Budu pracovat z domova a trávit v domě většinu času. Nebo mám náročné zaměstnání, domů přijíždím pozdě večer a ve zbývajícím čase chci strávit co nejvíce chvil s rodinou. Můžete si vybrat stavbu z katalogu a pak jen přemýšlet nad tím, jak ji správně umístit na pozemek, ale to hlavní, co byste měli řešit, je, jak budete se svojí rodinou chtít žít. „Lidé často přicházejí s představou konkrétních místností, které někde viděli. Přitom by měli nejdříve promyslet samotný způsob užívání domu,“ říká Michal Šourek z katedry architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Mnoho lidí si pořizuje dům, když jim začne být byt těsný. Tou hlavní motivací bývá touha po větším soukromí – po prostoru, kde se každý může zavřít do svého pokoje a mít klid. Jenže si často neuvědomí, že právě tím mohou přijít o něco podstatného, co drží rodinu pohromadě. Je totiž velký rozdíl, jestli bude dům jen místem na přespávání, nebo v něm budete trávit většinu času.
V druhém případě budete potřebovat větší a flexibilnější prostor. A někdy to znamená i úplně jiné typy místností. „Například obývací pokoj. V určitém režimu je ideální, když je oddělený od kuchyně a jídelny. V jiném je naopak lepší, když jsou všechny tři místnosti v jednom propojeném prostoru. Tak, aby se členové domácnosti navzájem nerušili, ale zároveň aby prostor umožňoval kontakt mezi nimi navzájem,“ vysvětluje Šourek.
Největším oříškem z hlediska umístění a velikosti podle něj bývá dětský pokoj. Děti ho totiž využívají jako ložnici, pracovnu, obývací pokoj a herní místnost v jednom. „Jedná se o jeden z případů, kdy je prostoru objektivně potřeba spíš víc než míň. U dětských pokojů se totiž dost často šetří a to není dobře,“ říká Michal Šourek.
Jednopodlažní dům se sklepem? Není to tak jednoduché
Hned na začátku si ujasněte, jaký rozpočet chcete do stavby investovat. Volba typu domu by měla vždy vycházet z konkrétního pozemku, rozpočtu a způsobu života. Dopředu si také ujasněte, jak by měl být dům velký, aby se vám nakonec nestalo, že do některých jeho částí měsíce ani nezajdete. Velikost se navíc logicky odrazí na nákladech.
„Jednopodlažní domy jsou komfortní z hlediska užívání, ale mají větší zastavěnou plochu a tím i vyšší nároky na základy a větší tepelné ztráty. Patrové domy jsou naopak kompaktnější, a tedy efektivnější z hlediska využití pozemku i energetiky – díky menší zastavěné ploše šetří na základech a střeše, zároveň jsou ale konstrukčně složitější, takže výsledná cena vždy závisí na konkrétním návrhu,“ vysvětluje Lukáš Lízal, stavbyvedoucí ze stavební firmy StřechyIzolace Holub.
Ne každý dům také potřebuje sklep. V praxi se opakovaně ukazuje, že dávají smysl především ve svahu nebo tam, kde pomáhají řešit terén. „V ostatních případech jde spíše o komfortní doplněk, který ale výrazně navyšuje náklady a zároveň zvyšuje riziko problémů s vlhkostí a vodou,“ varuje Lízal.
Další věcí, nad čím je třeba chvíli přemýšlet, je atypický půdorys. Ten může být architektonicky atraktivní, ale z technického pohledu téměř vždy znamená vyšší cenu, složitější realizaci a větší nároky na údržbu. „Velkou roli hraje samotný tvar domu. Čím je dům kompaktnější a jednodušší, tím má menší tepelné ztráty a zároveň nižší náklady na realizaci. Složitější půdorysy, výklenky nebo členité střechy naopak znamenají nejen vyšší pořizovací cenu, ale i větší riziko chyb při stavbě a vyšší náklady na provoz v dlouhodobém horizontu,“ vysvětluje stavbyvedoucí.
