Devět vynesených případů je málo, činnost policie to neohrozilo. Nejvyšší soud snížil tresty v olomoucké korupční kauze Vidkun

Bývalý olomoucký policejní náměstek Karel Kadlec nemusí do vězení. Rozhodl o tom Nejvyšší soud, který mu nepodmíněný trest odnětí svobody za ovlivňování vyšetřování a vynášení informací z policejních spisů v takzvané kauze Vidkun změnil na podmínku. Výrazně nižší trest dostal také známý olomoucký podnikatel Ivan Kyselý. Třetímu obžalovanému, tehdejšímu hejtmanovi za ČSSD Jiřímu Rozbořilovi, soud původně uložený trest naopak potvrdil.

Jako hlavní důvod pro snížení trestů Nejvyšší soud uvedl, že uvedené úniky činnost policie a její vyšetřování neohrozily. „Závěry předchozích soudů, že jednání obviněných bylo způsobilé vyvolat vážnou poruchu v činnosti orgánu veřejné moci, shledává dovolací soud nepodloženými,“ konstatoval.

Počet případů, za něž byla trojice odsouzena, byl navíc prý marginální vzhledem k celkovému počtu více než 14 tisíc případů, které v tom roce vyšetřovala policie v Olomouckém kraji.

„Lze přisvědčit obviněným, že devět trestních věcí, k nimž se vztahuje toto řízení, byť u tří šlo o věci vskutku závažné, představuje jen velmi malou část agendy krajského ředitelství policie,“ konstatoval Nejvyšší soud, když u dvou z uvedené trojice tresty snížil. Protože se snížila závažnost hodnocených činů, za které byli odsouzeni, musela se podle něj i snížit výše trestů. Nejvyšší soud navíc argumentoval i dlouhou dobou, kterou policie a soudy případ řešily. 

Kauza Vidkun: Padly tresty ve válce policajtů, která otřásla politikou i útvary elitních vyšetřovatelů

19. 7. 2021 ▪ 4 min. čtení

Aféra vypukla v září 2015, kdy policie uvedenou trojici zatkla a obvinila z vynášení informací a ovlivňování citlivých kauz. Základem byly několikaměsíční odposlechy. Nakonec je obvinila z ovlivnění devíti případů, které se často dotýkaly politiky.

Za hlavního organizátora soudy označily podnikatele Kyselého, který Kadlece úkoloval – požadoval po něm nejen informace z konkrétních spisů, ale také mu v některých případech říkal, jak má policie postupovat. Kyselý zároveň prověřované osoby informoval, že se o ně zajímá policie, a varoval je před chystaným zablokováním peněz na účtech.

To se týkalo například prověřování dotací pro místní hokejový klub, výstavby Aquaparku či okolností několika veřejných zakázek. Například v kauze dotace pro Jezdecký oddíl Lazce slíbil Rozbořil Kadlecovi neupřesněný úplatek za to, když se stíhání vyhne majiteli klubu a o dotaci nepřijde.

Kadlec místo původních 3,5 roku vězení dostal nově tříletou podmínku s pětiletým odkladem. Původně uložený peněžitý trest 219 tisíc korun se mu ale zvýšil na dvojnásobek. Kyselého tříletý podmíněný trest vězení se zkrátil na dva roky, peněžitý se pak snížil z 1,8 milionu na 1,05 milionu. Oba byli odsouzeni za zneužití pravomoci úřední osoby, Kyselý jako organizátor. Naopak Rozbořilovi zůstala dvouletá podmínka a peněžitý trest 182 tisíc korun za podplácení.

V případu figuruje i jméno bývalého ministra vnitra místopředsedy ODS Ivana Langera. Při nahraných schůzkách totiž Kyselý opakovaně zmínil, že část informací je právě pro něj a další lidi z politické sféry. Policie u Langera, který byl Kyselého blízký přítel i obchodní partner, provedli domovní prohlídku, která trvala více než třináct hodin. Exministra ale neobvinila a ten následně v případu vypovídal jen jako svědek.

Kauza znamenala pád i dalších policejních špiček – ze svého postu musel odejít například například šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů Ivan Bílek, bývalý náměstek ředitele protikorupční policie Jiří Jach a také tehdejší ředitel celostátního Úřadu služ by kriminální policie a vyšetřování Milan Pospíšek – i pro něj Kadlec vynášel informace o vyšetřování jeho příbuzného.