V roce 2019 zaplatil stát na úroky ze státního dluhu necelých čtyřicet miliard korun. Loni už to bylo 98 miliard, přičemž tato položka meziročně poskočila o 11 procent (9,7 miliardy korun) a patřila tak mezi nejrychleji rostoucí výdaje státní kasy. Je to přitom výdaj, se kterým se po odsouhlasení deficitu rozpočtu nedá prakticky nic dělat: objem dluhu je daný minulými a současným deficitem a úroky stát musí zaplatit tak vysoké, aby o jeho dluhopisy chrlené na finanční trh v čím dál větším objemu měli investoři vůbec zájem.
Dluhová jízda přitom nekončí. Podle nové studie má Česko „našlápnuto“ k tomu, aby na konci tohoto volebního období muselo (opravdu muselo, protože nesplácení dluhu rovná se bankrot) na úroky vydat astronomickou částku kolem 180 miliard korun. Během deseti let by tak nominální výdaje na dluhovou službu vystřelily na více než čtyřnásobek.
Co se dočtete dál
- Kam mohou vyskočit výnosy desetiletých dluhopisů ještě během letoška.
- Proč si Česko nemůže půjčovat podstatně levněji než mnohem víc zadlužení Poláci.
- Proč jde z hlediska výdajů dát rovnítko mezi deklaratorně pravicové Motoristy a velmi levicové Stačilo.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
