Sankcemi jste se střelili do vlastní nohy a škodí víc vám než nám. Tak zněly ještě před rokem posměšné hlasy z Kremlu, kdykoliv přišla řeč na hospodářské dopady války na Ukrajině. Makroekonomické ukazatele na první pohled dávaly Rusům za pravdu. Zatímco evropské země zasáhla energetická krize a ekonomiky stagnovaly či rostly přinejlepším o desetiny procenta, Moskva se ve druhém i třetím roce války mohla pochlubit více než čtyřprocentním růstem hrubého domácího produktu. Zdálo se, že přechod na válečnou ekonomiku Kremlu vyšel.
Ve skutečnosti ovšem vývoj v Rusku po roce 2022 může posloužit jako ukázkový příklad, jak mohou makroekonomická čísla klamat. Co se navenek jevilo jako robustní ekonomický růst, bylo pod povrchem křehké, dočasně živené téměř výhradně fiskálními steroidy. Masivní státní podpora obranného průmyslu navíc napáchala mnoho vedlejších škod v jiných sektorech ekonomiky. Ruské hospodářství rostlo neproduktivními veřejnými výdaji na válku, ne díky rozkvětu podnikání nebo spotřebě obyvatel.
Co se dočtete dál
- Jak Rusko pomocí masivních státních výdajů vytvořilo dojem robustního hospodářského růstu.
- Proč se model válečné ekonomiky vyčerpává.
- Jak podpora zbrojního průmyslu devastuje civilní ekonomiku v Rusku.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
