Vezměte si dalekohled. Nastal čas na kontrolu střechy po zimě

Jarní kontrola střechy je důležitou součástí údržby každé stavby. Ať už jde o rodinný dům, chalupu, kůlnu nebo garáž. Ušetřit může hodně peněz a starostí. Lze tak také zabránit haváriím a prodloužit životnost celé střešní konstrukce.

Kombinace mrazu, sněhu, větru a střídání teplot dokáže během zimních měsíců způsobit na střechách škody. Na první pohled nemusí být viditelné, mikrotrhliny se mohou projevit až později, v podobě zatékání, degradace izolací nebo poškození krovu. 

„Po zimě bych doporučil vzít dalekohled a ze zahrady si střechu pořádně prohlédnout. Hledejte zejména prasklé tašky. Sníh, mráz a opakované výkyvy teplot dokážou rozšířit trhliny, které ještě na podzim nebyly viditelné,“ radí Robert Perbecký, jednatel a hlavní technik společnosti Domerino, která se specializuje na čištění a nátěry střech.

Kontrola ze země může odhalit poškozené, chybějící nebo posunuté tašky, nerovnosti na střeše, poškozené hřebenáče, uvolněné oplechování komínů či střešních oken nebo deformované okapy. Detailní kontrolu zblízka ale nenahradí.

I malá prasklina může způsobit velký problém

Jaro je ideální pro čištění střechy, a to včetně okapů. Zima totiž dokáže okapový systém výrazně poškodit. Ledové nánosy mohou způsobit vytržení háků, deformaci žlabů, praskliny ve spojích nebo ucpání svodů.

Pokud střechu pokrývají mechy a další nečistoty, nejenže střešní krytina stárne rychleji, ale může to vést až k zatékání. Mech totiž dokáže tašky i nadzvednout. „Zkontrolujte také podkroví, zda už k zatékání náhodou nedochází. Často se vlhkost objeví kolem oplechování, komína nebo střešních oken,“ říká Robert Perbecký.

V zimním období čelí střešní pláště především mechanickému namáhání. Největší riziko představuje cyklické zamrzání a tání vody v pórech a mikrotrhlinách materiálu. „U porézních materiálů s nekvalitní povrchovou úpravou, jako jsou pálená nebo betonová taška, vede tento proces v některých případech k degradaci povrchu. U plechových krytin dochází vlivem výrazné tepelné dilatace k namáhání kotvicích prvků a možné ztrátě těsnosti v místech spojů. U asfaltových šindelů při extrémním větru a nekvalitním ukotvení může dojít k uvolnění šindelů,“ varuje Petr Kacálek, autorizovaný inženýr, projektant pozemních staveb z Fakulty stavební VUT v Brně.

V zimě dostávají střechy zabrat hlavně v místech, kde se potkávají různé roviny, složité tvary a detaily, jako jsou úžlabí, nároží, prostupy, atiky a vtoky. Právě tam se totiž hromadí sníh, led a voda, a tím pádem vzniká i největší riziko, že se objeví netěsnosti nebo jiné problémy.

„U šikmých střech představují kritická místa zejména úžlabí, okapní hrany a prostupy, jako jsou komínová tělesa nebo odvětrání kanalizace. U těch plochých jsou nejrizikovějšími místy detaily vtoků a prostupů,“ říká Petr Kacálek. 

Lokální narušení hydroizolační vrstvy nebo netěsné detaily mohou spustit postupnou degradaci celé střechy. „Primárním rizikem je zatečení vody do střešního pláště, kdy již minimální zvýšení vlhkosti v tepelněizolační vrstvě vede k propadu jejího tepelného odporu a vzniku tepelných mostů, což následně podmiňuje rozvoj plísní v interiéru,“ vysvětluje Kacálek. U dřevěných konstrukcí pak skryté zatékání vede k nekontrolovatelnému nárůstu vlhkosti dřeva a tím ke vzniku ideálních podmínek pro biologickou degradaci způsobenou dřevokaznými houbami a hnilobou.

Nová střecha údržbu nepotřebuje. Omyl

Střecha je každý den vystavená mnoha různorodým vlivům a její odolnost vůči nim závisí na kvalitě zpracování nejen krytiny, ale celého střešního pláště. Nenechte se uchlácholit tím, že máte novou střechu a ta žádnou údržbu nepotřebuje. Nové materiály sice mohou mít dlouhou životnost a jejich výrobci mohou tvrdit, že vydrží desetiletí, i tak je ale důležitá včasná prevence. „Hodně záleží na kvalitě povrchové úpravy. U levnějších krytin se vyplatí ošetřit impregnací i nové střechy,“ potvrzuje Robert Perbecký. 

Údržba starších střech je samozřejmě náročnější, krytina je více porézní, a tak vsakuje vodu. To je problém nejen kvůli mrazům, ale také kvůli biologickému znečištění. Vlhká střecha představuje ideální prostředí pro růst mechů a lišejníků.

Při práci na starší střeše je obzvláště důležité po krytině nechodit, protože je křehká a náchylná na praskání. „Prasklé tašky je nutné vyměnit. Do budoucna lze trhlinám předcházet pomocí kvalitní impregnace, která brání vsakování vody,“ radí Perbecký.

