Nejdřív prodávej, pak se ptej. Vítězové a poražení v éře umělé inteligence

Letmý pohled na technologické indexy nechává investory v klidu. Nasdaq 100, sledující stovku největších technologických firem, od začátku loňského roku posílil téměř o 27 procent a drží se poblíž historických maxim. Jenže pod povrchem se odehrává bouře. Investoři ve velkém opouštějí digitální aktiva, zejména softwarové akcie, a přesouvají kapitál k „hmatatelným“ technologiím: strojům, čipům a energetice.

Tato rotace ukončila éru, kdy sázka na firmy prodávající software jako službu, označované zkratkou SaaS, téměř automaticky znamenala růst. V posledních měsících naopak u těchto titulů platí: nejdřív prodávej, pak se ptej.

Hlavním hybatelem tohoto otřesu je umělá inteligence, největší investiční megatrend posledních let a zároveň nejrychleji se prosazující technologie v historii. Pro zavedené byznysové modely představuje existenční hrozbu, protože zasahuje přímo jejich jádro: automatizuje práci, kterou tyto nástroje dosud zjednodušovaly, a zároveň otevírá prostor pro levnější či integrované alternativy.

Akcie firem, jako je poskytovatel podnikového softwaru Salesforce, lídr v kreativních aplikacích Adobe nebo cloudová platforma Snowflake, kvůli tomu odepsaly desítky procent své hodnoty. Pod tlakem jsou i další společnosti v oborech, kde může AI začít naplno měnit pravidla hry. Podle studie laboratoře Anthropic z počátku letošního roku mezi ně patří především administrativa, podnikové finance a programování.

Zároveň se ale objevuje paradox. Přestože akcie softwarových firem výrazně oslabily, odhady jejich zisků pro příští tři roky podle analytiků zatím neklesly o mnoho. Odpověď na otázku, zda jsou tyto tituly po propadu levné a představují nákupní příležitost, přesto zůstává nejednoznačná.

Software versus AI

Existují však nejméně čtyři skutečnosti, které mohou tradiční softwarové obry uchránit před tím, aby je požrala umělá inteligence. Jednak mají pod kontrolou specifická data, na kterých nebyla umělá inteligence trénována. Jde zejména o interní data firem týkající se finančních výsledků, daní nebo mzdové agendy, ke kterým veřejné jazykové modely ani nemají přístup.

Mnohé z těchto firem, typicky ty, jež poskytují podnikové systémy, mají navíc odborné znalosti v dané oblasti. Vědí, jak se konkrétní úkoly provádějí v reálném světě. Mají také vybudované distribuční kanály a vztahy se zákazníky. S tím souvisí i to, že podniky jejich produktům věří. Těžko svěří údaje z účetnictví jazykovému modelu. Ostatně i samotné velké AI laboratoře, jako Anthropic nebo OpenAI, nadále využívají tradiční software, třeba právě pro účetnictví nebo personalistiku.

Analytik J&T Banky William George Kubik říká, že současný AI cyklus je fundamentálně mnohem silnější než dotcom bublina na přelomu milénia. Tehdy si investoři kupovali spíše sny bez reálných tržeb, zatímco dnešní lídři trhu do AI reálně investují stovky miliard dolarů. Aby investor dokázal odlišit skutečné vítěze od takzvaných AI turistů, musí se podle Kubika dívat do výkazů cash flow. Může jít například o start‑upy, které nemají vlastní modely, unikátní data či vlastní vývoj. Jen využívají software technologických gigantů a jejich ekonomický přínos je téměř nulový.

Ve chvíli, kdy velcí hráči včlení dané funkce přímo do svých vlastních ekosystémů, byznysmodel těchto přeprodejců může zaniknout. „Opravdoví vítězové naopak prokazují, že jim integrace AI reálně zvyšuje marže, přináší tržby nebo razantně snižuje náklady. Pokud nasazení AI nemá hmatatelný dopad do financí v horizontu několika kvartálů, jde pouze o prázdný marketingový narativ,“ říká Kubik.

Investice

Důvěra ve státy slábne, bitcoin může převzít jejich roli, říká investor do krypta Juraj Forgács

5. 5. 2026 ▪ 9 min. čtení

Pyramida umělé inteligence

Řada lidí si pod umělou inteligencí představí velké jazykové modely jako ChatGPT nebo Gemini. Partner investiční společnosti EMUN Filip Savi ukazuje, že ty jsou jen vrcholem pyramidy celého hodnotového řetězce AI. Stojí na několika vrstvách podle toho, jakou roli firmy v tomto ekosystému hrají a jaká je míra jejich inovačního rizika. Z toho se také odvíjí jejich investiční potenciál. V horním segmentu probíhá nejrychlejší inovační cyklus, ale pojí se s ním také nejvyšší technologické riziko a potenciálně nejvyšší výnosy. Akcie většiny těchto firem nicméně nejsou zatím na veřejných trzích.

Pod těmito aplikacemi se o úroveň níž v pyramidě nacházejí cloud a hardware, tedy vrstva, která zajišťuje výpočetní výkon potřebný pro běh a trénování modelů AI. Dominantním hráčem je výrobce čipů Nvidia, ale nastupují i noví vyzývatelé jako Groq nebo vlastní čipové technologie od gigantů jako Amazon a Google. I ve fyzickém hardwaru dochází k překotnému vývoji a neustálému zrychlování čipů.

Pak jsou tu dodavatelé komponent, často se jim říká „lopaty a krumpáče“. Jsou to firmy, které dodávají nezbytné komponenty a infrastrukturu pro výše zmíněné technologické giganty. Hrají roli „druhých houslí“, které jsou však pro fungování celku nezbytné. Patří mezi ně například firma ASML, která dodává stroje pro výrobu nejmodernějších čipů. Nebo i ty, jež dodávají specializované komponenty. Třeba výrobce pamětí RAM Micron či výrobce laserových systémů pro optické kabely Coherent.

Ve čtvrté vrstvě je fyzická infrastruktura, tedy hlavně datacentra. Takže třeba Real Estate Investment Trusts (REITs), což jsou v Americe velké veřejně obchodované firmy jako Equinix nebo Digital Realty. A pak je tu energetika a utility. Savi vysvětluje, že klíčovým limitem rozvoje už nejsou čipy, ale právě fyzický nedostatek elektrické energie a omezená kapacita datových center.

Právě to je segment, který by do budoucna měl z rozvoje AI významně těžit. „Bez nejpokročilejších polovodičů, stabilní energetiky a dodavatelských řetězců datových center, respektive infrastruktury, se vývoj zastaví. Čipová válka mezi USA a Čínou ukazuje, že kdo ovládne hardware, získá zásadní výhodu,“ dodává Kubik.

Past značné koncentrace

Na trzích už delší dobu panuje obava z přílišné dominance úzké skupiny technologických gigantů. Do budoucna to vyvolává otázky o stabilitě trhu. „Velká sedmička“ firem (Alphabet, Apple, Amazon, Meta, Microsoft, Nvidia a Tesla) tvoří zhruba 34 procent hodnoty indexu S&P 500, který zahrnuje pětistovku největších amerických společností.

„Sice to pro investory představuje riziko koncentrace, ale na druhé straně také růstový potenciál. Existuje předpoklad, že technologie budou i nadále dlouhodobě přinášet nadprůměrné výnosy,“ říká analytik finančních trhů z investiční platformy Portu Marek Malina.

Zatímco z pohledu zisků se zdají být akcie technologických lídrů oceněny spravedlivě, jejich cash flow trpí kvůli masivním investicím do infrastruktury. Trhy proto často na zprávy o dalším utrácení za AI často reagují nervózně.

Šestý nejkopírovanější investor na světě na eToro Dan Hamerník ukazuje, že čeští investoři se nenechali strhnout pouze k nákupu Nvidie, ale aktivně hledají příležitosti v celém řetězci.

„Například akcie společností Micron a Samsung jsou sázkou na paměťový supercyklus poháněný AI infrastrukturou. Jedná se zároveň o druhou a pátou akcii s nejvyšším růstem držitelů mezi českými drobnými investory za první čtvrtletí,“ říká.

Investice a ochrana kapitálu

Stáhněte si přílohu v PDF

Současně však upozorňuje na cykličnost čipového sektoru. Micron si za poslední rok připsal zhodnocení přes 350 procent. „Nikdo nedokáže přesně říct, kdy tento supercyklus skončí. Otázka totiž není, jestli skončí, nýbrž kdy,“ říká Hamerník.

Největší chybou je podle Maliny právě naskakování do rozjetého vlaku, známé jako efekt FOMO (strach z promeškané příležitosti). „Když investoři vidí, že určité akcie a sektory přinášejí obrovské výnosy, často se do toho pustí, ale může být už pozdě a pak přijde korekce a nakonec velká ztráta,“ varuje analytik.

Investoři by podle něj měli dodržovat diverzifikaci i v rámci samotného technologického sektoru, aby v honbě za výnosy neprodělali peníze kvůli sázce na jedinou kartu. Tedy například napříč zmíněnou pyramidou hodnotového řetězce AI.

„V technologiích je riziko kreativní destrukce, tedy nahrazení starého modelu něčím novým, mnohonásobně vyšší než v tradičních odvětvích, jako je energetika nebo finance,“ upozorňuje Malina.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice a ochrana kapitálu.