Balkán je u českých investorů tradičně spojen s energetikou, ale má co nabídnout i finančním investorům. Například Rumunsko patří k největším emitentům dluhopisů na mezinárodních trzích a v letošním roce jeho eurobondy v průměru vynesly sedm procent. Alfou a omegou budoucí výkonnosti rumunských aktiv je rozpočtová konsolidace, jejímž cílem je snížit rozpočtový deficit z loňských 9,3 procenta HDP na šest procent v roce příštím. Mezi významné emitenty eurobondů patří i velké rumunské banky a energetické společnosti.
Rumunsko je zajímavé i pro akciové investory. Hodnota tamějšího trhu vzrostla od začátku roku o třetinu a další příležitosti by se mohly objevit v budoucnu, neboť vláda premiéra Ilieho Bolojana uvažuje o prodeji státních podílů ve strategických společnostech.
Bulharské státní dluhopisy se těší pozornosti konzervativních dluhopisových fondů a institucionálních investorů. Za relativně nižší výnos Bulharsko nabízí stabilizovanou ekonomiku s nízkým zadlužením a investičním ratingem, která se v lednu stane další členskou zemí eurozóny. V segmentu firemních dluhopisů mají úzkou vazbu na Bulharsko společnosti s výraznou českou stopou, jako jsou Bulgarian Energy či Energo-Pro. Prvně jmenovaná převzala bulharská energetická aktiva společnosti ČEZ, druhá je kontrolovaná českými majiteli.
Stane se z Rumunska další Maďarsko a Slovensko? Dokáže prezident Nicușor Dan ubránit demokracii a důvěru investorů?
Poslední významnou balkánskou zemí je Srbsko, kde se zájmu investorů kromě státních eurobondů těší i eurobondy srbského Telekomu. Srbsko není členskou zemí EU, ale za poslední roky urazilo obrovskou cestu završenou přiznáním prvního investičního ratingu ze strany agentury S&P. Srbsko dokázalo zkrotit inflaci a udržet relativně zdravé vládní finance. Má však i řadu slabin, jako jsou úzké vazby na Rusko, vnější nerovnováha a politická nestabilita.
Zde ale výčet de facto končí. Kromě uvedené trojky se menší balkánské země těší jen omezenému zájmu finančních investorů, neboť jejich vládní eurobondy jsou málo likvidní a dostatečně velké emise firemních dluhopisů v podstatě neexistují.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit










