Mendlová řídí koncepci péče o zdraví České spořitelny již šestým rokem. Sama je lékařka a také lékařská koučka, její specialitou je prevence vyhoření a posilování odolnosti. Více než deset tisíc zaměstnanců největší tuzemské banky tak využívá výhod, které jsou vysoce nad hranicí standardu.

Proč se Česká spořitelna rozhodla mít manažerku zdraví?

Je to inspirace od mateřské společnosti Erste Group ve Vídni, kde mají rovněž svou vlastní lékařku a vlastní centrum zdraví. Vzhledem k tomu, že velmi dobře funguje a zaměstnanci si to hodně chválí, rozhodla se její dcera, Česká spořitelna, že zkusí něco podobného. ­Ovšem nepřevádíme systém jedna ku jedné, vymýšlíme spoustu vlastních věcí a dáváme důraz na moderní technologie. Jedna z velkých výzev spořitelny spočívá v její velikosti. Máme deset tisíc zaměstnanců, z nichž necelá polovina pracuje v Praze a okolí. Druhou část máme rozesetou všude možně po republice. Tedy potřebujeme dostat zdraví nejen do Prahy, ale i do regionů.

Jak dlouho již tuto roli vykonáváte?

Šestým rokem, nastoupila jsem na jaře 2020 a objevil se covid. Takže jsem tři roky místo wellbeingu a duševního zdraví řešila roušky a dezinfekce.

Co konkrétně nabízí program péče o zdraví zaměstnanců?

Všechno, co zajistí, aby byli co nejdéle spokojení a zdraví. Staráme se o zdraví jak fyzické, tak psychické. Všichni naši kolegové i jejich rodiny mají zdarma přístup k aplikaci U lékaře, kde se mohou ohledně svých zdravotních problémů poradit 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Pro širokou veřejnost je tato aplikace placená. Mohou si v ní najít lékaře a rovnou se k němu nechat objednat. Tuto službu hojně využívají zejména kolegové z regionů. Tady v Praze je dostupnost specialistů relativně dobrá, ale pokud například v Českém Šternberku maminka potřebuje dětského endokrinologa, bude se jí shánět hodně špatně. Náš zaměstnanec nebo člen jeho rodiny jednoduše do aplikace naťuká požadavek a do 24 hodin se mu ozve sestřička s nabídkou konkrétního objednání. Má to ještě tu výhodu, že U lékaře nenabízí jen tak nějaké doktory, ale pouze ty, kteří jsou díky zpětné vazbě od pacientů prověření a umějí nejen léčit, ale i komunikovat s pacientem. Tuto aplikaci může kromě našich zaměstnanců využívat až pět jejich rodinných příslušníků. Je navíc diskrétní, tedy my nezjistíme, kdo a k čemu službu využil. Dostáváme pouze směsná, agregovaná čísla. Takže například vím, že za loňský rok ji využilo zhruba dvacet procent našich kolegů a podle anonymních dotazníků rovněž víme, že jsou s touto službou velmi spokojeni. Nejčastěji shánějí kožaře, ortopedy a zubaře.

Co dalšího v péči o zdraví nabízíte?

Zřídili jsme vlastní Centrum zdraví, které je otevřené od roku 2023 v Praze na naší centrále. Jsou tam ordinace praktického lékaře, v nichž se nečeká. Pacienti jsou vždy objednaní, máme dokonce rozdělené vchody pro zdravé a nemocné. Naši lékaři jsou schopni ordinovat i na dálku pomocí videa, pokud to onemocnění umožňuje. Na mobilní telefon je pak možné poslat e‑recept, aby pacient nemusel nikam chodit. A zařizují se tu také všechna následná objednávání. Tedy ne že vám jen dají žádanku, ale zajistí specialistu v lokalitě, která se pacientovi hodí. Do 24 hodin volá sestřička s konkrétní nabídkou vyšetření. To je opět k dispozici i pro rodinné příslušníky. Na soukromých klinikách byste za takové služby dávali desítky tisíc ročně, ale pro kolegy a jejich rodiny je to zdarma. Držíme se hesla Jednou spořitelňák, vždycky spořitelňák, takže tohle je benefit, který jim zůstává, i když ze spořitelny odejdou. Mít praktického lékaře je poklad a takový lékař se nedá střídat jako ponožky, je to celoživotní vztah. V Centru zdraví slouží tři praktické lékařky a jsme genderově vyvážení, takže máme také báječného sestřičáka.

MUDr. Pavla Mendlová

manažerka zdraví, Česká spořitelna

Narodila se v roce 1977 v Brně.

Vystudovala II. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor všeobecné lékařství. Má atestaci z pediatrie, na Dětské klinice v Motole se specializovala na dětskou endokrinologii. Pracovala také jako medicínský poradce ve farmaceutické společnosti GSK v oblasti vakcín.

Od roku 2014 se věnuje koučingu a přednáškám v oblasti prevence vyhoření, stejné téma od 2019 vyučuje na Univerzitě Karlově.

V České spořitelně působí od roku 2020, má na starosti koncepci péče o zdraví zaměstnanců.

