Cola bez cukru se v Česku pije míň než jinde v Evropě. Ta bez kofeinu láká hlavně mladší generaci

Před pěti lety firma postavila u svého pražského závodu v Kyjích moderní automatizovaný sklad a v jeho blízkosti pak vybudovala tříhektarový mokřad, do kterého svádí dešťovou vodu z průmyslových budov a zpevněných ploch. Symbolicky tím poukazuje na důležitost ochrany vody, která je hlavní ingrediencí všech vyráběných nápojů. Spotřebu vody se firmě podařilo snížit i v samotné produkci. V rozhovoru pro HN Dyttert hodnotí plnění dalších cílů, ke kterým se česká Coca‑Cola v oblasti udržitelnosti zavázala.

Solární Coca-Cola. Firma pokryla parkoviště fotovoltaikou, bez dotace a s návratností za sedm let

19. 3. 2025 ▪ 4 min. čtení

Většina vašich nápojů se prodává v plastových lahvích a společnost The Coca‑Cola Company, jejíž produkty vyrábíte, za to dlouhodobě sklízí kritiku. Jaký je teď podíl ekologičtějších obalů a jak nad obalovou politikou uvažujete?

V našem pražském závodě máme šest výrobních linek, dvě standardní linky vyrábějí nápoje v PET lahvích, jedna je aseptická, jedna na sklo, jedna na plechovky a jedna na bag‑in‑boxy. U všech těchto produktů pracujeme s udržitelností a v případě plastových lahví se týká například snižování objemu plastu.

Oproti situaci před deseti lety jsou současné lahve výrazně lehčí, mají tenčí stěny i víčka a recyklovatelné etikety. Podporujeme také sběr a recyklaci plastu, ale v České republice se dlouhodobě vysbírají zhruba tři čtvrtiny všech plastových lahví a tento poměr se za posledních deset let už nezvyšuje. V současných podmínkách je to asi maximum, co jde vysbírat. Proto jsme několik let prosazovali vznik zálohového systému pro PET lahve a plechovky, bohužel k tomu v Česku nebyla politická vůle.

Jak zálohový systém funguje v jiných zemích?

Zajímavé porovnání je se Slovenskem, což je geograficky, kulturně i historicky příbuzná země a tam se dlouhodobě daří vysbírat 90 procent lahví a plechovek. My od nich ten materiál kupujeme a pak ho používáme jako recyklát do našich lahví. Minulý rok už se nám podařilo dosáhnout téměř čtyřicetiprocentního podílu recyklovaného plastu v našich lahvích.

Jak jste na tom se sklem?

Skleněné lahve směřují do segmentu hotelů, restaurací nebo kaváren a z hlediska transakcí tvoří víc než desetinu našich prodejů. V Česku není zavedená tradice litrových skleněných lahví, které se používají třeba v Rakousku a v Německu. Sklo v maloobchodě z mého pohledu prohrálo na trhu souboj s plastem už někdy před třiceti lety. Je těžké, drahé, rozbíjí se a když ho chcete znovu naplnit, musíte ho složitě dezinfikovat, což je náročné na spotřebu vody a chemikálií. Rozumím výhradám vůči plastovým lahvím, ale málo lidí si uvědomuje, že díky plastu se podařilo významně snížit spotřebu vody ve výrobě nápojů.

Jaká ta spotřeba aktuálně je?

Dnes na výrobu jednoho litru nápoje spotřebujeme litr a půl vody. Před třiceti lety to ještě byly skoro tři litry.

Dalším vaším cílem je snižovat emise u vašich automoilů. Jak daleko s tím teď jste?

Postupně vozový park obměňujeme tak, aby byl hybridní nebo elektrický, a naše závazky, které se týkají uhlíkové stopy našeho fleetu do roku 2030, splníme. Elektrické a hybridní vozy využíváme i u našich malých nákladních vozů, které rozváží zboží po Praze a Brně. Pro větší nákladní vozy máme smluvené dodavatele. Elektrickou energii pro nabíjení vozů, ale také pro celý provoz, čerpáme částečně ze solárů instalovaných v našich závodech a zbytek samozřejmě dokupujeme. Jde o energii se zelenými certifikáty, která kompletně pochází z obnovitelných zdrojů.

Jaké trendy pozorujete u konzumentů mladší generace a jak jim přizpůsobujete svou nabídku?

Vidíme, že mladší generace více nakupuje nízkokalorické nebo nekalorické nápoje, jako je Coca‑Cola, Fanta nebo Sprite Zero. Snažíme se proto rozšiřovat tuto kategorii i do našich dalších značek a vyrábíme už bez cukru i ledový čaj Fuzetea nebo energetické nápoje Monster. Ještě novější trend u mladé generace je odklon od kofeinu. Tomu jsme přizpůsobili naši variantu Coca‑Cola Zero Zero, která je na českém a slovenském trhu od letošního roku a už teď můžu říct, že je mimořádně úspěšná.

Pochází tento trend jen z poptávky, nebo na něj cílíte i marketingově, abyste ho mezi spotřebiteli podpořili?

Obojí. Je to spolupráce poptávky a nabídky, která se tímto směrem posouvá, přirovnal bych to k tanci. Například společně s obchodníky pracujeme na tom, aby byly zero produkty skutečně viditelné v místech prodeje. Marketingem cíleně pomáháme spotřebitelům, aby tyto typy nápojů viděli, nakupovali a konzumovali. A máme tu ještě velký prostor pro zlepšení. Zatímco v Evropě se podíl zero nebo light nápojů na celkové produkci pohybuje kolem padesáti procent, v České republice je to na našem portfoliu zhruba třicet.

Dětem nemají být slazené nápoje nabízené vůbec, což v Česku stanovuje pamlsková vyhláška. Jaké rozdíly jsou v tomto ohledu mezi legislativou jednotlivých států?

Tady má Coca‑Cola celosvětově stanovená vlastní pravidla. Nikdy nedělá marketing na populaci mladší 13 let, což platí kromě klasické reklamy i pro influencery a sociální sítě. Pamlsková vyhláška a další zákony vlastně tyto naše dobrovolné závazky kopírují. Takže kromě energetických nápojů necítím žádný tlak na to, aby se pravidla našeho marketingu dál zpřísňovala. Ve školách nenajdete obrandovaný automat Coca‑Coly, jen bílé automaty, kde si koupíte vodu a džus. Nesponzorujeme ani žádné aktivity, které se zaměřují na tuto věkovou kategorii.

Ve výrobě a skladu používáte velmi pokročilou automatizaci – dotkne se vůbec někdy vašich výrobků lidská ruka?

V běžné výrobě se lidská ruka nápoje vůbec nedotkne, všechny procesy výroby jsou automatizované. Je to nejen kvůli efektivitě výroby, ale také proto, aby bezpečnost a kvalita našich nápojů byla stoprocentní. Navíc na každé lince je několik automatických skenerů, které kontrolují řadu kvalitativních a bezpečnostních znaků.

Do plně automatizovaného skladu jste před pěti lety investovali půl miliardy korun. Už se vám ta investice vrátila?

Vrátí se určitě, ale ještě to bude několik let trvat. Sklad nám pomáhá zejména ve dvou věcech. Jednak zkracuje dobu naskladňování a vyskladňování, což ocení hlavně řidiči, kteří si pro nápoje jezdí. A zároveň díky automatizaci máme všechny produkty dostupné v různých částech skladu, takže kdyby nějaká část nefungovala nebo byla v revizi, stále se dostaneme ke všem výrobkům.

Jak rychle stíhá logistika reagovat na technologický vývoj? Potřeboval by váš pět let starý sklad už zase modernizovat, například pro větší využití umělé inteligence?

Tady musíme rozlišit hardwarové části skladu od softwarových systémů. U softwaru je samozřejmě tempo inovací nejrychlejší, tam se každým rokem něco vyvíjí. Pokud jde o hardware, ten nejde každým rokem měnit a pochopitelně časem zastarává, protože vznikají efektivnější, úspornější a praktičtější zařízení. Nicméně, zatím je náš sklad stále na takové úrovni, že se na něj různé velké firmy chodí podívat, aby se inspirovaly pro svůj provoz.

Snižuje vaše firma kvůli automatizaci počty zaměstnanců?

Po vybudování skladu došlo k jistému snížení počtu pracovníků v oblasti skladování a logistiky, ale snažili jsme se jim umožnit rekvalifikaci do jiných částí produkčního řetězce. Šlo asi o čtyřicet lidí a většině z nich jsme byli schopni nabídnout nové místo. Celkově jsme ale za poslední roky počty zaměstnanců navyšovali, a to zejména v oblasti obchodu. Aktuálně zaměstnáváme téměř 1000 lidí.

Jaké jsou vaše další plány na modernizaci výroby nebo rozšíření vašeho portfolia?

Novinkou letošního roku je zmíněná Coca‑Cola Zero Zero, o kterou je obrovský zájem. Do budoucna chceme trend nápojů bez cukru posilovat. Dalším trendem je zájem o menší balení nápojů, i s tím chceme pracovat. Lidé samozřejmě vnímají, že není dobré pít velké objemy slazených nápojů, takže v poslední době pozorujeme větší poptávku spotřebitelů po půllitrových lahvích nebo třetinkových plechovkách. A pokud jde o plánované investice, velké prostředky investujeme do našich projektů na ochranu vodních zdrojů, zaměřujeme se na to v okolí Dunaje, ale také na Broumovsku nedaleko našeho druhého závodu v Teplicích nad Metují, který vyrábí vodu Natura.

Text vznikl ve spolupráci se společností Coca‑Cola HBC.