Z dlouhodobého pohledu přitom o kvalitě a ceně stavby nerozhodují viditelné prvky, ale právě ty skryté jako podloží, voda, orientace nebo tvar domu. „Právě s těmito faktory se na stavbách nejčastěji setkávám jako s těmi, které byly na začátku podceněné a později výrazně ovlivnily náklady i fungování domu,“ uvádí Lukáš Lízal.
Rovinu musí dotvořit rodina
Pokud je pozemek členitý, počítejte s náklady na jeho srovnání. Stavět na rovině je totiž úplně jiná disciplína než budovat dům ve svahu. Rozdíl mezi rovinou a svahem je zásadní a v praxi se často projeví víc, než investoři očekávají. „Na rovině je zatížení konstrukce rovnoměrné a práce s vodou výrazně jednodušší. U svahu se ale situace mění. Do hry vstupuje tlak zeminy na konstrukci, složitější proudění vody nejen po povrchu, ale i v podloží a celková stabilita terénu,“ vypočítává Lízal.
Rozdíl v nákladech na spodní stavbu se podle něj pohybuje mezi 20 a 50 procenty, u složitějších pozemků může být i vyšší. Svah ale nemusí být jen nevýhodou. „Při správném návrhu může částečně zapuštěný dům lépe pracovat s teplotou, mít nižší energetické ztráty a nabídnout i větší soukromí nebo zajímavější architektonické řešení,“ nabízí výhody stavbyvedoucí.
Zároveň ale neplatí, že by dům na rovině byl nuda. „Paradoxně ho postavit bývá často těžší, než si lidé myslí. Rovinatý pozemek vám totiž nic neodpustí a zároveň nic moc nenabídne zadarmo,“ říká architekt Dan Merta ze Studia MA. Když máte svah, výhled nebo přirozený terénní zlom, architektura na to může reagovat. Na rovině musíte charakter místa často dotvořit sami.
„Za skutečné architektonické oříšky považuji hlavně složité parcely ve svahu, úzké městské pozemky, rohové parcely nebo místa s výraznými limity. Například když jsou na pozemku kvalitní vzrostlé stromy, které chcete nebo musíte zachovat. Každý takový pozemek si říká o úplně jiný přístup,“ uvádí Dan Merta.
Se svahem se dá pracovat velmi dobře, pokud ho neberete jako problém, ale jako něco, co vám přinese benefity pro návrh domu. „Často nás baví dům částečně zapustit do terénu, kde z pohledu od ulice působí menší, klidnější a přirozeněji sedí do okolí. Ze strany do zahrady se ale může otevřít velkými prosklenými plochami a plnohodnotně využít výhled i kontakt s krajinou,“ vysvětluje Merta.
Pozor však na to, že svah vypadá dobře na vizualizaci, ale běžný rodinný život má rád i kus roviny. Ve chvíli, kdy chcete na zahradě normálně fungovat, mít terasu, bazén, trávník pro děti nebo jen pohodlné posezení, příliš strmý terén může být komplikovanější zejména z hlediska stavebních nákladů. „Proto za ideální považuji spíš středně strmé svahy, kde dává převýšení domu smysl, ale současně je možné vytvořit kvalitní venkovní pobytové plochy,“ doplňuje Merta.
Jíl, štěrkopísek, skála
Mezi nejzásadnější faktory, které rozhodují nejen o ceně stavby, ale i o tom, jak se bude dům chovat v čase, patří podloží. Ideální je únosné, stabilní a homogenní, typicky štěrkopísek nebo skalní podklad. Problém nastává u jílovitých půd, navážek nebo podmáčených pozemků. „Jíly mají specifickou vlastnost, mění objem podle vlhkosti. V praxi to znamená, že konstrukce není dlouhodobě stabilní a může docházet k trhlinám nebo nerovnoměrnému sedání. V takových případech je často nutné hlubší založení nebo použití pilot, což může zvýšit náklady na základy i na dvojnásobek až trojnásobek,“ varuje stavbyvedoucí Lízal.
Za velké riziko také považuje nehomogenní podloží, jako je například kombinace původní zeminy a navážky. Stavba si totiž pak nesedá rovnoměrně, což je z hlediska statiky problematičtější než samotné slabé podloží. „Nejnáročnější a zároveň nejdražší bývají situace, kdy se kombinuje slabé podloží s výskytem vody. V takovém případě se řeší nejen samotné založení stavby, ale zároveň i odvodnění a ochrana proti vlhkosti, což se velmi výrazně promítá do celkových nákladů,“ upozorňuje Lízal.
Spát se vám bude skvěle na východě
Když vyřešíte podloží, zamyslete se nad světovými stranami. Podle architekta Dana Merty je totiž správné umístění domu na pozemku a práce se světovými stranami základem. Obytné místnosti, kuchyň, jídelna, obývací prostor a navazující terasa by měly ideálně směřovat na jih nebo jihozápad, protože tam je světlo i tepelný komfort. Je ale třeba myslet na přehřívání v létě, a tak ideálně instalovat předokenní žaluzie a v rámci designu domu uvažovat nad přesahy střechy nebo jiných konstrukcí.
A jak s dalšími místnostmi? „Ložnice často dobře fungují na východ, kde je ráno příjemné světlo a odpoledne klidnější režim. Na sever dává smysl orientovat technické zázemí, koupelny nebo garáž,“ dodává Merta.
Chyby, které se opakují
V praxi je časté podcenění věcí, které nejsou na první pohled viditelné, ale mají zásadní vliv na fungování domu. Typickým příkladem je voda na pozemku, její dopady se často projeví až po dokončení stavby, kdy už je řešení složitější a výrazně dražší. Stejně tak špatné výškové osazení domu může způsobit, že se voda začne hromadit u základů místo toho, aby přirozeně odtékala. „Častým problémem je i nedostatečná příprava na radon nebo podcenění únosnosti podloží pod zpevněnými plochami, například příjezdovou cestou, která se pak postupně propadá. Typické pro tyto situace je, že se neprojeví hned, ale až s odstupem času a jejich řešení pak bývá násobně nákladnější, než kdyby se zohlednily už ve fázi návrhu,“ zdůrazňuje Lízal.
Některým chybám lze předejít. Architekt Merta doporučuje jít se na pozemek, který chceme koupit, opakovaně podívat, a to v různých časech. Jinak se totiž místo chová ráno, jinak večer, v zimě, v létě. Člověk si velmi snadno zamiluje první dojem, ale až další návštěva ukáže, kde je skutečné světlo, odkud přichází stín, kde je ruch a kde naopak klid.
„Před koupí bych vždy důkladně prověřil územní plán a všechny regulace. Co je tam možné postavit, jaká je zastavitelnost, výšková hladina, tvar střechy, odstupy, napojení na infrastrukturu. To jsou naprosto zásadní věci, které mají přímý dopad na výsledný návrh. Někdy stačí jediný regulativ a celé zadání se musí překreslit,“ říká Merta.
Nejčastější chyba je podle něj to, že se lidé zamilují do výhledu a přestanou řešit orientaci. Krásný výhled ale nestačí, pokud máte hlavní obytné místnosti otočené na sever a dům bude většinu roku bez slunce.
Stáhněte si přílohu v PDF
Připravte se na příjezd elektrovozu nebo oddělení části domu
Při návrhu domu se vyplatí přemýšlet i o jeho budoucím provozu. V praxi se často ukazuje, že to, co se na začátku zdá jako detail, má v budoucnu velký dopad na komfort i náklady. Kromě kvalitního zateplení a řízeného větrání je proto dobré počítat i s přípravou na technologie, jako je fotovoltaika, bateriová úložiště nebo nabíjení elektromobilů.
„Stejně důležitá je práce s dešťovou vodou a celková připravenost domu na změny v užívání. Osvědčuje se navrhovat dům tak, aby bylo možné bez zásadních zásahů upravit dispozici. Změnit funkci místností, doplnit koupelnu nebo oddělit část domu na samostatnou jednotku. To souvisí s promyšleným umístěním nosných konstrukcí, rozvodů a instalačních jader. Zkušenost z praxe je taková, že ve fázi projektu jde o relativně nenákladné úpravy, ale pokud se řeší dodatečně, bývají technicky složité a výrazně dražší,“ říká Lízal.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