Má tři děti a žije v malé vesnici u Prahy. Mezi její koníčky patří cestování a patchwork, je vášnivou zahradnicí.

Slyšela jsem, že nabízíte v pracovní době i masáže…

Ano, na všech našich velkých pobočkách po celé republice máme masážní křesla, celkem jich je 22. Na křeslech je 16 přednastavených programů a masáž trvá dvacet minut. Očekáváme od všech našich manažerů, že alespoň jednou týdně nejenže svým lidem masáž v rámci pracovní doby umožní, ale že je budou motivovat, aby na ni dorazili.

Jak vás napadla právě masážní křesla?

Protože z našich měření víme, že po dvaceti minutách masáže 97 procent kolegů reportovalo, že jim je lépe fyzicky, že se zlepšují takzvaná kancelářská záda a cítili, že jsou na tom lépe i psychicky, protože si odpočinuli. Dále 98 procent kolegů reportovalo vyšší efektivitu, kreativitu, lepší práci s klientem. Tedy tohle není benefit, ale cílená investice. I manažeři si vyzkoušeli, že když dají lidem těch dvacet minut masáže v křesle, bohatě se jim to vyplatí, a to ve výkonu, náladě a angažovanosti celého jejich týmu. Bolesti zad se však snažíme řešit komplexně, pobočky po celé republice objíždí tým našich fyzioterapeutů a snažíme se, aby kolegové mohli absolvovat jedno sezení s fyzioterapeutem ročně, kdy si spolu sednou a řeknou si co a jak je potřeba cvičit.

Pavla Mendlová
Pavla Mendlová
Masážní křesla (nahoře) jsou součástí programu péče o zdraví v České spořitelně. Manažeři mají své lidi motivovat, aby na 20minutovou masáž zašli. Jednou z aktivit je také nácvik resuscitace s pomocí virtuální reality (dole).
Foto: Lukáš Bíba

Pomáhají vám nějak digitální technologie?

Ano, právě s již zmíněným cvičením. Máme kufry s virtuální realitou, z nichž si vezmete brýle a ocitnete se v japonské zahradě. Před vámi se objeví vaše osobní cvičitelka a předcvičuje vám stejně, jako by vás vedla vaše fyzioterapeutka. Jsou to cílená cvičení na kompenzaci sedavého zaměstnání uzpůsobená tak, aby se dalo dělat v kanceláři. Většinou jde o různé protahovací cviky. Lekce trvá zhruba 15 minut. U nás na centrále máme toto cvičení dokonce gamifikované, tedy jak postupujete půlročním cvičebním programem a zlepšujete se, zahrada kolem vás rozkvétá a objevují se v ní nové zdobné prvky, například vodopád, váza či katana.

Kteří zaměstnanci mají na tyto zdravotní benefity nárok?

Úplně všichni, stejnou špičkovou zdravotní péči nabízíme generálnímu řediteli jako paní uklízečce.

Jaký je o ty služby zájem?

Využití se různí, nabídku každý využívá individuálně. Pro někoho je nejužitečnější, když může najít sobě či svojí mamince kvalitní péči. Mnoho našich kolegů je z takzvané sendvičové generace, tedy ještě se starají o své děti, ale už i o rodiče a do toho intenzivně pracují. Velká část z nich využívá našeho systému psychologické podpory – jeden z benefitů je psychologicko‑právní poradenství, kdy každý z našich kolegů, jeho partner, partnerka i děti, mají nárok až na šest sezení s pychoterapeutem ročně. Zajišťujeme je online a ve všech krajských městech i fyzicky. Tři čtvrtiny všech konzultací skutečně fyzicky probíhají, kolegové osobní setkání vysloveně preferují a velmi si jich váží. Jsou zadarmo a samozřejmě striktně diskrétní.

O této službě získáváme jen agregovaná data, tedy nemáme žádný způsob, jak zjistit, co který zaměstnanec s psychologem či právníkem řeší. Vím jen, že za loňský rok využilo tuto službu zhruba deset procent našich kolegů a dle anonymního dotazníku jsou s ní velmi spokojeni. Nejčastěji řeší rodinné záležitosti. Důležité je nejen to, že sezení zaplatíme, ale především, že zajistíme rychlou objednací lhůtu. Průměrná objednací lhůta třeba k dětskému psychologovi je v Česku standardně šest až devět měsíců. Ve chvíli, kdy dítě řeší akutní stav, třeba sebepoškozování, nemůže čekat tak dlouhou dobu. Pro naše zaměstnance a jejich rodiny platí objednací lhůta u dětského psychologa do týdne, v urgentních situacích do druhého dne. Pro tyto případy máme také krizovou linku dostupnou nonstop, sedm dní v týdnu.

Co z uvedených služeb platíte vy jako Česká spořitelna a co jde na pojišťovnu?

Praktičtí lékaři spolupracují s pojišťovnou, co se týče služby U lékaře, psychologického poradenství, fyzioterapie, virtuální reality a nebo nově také screeningů srdečních arytmií s pomocí umělé inteligence, to platíme my jako banka.