Pravidelnou údržbu potřebuje i nová střecha. Běžnou kontrolu a vyčištění okapů zvládne téměř každý majitel rodinného domu. Na čištění krytiny je lepší zavolat odborníka.

Foto: Domerino

Každý typ krytiny má svá specifika. U pálených tašek je důležité zkontrolovat praskliny, odlomené rohy, posunuté kusy nebo místa, kde taška nesedí správně. U plechových střech hledejte známky koroze, uvolněné šrouby nebo netěsnosti ve spojích. 

Každá krytina vyžaduje jiný přístup, a to nejen v závislosti na materiálu a sklonu, ale i na stáří a stavu střechy. Neexistuje jeden univerzální postup. „My provádíme čištění střech tlakovou vodou a vždy volíme individuálně tlak a teplotu vody, ale také trysku a průtok,“ vysvětluje Robert Perbecký. 

Čištění u eternitových střech ale odmítá. „Tam hrozí uvolňování nebezpečných azbestových vláken do okolí. Většina eternitových střech v Česku je starší 30 let a to už je za hranicí životnosti, čištění už není bezpečné,“ uvádí. Problematické jsou podle něj také střechy s posypem, v Česku velmi oblíbené alpské tašky. „Posyp se při čištění omyje a zaneřádí celou zahradu. Tomu je nutné čištění přizpůsobit,“ říká.

Okapy kontrolujte každý rok, střechu nemusíte

Střechu se doporučuje čistit v průměru jednou za tři až sedm let, v závislosti na okolních podmínkách a materiálu. Okapy a kouty střechy by se měly vizuálně kontrolovat a čistit každý rok. „Po extrémních klimatických jevech, jako je silný vítr, krupobití, námraza, sněhová kalamita nebo extrémní namáhání, se doporučuje provést mimořádnou kontrolu,“ říká Petr Kacálek.

Velkou roli v četnosti čištění hrají okolní podmínky. Pokud na střechu svítí slunce, okolo nejsou vzrostlé stromy, vodní plocha nebo rušná silnice, vydrží čistá i deset let. Ve stínu nebo u lesa se ale mechy mohou objevit během pár let. „Rozhoduje také to, jestli se po vyčištění na střechu aplikuje kvalitní impregnace, která brání vsakování vody a opětovnému znečištění. Dobré zkušenosti máme s nanotechnologickou impregnací, která má dlouhodobý účinek, navíc krytinu zpevňuje a prodlužuje její životnost,“ říká Robert Perbecký a dodává, že doporučuje střechu pravidelně kontrolovat a čištění provádět včas. „Čím dříve se mech odstraní, tím to bude jednodušší a levnější,“ zdůrazňuje.

Před instalací fotovoltaiky si střechu umyjte

V posledních letech vzrostl počet fotovoltaik na střechách rodinných domů, proto se také zvýšil zájem o jejich kontrolu. Sníh na panelech zpravidla dlouho nevydrží, zahřeje se a sjede. Samotným solárům tedy zima neškodí. „Zatím není znám významný počet poškození panelů zimou v českých podmínkách,“ potvrzuje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. „V Rakousku se již desítky let testovaly panely přímo v Alpách, které jsou vysoce položené a v zimě přikryté sněhem. I v těchto extrémních podmínkách panely stále ještě produkovaly velice slušné množství elektřiny,“ zdůrazňuje.

Samozřejmostí by měl být úklid střechy před jejich instalací. „Fotovoltaika je téma, které nyní hodně řešíme. Lidé si nechávají instalovat solární panely a vůbec je nenapadne, že by předtím měli nechat vyčistit střechu. Přitom panely mají životnost kolem třiceti let, a jakmile jsou na střeše, už se pod ně nedá dostat,“ říká Robert Perbecký. Zároveň varuje: „Když se panely instalují na znečištěnou střechu, degradace krytiny nenápadně pokračuje – mech zadržuje vlhkost, kořínky tvoří trhliny, tašky se začnou drolit. A za pár let do střechy může zatékat.“ V tu chvíli se musí panely demontovat, opravit střechu a zase je namontovat zpátky. Vzniknou náklady v řádu desítek tisíc, kterým se dalo předejít jedním čištěním.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

Běžnou kontrolu střechy a vyčištění okapů zvládne téměř každý majitel rodinného domu. „Ale na samotné čištění krytiny bych doporučil odborníka. Profesionální stroj má průtok přes dvacet litrů za minutu a pracuje s horkou vodou. Tomu domácí wapka nemůže konkurovat. Díky tomu můžeme čištění provádět zcela bez chemie, pouze vodou,“ říká Perbecký a dodává, že čištění dokážou přizpůsobit na míru každé střeše, protože se radí s výrobci střech. „Laikovi se ale snadno může stát, že si při čištění wapkou střechu nenávratně poškodí,“ varuje.

Odrazuje také od používání modré skalice, která se řadí mezi nejoblíbenější chemické přípravky na odstranění mechu. „Je pravda, že skutečně funguje. Mechy zahubí bez větší námahy. Velmi málo se ale upozorňuje na její rizika. Modrá skalice obsahuje měď, která může poškodit klempířské prvky a způsobit galvanickou korozi. Navíc se měď usazuje v půdě a spodních vodách a ve větším množství tak představuje riziko pro zahradu kolem domu,“ vysvětluje Perbecký.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.