ale přesto jsou pro penzisty dostupnější. Oproti 300 desetikusovým balením v roce 2013 si jich dnes mohou koupit téměř 500.

Podobně dopadnou srovnání s vepřovým masem, bramborami nebo banány. Jediná komodita, kde se kupní síla českého penzisty prakticky nezměnila, je chléb – konkrétně kilogramové balení kmínového konzumního. Tam se podle dat Českého statistického úřadu kupní síla vrátila na původních 460 kilogramů pořízených z jednoho průměrného důchodu.

Český důchodce obstojí i ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Podobný vývoj penzí vykazují například sousední Slovensko nebo Polsko. Tam jsou důchody dlouhodobě srovnatelné, zatímco ty slovenské jsou oproti českým dávkám o pár tisíc nižší.

V průměru je Česko i v dalším sledovaném parametru – tedy jaký je procentuální rozdíl mezi posledním výdělkem v práci a prvním důchodem. Podle dat OECD sice český penzista nedosáhne na země jako Portugalsko, kde senior takřka nepozná, že jde do penze, ale s necelými 59 procenty podílu důchodu oproti mzdě je na tom lépe než třeba Litevci nebo Estonci, kteří pobírají kolem jedné třetiny svých předchozích čistých příjmů.

Reforma nakonec přišla

Dlouho diskutovanou důchodovou reformu nakonec přinesla až stávající Fialova vláda a loni v prosinci ji schválil Senát. Mimo jiné postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu až na 67 let. Od příštího roku pak bude platit povinný příspěvek zaměstnavatelů na penzijní spoření pracovníků v rizikových profesích. 

Například Skořepa upozornil, že změny parametrů důchodového systému prosazené končícím kabinetem by měly problém budoucích rozpočtových deficitů s ohledem na stárnutí populace snížit, ale nikoliv zcela odstranit. „Ovšem jestli onen nedořešený zbytek bude pokryt dalším zpomalováním růstu důchodů, nebo úsporami jinde ve veřejných rozpočtech, to bude teprve předmětem politických debat v dalších letech,“ řekl.

Ty čekají na vládu, která vzejde z říjnových sněmovních voleb. A jejich jasný favorit, tedy hnutí ANO, přitom slibuje, že v případě svého návratu do čela vlády reformu stávající koalice zruší.