Na úspory zapomeňte, politici chápou rozpočet jako bezedný bankomat. Čeká se, až se ucho utrhne

Tvrzení, že rozpočet není holubník, kde peníze létají, kam se politikům zachce, dostává na frak při sledování druhého čtení zákona o státním rozpočtu. Návrhy „létají“ ze všech stran a nutno říci, že ochota poslanců všech politických stran šetřit se hledá poměrně obtížně. Zato nápadů, jak další peníze utratit, se objevilo víc než dost.

Není od věci podotknout, že zatím stále platí zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který udává výši maximálního strukturálního salda v daném roce.  Jenže sněmovna v prvním kole podpořila změnu pravidel v zákonech pro sestavování státního rozpočtu. Výdajové rámce se mají nově sestavovat na základě střednědobého růstu čistých výdajů, nikoliv strukturálního schodku. Což podle koalice odpovídá pravidlům EU, podle opozice to ale uvolňuje současné vládě ruce k daleko většímu utrácení.

Opozice má jistě pravdu, ale abychom byli korektní: pokud objektivně zanalyzujeme, jak minulé vlády hospodařily, dojdeme nutně k tomu, že přes veškeré snahy o úspory a konsolidační balíčky to žádná sláva nebyla. Týká se to i vlády Petra Fialy, která sice zahájila konsolidací, ale skončila s rozpočtem, který měl k jakýmkoliv úsporám daleko.