Kolik peněz za tyto služby ročně zaplatíte?

Do programů podpory zdraví zaměstnanců ročně investujeme přes 23 milionů korun.

Zmínila jste, že nabízíte také screening srdečních arytmií. Jaký je o to zájem a jak to prakticky probíhá?

V Česku se účast na preventivních prohlídkách u praktického lékaře pohybuje kolem čtyřiceti až šedesáti procent, dle věku a regionu. U pacientů registrovaných v našich ordinacích máme stoprocentní splnění těchto preventivních prohlídek. Náš sestřičák je aktivně zve a rovnou nabízí volné termíny. Na vyšetření v jiných pracovištích nedává žádanku, ale rovnou pacienta objedná. Dále jsme pilotně spustili také projekt nadstandardních vyšetření, konkrétně screening srdeční arytmie. Je doporučený zaměstnancům nad čtyřicet let. Hrudní pásy na měření nasazujeme vždy na týden. Umělá inteligence pak kontinuálně skenuje činnost srdce, a pokud nalezne anomálii, pošle pacientovi informaci, že je něco špatně, poskytne záznam a dál to pak řeší kardiolog. Loni jsme takto monitorovali 123 týdnů, u 14 kolegů byla zachycena srdeční arytmie.

Ještě v něčem jiném vám pomáhá umělá inteligence?

Chystáme otevření pobočky budoucnosti, tam by už měla být zapojená wellness poradkyně. Bude fungovat následovně: stoupnete si před obrazovku, zařízení vám orientačně změří tep, tlak a spoustu dalších údajů. AI poradkyně si o výsledcích bude povídat s dalším člověkem, případně doporučí co a jak dál. To ovšem není certifikovaná zdravotnická technologie, spíše fitness doplněk. S velkou pravděpodobností ale spolupráce s umělou inteligencí bude cesta, kterou půjdeme i nadále.

Proč je vlastně tak důležité starat se o zdraví zaměstnanců?

Investovat do zdraví svých lidí je to nejlepší, co může zaměstnavatel udělat. I s ohledem na populační křivku – v tuto chvíli se velká část pracovní síly pohybuje kolem čtyřiceti let, to znamená, že za deset let už budeme mít majoritu kolem padesáti let. Pak následuje velká populační díra. Ovšem podle statistik v Česku od 45. roku výrazně narůstají různá chronická onemocnění. To znamená, že tam, kde se zaměstnavatel nepostará o zdraví svých lidí, bude mít zombie force. Nebude mít, kde lidi vzít. Jednoduše proto, že v populaci nebudou.

Ovšem pozor, než prevence zabere a než se projeví, trvá to až pět let. Takže včera bylo pozdě. Navíc zdravý zaměstnanec je spokojený, nevyhoří, není dlouho na neschopence, nezhroutí se z pracovních úkolů a tak dále. Takový člověk je výhodný i pro stát, protože nečerpá nemocenskou, předčasný či invalidní důchod a tak dále.

Máte nějak změřeno, jak se vaše zdravotní benefity projevují?

Měří se to relativně špatně. Čistá data nemocnosti spořitelny jsou výrazně lepší než běžný kancelářský průměr, ovšem nebylo by korektní říkat, že je to jasně díky našim zdravotním programům. Jejich efekt totiž začne být vidět za tři až pět let. Čísla máme takhle hezká proto, že jsme vysoce flexibilní. Kolegové si příliš neberou nemocenskou, protože při běžném nachlazení zůstanou doma a pracují z home officu či si vezmou sick day nebo náš unikátní benefit, a to je takzvaný Můj den. Každý měsíc má zaměstnanec nárok na jeden volný den nad rámec dovolené, kdy se věnuje sobě, může si zajít na preventivní prohlídku, masáž, sednout si s knížkou a podobně.

Nejlepší zaměstnavatelé

Stáhněte si přílohu v PDF

Dá se tedy efekt péče o zdraví zaměstnanců nějak pozorovat?

Ano, třeba v již zmíněné vysoké účasti na preventivních prohlídkách a dalších zdravotních programech, v míře různých onemocnění a více či méně zdravých návycích. Kolegové jsou z programů nadšení, 95 procent zaměstnanců souhlasí, že tématu péče o zdraví je ve spořitelně věnován velký důraz. A máme také zajímavé výsledky z dotazníků k syndromu vyhoření. Použili jsme stejné jako dnes již zesnulý pan profesor Ptáček. Z jeho výzkumů vyplývá, že klinicky významné znaky vyhoření vykazovali lékaři ve 34 procentech, kantoři v 19 procentech. Průměr populace je kolem 12–15 procent, my jsme na 8,5 procenta. To je hodně dobrý výsledek. Nízká míra vyhoření zároveň snižuje i míru fluktuace. Rovněž kolegové z náboru i employer brandingu ujišťují, že takhle propracovaný program zdravotní péče je velmi důležitá součást budování jména značky a pomáhá i v náboru talentů.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nejlepší zaměstnavatelé.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist