Vláda škrtá přes 300 míst, nejvíce na svém vlastním úřadě. Právníci varují před obcházením služebního zákona

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) v pondělí schválila zrušení celkem 322 úřednických míst. Nejvíce se ztenčí úřad vlády, kde skončí stovka z nynějších více než šesti set zaměstnanců. Svá místa ztratí často i vysoce postavení úředníci na většině ministerstev. Nejvíce v resortu financí, kde nová ministryně Alena Schillerová (ANO) ruší celých šest odborů.

Odvolávání zkušených úředníků ale vyvolává odpor. Zejména na ministerstvu zahraničních věcí, kde končí šéfové skoro všech sekcí a jsou rušeny celé odbory – například ten zabývající se hybridními hrozbami. Kritiku vzbudily i chystané změny na ministerstvu práce a sociálních věcí, kvůli kterým už vznikla dokonce petice. Podle informací HN se část úředníků chystá  bránit soudně. Právníci pak varují, že některé změny mohou být posouzeny jako porušení služebního zákona.

Z úřadu vlády podle Babiše odejde od 1. ledna rovná stovka lidí. Bližší informace k takovému řezu ale zatím premiér ani mluvčí kabinetu Karla Mráčková nesdělili. Dalších 57 úředníků končí na ministerstvu financí, kde klesne počet sekcí z deseti na sedm. Schillerová oznámila rušení šesti odborů a oddělení, takže ministerstvo zhubne o 57 míst. Týká se to například oddělení Revize výdajů s vedoucím Tomášem Vyhnánkem nebo oddělení Zelené rozpočtování, jemuž zatím šéfuje Tomáš Kučera.

Největší vášně ale budí škrty na ministerstvu zahraničních věcí – konkrétně vymazání celé bezpečnostní a multilaterální sekce, která se zabývá i globálními riziky,  Končit mají navíc ředitelé šesti ze sedmi sekcí, například vrchní ředitelka bezpečnostní sekce Veronika Stromšíková, ředitel právní a konzulární sekce Jiří Šlais, vrchní ředitel evropské sekce Radek Pech či Kateřina Sequensová, vrchní ředitelka sekce mimoevropských zemí.

Stejně tak má být zrušena sekce pro strategickou komunikaci. Nově má naopak vzniknout sekce pro ekonomickou diplomacii. Tu měl v oblibě exprezident Miloš Zeman. Ten prosazoval, že je nutné dělat „byznys“ i se zeměmi, které porušují lidská práva. A nový ministr Petr Macinka (Motoristé sobě) na něj zřejmě chce navázat. „Ekonomická diplomacie bude naše priorita,“ řekl na tiskové konferenci po zasedání vlády.

Ostré řezy nové vlády: Macinka se chce zbavit zkušených diplomatů, Juchelka expertů na ochranu dětí

22. 12. 2025 ▪ 7 min. čtení

Na kritiku například od bývalých ministrů zahraničí Jana Lipavského (nestraník za ODS) či Tomáše Petříčka (dříve ČSSD, nyní nestraník), že takové kroky jsou ohrožením národní bezpečnosti a paralyzováním české zahraniční bezpečnostní politiky, Macinka reagoval ujištěním, že žádnou apokalypsu nechystá: „Vše bylo připravováno ve spolupráci s předními experty z diplomatického sboru, schváleno státním tajemníkem.“

Na dotaz HN ohledně obav z podceňování hybridních hrozeb Macinka reagoval podobně jen tvrzením, že vše je v souladu se zákonem a že takovými hrozbami se zabývají i jiné úřady. „Je to proměna struktury tak, aby ministerstvo bylo efektivnější. A když se podíváme meziresortně, tak něco takového jako hybridní hrozby najdeme i na jiných ministerstvech,“ řekl Macinka.

Premiér Babiš, který měl s Macinkou ráno na koaliční radě o změnách na ministerstvu hovořit, se šéfa koaličního partnera zastal. „Ale my tady máme Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, to je specializovaná organizace, on má ohledně kybernetických hrozeb hlavní roli,“ poznamenal premiér. Místopředseda SPD Radim Fiala navíc po jednání koaliční rady pro HN uvedl, že Babiš se sice Macinky vyptal na jeho plány na ministerstvu zahraničí, žádné výhrady k jeho záměrům ale neměl.

Macinka přitom pobouřil experty i svými škrty na ministerstvu životního prostředí, které dočasně rovněž vede – konkrétně například klimatické sekce.

Podle zdroje HN z ministerstva zahraničí už se někteří odcházející diplomaté chystají soudně bránit. Podle právníků mají šanci v případě, že jim úřad nenabídne v souladu se služebním zákonem jiné adekvátní místo s podobnou agendou.

„Systemizaci, kterou schválila vláda, nelze žalovat samostatně, že to je špatně. Ale konkrétní dopady na jednotlivé úředníky ano, a tím pádem pak zpětně i podklad, který k těm opatřením vedl, a tedy onu systemizaci. Jestli třeba nějaká sekce či odbor nebyly zrušeny a přejmenovány formálně a jen proto, aby někdo mohl být odejit,“ míní například advokát a odborník na ústavní a správní právo Tomáš Nahodil, který připomněl už existující rozsudky Nejvyššího správního soudu v tomto duchu.

Také na ministerstvu práce a sociálních věcí končí celý jeden odbor a řada expertů, kteří se zabývali rodinným právem a ochranou dětí. Mezi nimi například zkušení právníci Adam Křístek a Daniel Hovorka. Právě kvůli nim vznikla petice, kterou podepsaly více než dvě stovky lidí, převážně z oboru. „Je s podivem, že se ministerstvo narychlo a bez konkrétnějšího zdůvodnění hodlá zbavit právě zaměstnanců s takovou erudicí, pracovními zkušenostmi a renomé v odborné obci,“ píšou organizátoři petice. Kromě toho hodlá resort škrtnout sto míst na úřadech práce.

V pondělí také proběhla dlouho očekávaná schůzka kandidáta Motoristů na ministra životního prostředí Filipa Turka s prezidentem Petrem Pavlem. Poslanec, kterého provází množství skandálů, však hlavu státu o vhodnosti své nominace nepřesvědčil.

Prezident v tiskovém prohlášení po schůzce uvedl, že Turek svým veřejným vystupováním, výroky a chováním vytváří u významné části veřejnosti přesvědčení, že bagatelizuje jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, tedy nacistické Německo, které mělo na svědomí genocidu milionů nevinných lidí, a dalším svým chováním vyjadřuje neúctu k hodnotám právního státu. Prezident dal proto opět najevo, že Turka do funkce nejmenuje.