Rušení poplatků psané přes víkend? Klempíř pod tlakem „žehlí“ mediální novelou vztahy v koalici

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) v úterý představil po dlouhodobém tlaku koaličních partnerů podrobnosti plánu na zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Financování by mělo přejít pod státní rozpočet a pravidelně se valorizovat o inflaci. Maximálně ale o pět procent. Návrh zákona předložil ministr nezvykle rychle, ještě minulý týden podle zdrojů HN připravený zdaleka nebyl. V kuloárech sněmovny se mluví o tom, že ministr neměl příliš na výběr a chtěl jeho předložením zachránit i sám sebe.

Obě veřejnoprávní média by měla podle Klempířova návrhu v příštím roce výrazně zchudnout. Česká televize by měla na příští rok obdržet 5,74 miliardy, přičemž letos počítá s tím, že od poplatníků vybere zhruba o miliardu více. U Českého rozhlasu se počítá s tím, že v roce 2027 dostane od státu 2,07 miliardy korun, letos má získat z poplatků 2,48 miliardy.

Návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů tak vrací finance veřejnoprávních médií do roku 2024. Například zmíněnou valorizaci ale podle zdrojů HN premiér a šéf ANO Andrej Babiš nejprve vůbec v zákoně nechtěl, nicméně se tam musela nakonec objevit kvůli podmínkám Evropského aktu o svobodě médií.

Dalšími zdroji financování mají být jako doposud prodeje práv nebo výnosy z reklamy, které jsou ale omezené zákonem a nebudou se měnit. Na hospodaření bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad. Na fungování obou institucí mají stále dohlížet radní. Nemění se ani jejich počet, pravidla nominací, ani volba poslanci a senátory.

Podle ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala neexistuje pro takovou zásadní změnu racionální důvod a „nelze to číst jinak než jako pokus otevřít si cestu k jejich oslabení a politickému ovládnutí“.

I když navenek se snaží Motoristé působit dojmem, že zákon byl již dávno hotový, uvnitř partaje se hovoří o opaku. Při setkání s řediteli veřejnoprávních médií, které proběhlo minulý týden, totiž hotový zákon na papíře ještě údajně Klempíř neměl. A o tom, že mediální novelu před médii osobně odprezentuje, se rozhodlo na poslední chvíli až v úterý ráno.

Klempíř čelil poslední týdny narůstajícímu tlaku. Nesplňoval premiérovy vysoké nároky na ministry a s nespokojeností, že novelu ještě nemá hotovou, se ozývala i SPD. Koaliční partneři ho tak tlačili i nepřímo, ať už něco představí.

I proto někteří poslanci v čele s Patrikem Nacherem (ANO) a Tomiem Okamurou (SPD) mezitím „kutali“ na svém vlastním návrhu, který má už od poloviny letošního roku placení poplatků zrušit pro seniory nad 75 let, nezaopatřené do 26 let nebo pro firmy. Proč vznikají dva návrhy paralelně, vysvětlují poslanci tím, že chtějí co nejrychleji splnit sliby svým voličům. 

Divadelníci jednali s Klempířem o rozpočtu pro kulturu, s chybějící čtvrtmiliardou spoléhají na Schillerovou

8. 4. 2026 ▪ 4 min. čtení

Zdroj blízký vládě pro HN uvedl, že puštěním mediální novely do oběhu chtěl nyní ministr Klempíř sílící tlak trochu uvolnit. Počítá se ale s jejím dotahováním v průběhu legislativního procesu.

„Kritiku koaličních partnerů asi setřásl, ale nikoliv kritiku veřejnosti. Snahy svázat Českou televizi současnou vládou u ní rezonují a ten tlak z této strany bude,“ domnívá se například politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého.

Vládní koalice chce, aby zákon, respektive Klempířova novela, začal platit od 1. ledna 2027, nicméně z kuloárů od vládních poslanců zaznívá, že jde spíše o přání než realitu. Norma totiž musí projít trojím čtením a opozice už teď slibuje dlouhé obstrukce.

„Nevyhnutelně to zničí nezávislost obou médií. Ve sněmovně zažije vláda peklo, ‚spacáky‘ jsou slabý odvar,“ napsal na síti X například předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. A návrh podle všeho narazí i v Senátu, kde má většinu opozice.

Proti zrušení poplatků se vymezují i samotné veřejnoprávní instituce. Argumentují mimo jiné smluvními závazky nebo nutností dodržování memorand o veřejné službě, která jim ukládají povinnosti udržovat rozsah tvorby a investic v dalších pěti letech.

Například mediální expert Filip Rožánek se domnívá, že předložená podoba návrhu média veřejné služby skutečně oslabí: „Škrtnutí miliardy pro televizi a skoro půl miliardy pro rozhlas bude mít hlavně celkově dopad na investice těchto institucí, na techniku a personálie. Hlavně tím, že to má jít ruku v ruce s poslaneckým návrhem, by to znamenalo, že dostanou finanční rány ještě v průběhu roku.“

Upozorňuje také na to, že poplatky budou spadat pod rozpočtové kapitoly a bude o nich formálně hlasovat sněmovna a žádný jiný subjekt. „V zákoně také chybí, jak bude probíhat transfer ze státního rozpočtu. Chybí tam, jak bude částka vyplácena a kdy, zda ročně, měsíčně. Nejsou tam tato legislativně-technická pravidla, což uvrhuje média do nejistoty, kdy peníze dostanou, a to všechno je oslabuje,“ uzavírá Rožánek.