V nové hospodářské strategii slibuje česká vláda nižší ceny energií firmám i domácnostem nebo výstavbu veřejných bytů pro vybrané profese. Administrativa si ale chce posvítit také na ceny potravin, a tak nedávno zřídila funkci potravinového ombudsmana. Státní dirigismus zejména v cenové oblasti ale kýžené efekty vždy přinesl jen krátkodobě, navíc za cenu pokřivení trhu, který se kabinet rozhodl sešněrovat různými způsoby cenových regulací.

Názorně to ukazuje příklad Maďarska. Tamní vláda přistoupila k regulaci marží obchodníků v roce 2023 v reakci na vysokou míru inflace a rychlé tempo zdražování některých potravin. Výsledkem byl krátkodobý pokles cen vybraných produktů. Ovšem poté, co nařízení o regulacích vypršelo, ceny do té doby regulovaných druhů zboží dramaticky stouply. Naopak u výrobků, které cenovému opatření nepodléhaly, došlo k mírnému zlevnění.

Možná i proto byla regulace marží obchodníků v Maďarsku prodlužována, což ale dále prohlubuje pokřivení trhu. Ostatně země si neúčinnost cenových regulací vyzkoušela již v roce 2021, respektive 2022, kdy v reakci na raketový růst pohonných hmot nejprve zavedla a po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu prodloužila cenové stropy na benzin a naftu. Řidiči mohli za regulované ceny (tehdy v přepočtu za 29 korun za litr) natankovat u menších nezávislých pump jen dva litry paliva. Nedostatek pohonných hmot se ale neprojevoval jen u státního koncernu MOL, kterému se tak podařilo prakticky ovládnout maďarský trh. Výsledek? Inflace v Maďarsku byla v letech 2020–2024 ve střední Evropě zdaleka nejvyšší.

Fakt, že nám aktuálně hrozí scénář Maďarska, bohužel podporuje i současná íránská krize, která vyvolává skokový nárůst cen ropy a zemního plynu. Jak se jí můžeme bránit? Jako malá otevřená ekonomika budeme mít podobně jako Maďarsko vždy více svázané ruce.

Přesto určitá regulace dává smysl. Nejedná se o nic politicky převratného, účinná tato politika bývá především tím, když je uplatňována důsledně. Jedná se o cenovou kontrolu nad přirozenými monopoly, což jsou v tomto smyslu zejména distribuční sítě, ať již se jedná o elektro energetiku, plyn, teplárny nebo vodárenství. Prostor pro zastavení růstu, nebo dokonce pokles distribučních poplatků tu je, a to i přestože se to akcionářům těchto společností nemusí líbit.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam