Ukrajina má „zázrak“, který teď chtějí USA i ropné monarchie. Protiútoky Íránu odhalily slabinu Západu

Trochu divně vypadající černý projektil se čtyřmi rameny z motorky a anténkou trčící do boku. Tak se dá popsat hvězda Mnichovské bezpečnostní konference na výstavě výrobků ukrajinského obranného průmyslu, kterou před necelým měsícem obdivovali politici i vojáci. Stejnou věc mohli vidět na vojenských veletrzích před pár týdny v Saúdské Arábii i ve Spojených arabských emirátech, na které v těchto dnech míří íránské útoky balistických střel i dronů.

Ukrajinský produkt nese označení P1-Sun, vyvinula ho a vyrábí ukrajinská firma Skyfall a dokáže sestřelit právě takové drony, které nyní představují největší nebezpečí pro státy Perského zálivu. Kvůli tvaru a ukrajinské přezdívce jí někdy konkurence říká „dildo dron“.

Ukrajinské firmy vyvinuly řadu typů interceptorů, tedy antidronů, které dokážou nepřátelské drony sestřelit. Jejich cena je nízká, jeden kus P1-Sun vyjde na něco víc než tisíc dolarů. Ukrajina má také čím dál víc vojáků vycvičených k jejich používání. „Dostali jsme žádost od USA pro ochranu před ,šáhidy‘ v oblasti Blízkého východu. Nařídil jsem, abychom poskytli nezbytné prostředky a zajistili přítomnost ukrajinských specialistů,“ napsal na sociální síti X ve čtvrtek prezident Volodymyr Zelenskyj.

O dodávkách nové ukrajinské technologie nyní jednají prezidenti Ukrajiny a USA i hlavy arabských monarchií. Spočítali si totiž, že sestřelovat levné íránské drony drahými americkými raketami je zkrátka neudržitelné.

Vývoj protidronových zbraní západní firmy hrubě podcenily, stejně jako vývoj samotných dronů, které se – jak je kromě ruské agrese na Ukrajině vidět i na íránském příkladu  – mohou stát účinnou zbraní chudších států v terorizování svých sousedů. A ukrajinské firmy nyní začínají dostávat povolení pro vývoz svých unikátních technologií do zahraničí.

Dron typu šáhid stojí do padesáti tisíc dolarů, jeho vylepšené ruské verze několik stovek tisíc. Střely, které mají armády amerických spojenců na Blízkém východě k dispozici, ale stojí miliony dolarů za kus a jsou určeny hlavně k sestřelování balistických raket. Těmi Írán hrozil v prvních dnech války, ale pak jejich používání prudce pokleslo – nejspíš díky tomu, že USA a Izrael se soustředily na likvidaci odpalovacích zařízení.

Drony, které je možné dobře schovat a odpálit téměř odkudkoliv, tak nyní představují pro okolní země největší nebezpečí. To si aktuálně kromě států Perského zálivu ověřil třeba i Ázerbájdžán nebo vzdálený Kypr.

analýza

Írán se brání chytře. Využívá jedné zásadní slabiny USA a jejich spojenců, kteří se nepoučili na Ukrajině

4. 3. 2026 ▪ 4 min. čtení

Vyvíjet a vyrábět levné protidronové prostředky se západním zbrojařským firmám dosud nevyplatilo. Jenže za tři dny vystřílela protivzdušná obrana Spojených arabských emirátů, Bahrajnu nebo Saúdské Arábie podle některých odhadů několikaletou produkci drahých raket. „Za první čtyři dny Írán vystřílel 538 balistických raket a protivzdušná obrana jich 521 sestřelila, což znamená úspěšnost 97 procent,“ vysvětluje Kelly Griecová, analytička amerického think-tanku Stimsonovo centrum. „To sice vypadá skvěle, ale matematika za tím je problém.“

Na jeden sestřel je potřeba v průměru dvě až dvě a půl „antirakety“. Stav jejich zásob v jednotlivých zemích je státním tajemstvím, odhaduje se ale na vyšší stovky kusů. Podle výpočtu expertů, citovaných deníkem Wall Street Journal, vystřílely státy Perského zálivu za čtyři dny války mezi 59 a 73 procenty svých zásob raket do systémů jako Patriot nebo THAAD, které používají i západní spojenci.

Dlouhodobý nedostatek takových střel může mít dopad na Ukrajinu a případně i na Tchaj-wan, který americké protiraketové zbraně také používá. Rusko a Čína mohou své cíle považovat za zranitelnější. Ukrajina nyní marně žádá aspoň třicet střel do Patriotů. Výrobci totiž jen pomalu navyšují jejich produkci. Lockheed Martin loni vyrobil jen 600 střel PAC-3, což jsou ty, které dokážou sestřelit třeba ruské hypersonické střely Kinžál.

Analýza

Zatímco sousedé šlapou na plyn, Česko v obraně couvá. Doplatit na to může armáda i export

2. 3. 2026 ▪ 7 min. čtení

„Vyrobit střelu tohoto typu trvá rok. Naše kapacity jsou nyní naplněné objednávkami na deset let dopředu, i když se naše hlavní britská továrna v Boltonu u Manchesteru více než zdvojnásobila,“ řekl ve čtvrtek pro HN pod podmínkou zachování anonymity manažer evropské společnosti MBDA, která vyrábí raketové systémy. Její německá odnož nyní připravuje spolu s americkou firmou Raytheon novou továrnu na střely do systémů Patriot právě v Německu. Začít fungovat by měla příští rok.

Podobnou technologii antidronů vyvinula i česká firma TRL Drones, která ji už vyrábí a vyváží do zahraničí. Využití levných interceptorů proti dronům je tak v zájmu Ukrajiny a celé Evropy – kromě jiného i proto, aby se produkce protiraketových střel mohla alespoň trochu vzpamatovat. Ukrajinci výrobu maximálně zlevňují, využívají třeba 3D tisk a snižují počet čínských součástek.

„Vyvíjíme to hlavně pro naši armádu, musí to být tedy co nejvíc dostupné, jak je to možné,“ řekl HN v Mnichově zástupce ukrajinské firmy Skyfall, který si také nepřál být jmenován. Kouzlo rychle dostupné, relativně levné a funkční technologie teď objevují i ropné monarchie, které jinak na výzbroji a munici vůbec nešetří a chtějí jen to nejlepší a nejmodernější.