Z nevyužitých střech obchodních center se stává energetický zdroj

Ještě před několika lety sloužily střechy obchodních center především jako technické zázemí. Klimatizační jednotky, vzduchotechnika, chladicí technologie. Vedle toho už jen štěrk, beton, občas zelená plocha, někde parkoviště. Stále častěji se však na střechách objevuje další prvek: fotovoltaické panely. Stává se z nich nový zdroj energie. Vlastní elektrárnou se už mohou pochlubit i největší obchodní centra v zemi, jako Westfield Chodov, Centrum Černý Most, Metropole Zličín či Europark Štěrboholy. A také centrální sklad Billy v Modleticích u Prahy.

Důvod je jednoduchý. Obchodní centra mají mimořádně vhodný profil spotřeby. Kvůli neustálému chlazení potravin, osvětlení, ale i třeba provozu pokladen jsou jejich budovy vysoce energeticky náročné. „Zároveň mají největší spotřebu v době, kdy slunce svítí nejvíce. I v čase, kdy panely produkují nejvíce elektřiny, se tak u většiny podobných instalací elektřina ze sta procent hned spotřebuje a nejsou potřeba bateriová úložiště,“ říká Vladimír Zadina, ředitel úseku Zelená energetika společnosti ČEZ ESCO.

Právě vysoká míra okamžité spotřeby vyrobené elektřiny je podle odborníků jedním z hlavních faktorů ekonomické návratnosti podobných projektů. Elektřina, kterou obchodní centrum vyrobí a okamžitě spotřebuje, nahrazuje nákup energie ze sítě za tržní ceny. Tím se snižují provozní náklady a zároveň roste energetická soběstačnost budovy. Roli hraje i velikost střech. Moderní obchodní centra často disponují desítkami tisíc metrů čtverečních ploch bez výrazného zastínění, které lze pro instalaci panelů využít bez zásahu do okolní krajiny.

Fotovoltaiky na chlazení

Pokud se fotovoltaika na obchodním centru vhodně nadimenzuje, je podle Zadiny schopna pokrýt i 40 procent roční spotřeby elektřiny. Ta je totiž v těchto typech budov obecně relativně stabilní a ve velké míře odpovídá výrobní křivce fotovoltaiky. „V létě se sice spotřeba v budovách zvyšuje kvůli většímu využití vzduchotechniky a klimatizace, stejně tak ale s delšími dny roste i výroba z panelů na střeše,“ vysvětluje Zadina.

Praxe zatím ukazuje, že většina českých obchodních center se pohybuje pod zmiňovanou teoretickou hranicí. Důvodem není nedostatečná výroba, ale omezená plocha střech, statické možnosti budov nebo postupná etapizace projektů. Typickým příkladem je Westfield Chodov, jedno z největších nákupních center v zemi. Podle technického manažera Petra Vecka aktuálně zdejší fotovoltaika pokrývá přibližně pět procent spotřeby společných prostor, tedy například pasáží a dalších sdílených částí objektu.

„V podobných objektech připadá největší část spotřeby na technologie chlazení, vzduchotechniky a osvětlení. Skutečná výroba přitom odpovídá našim původním predikcím,“ říká Vecko. Ve výstavbě panelů však pokračují a Vecko očekává, že na konci letošního roku bude výroba z fotovoltaiky odpovídat zhruba 24 procentům spotřeby společných prostor.

Funguje to i bez baterií

Fotovoltaická elektrárna funguje od dubna i na střeše obchodního centra Europark v pražských Štěrboholích. Více než 1440 panelů s instalovaným výkonem 725 kilowattů má ročně vyrobit zhruba 800 megawatthodin bezemisní elektřiny. To odpovídá přibližně šesti až sedmi procentům roční spotřeby centra. I podle ředitele Europarku Libora Pospíšila výroba v prvních měsících provozu odpovídá očekáváním. „Veškerou elektřinu, kterou na střeše vyrobíme, spotřebujeme uvnitř centra. Není třeba ji ukládat do baterií a nevznikají ani přetoky do distribuční sítě,“ říká.

Investice má podle něj přinést nejen nižší náklady na energie a větší energetickou soběstačnost. Reaguje také na rostoucí zájem nájemců i zákazníků o udržitelnější provoz obchodních center. Díky vlastní výrobě elektřiny by měl Europark ročně snížit emise oxidu uhličitého přibližně o 580 tun. K realizaci projektu přispěly také dotace z programu Výzvy RES+ 1/2024, které pokryjí zhruba 30 procent investičních nákladů. Podpora je však vyplácena až po dokončení stavby a uvedení elektrárny do provozu. „Zatím jsme ji neobdrželi,“ dodává Pospíšil.

Při pohledu na střechy obchodních center může vzniknout dojem, že umístění fotovoltaiky na střechu je relativně jednoduchá záležitost. Realita je ale o trochu složitější. Podle Zadiny probíhá instalace za plného provozu centra, přičemž od začátku projektu do spuštění výroby elektřiny většinou uplyne nejméně 18 měsíců. „Samotná instalace probíhá relativně rychle, velkou část času ale zabere povolovací proces a příprava. Ta se nesmí podcenit. Každá budova je unikátní a přináší jiné výzvy,“ upozorňuje Zadina.

Obvyklým problémem bývá zejména stáří budov. Mnoho obchodních center vznikalo v době, kdy se s instalací tisíců panelů na střechu vůbec nepočítalo. U starších objektů, zejména těch postavených před rokem 2006, je proto často nutné posoudit, zda nosná konstrukce unese dodatečné zatížení. „Své limity má někdy i samotná dispozice střechy. Z důvodu požární bezpečnosti musíme dodržovat odstup od světlíků, stejně tak nám mohou při instalaci překážet jiné technologie, které už jsou na střeše umístěné,“ dodává Zadina.

Energetický management jako další fáze

Samotná výroba elektřiny přitom představuje pouze část příběhu. Westfield Chodov patří mezi centra, která systematicky pracují s energetickým managementem. Vecko vysvětluje, že fotovoltaika je součástí širší strategie. „Jde nejen o elektřinu, ale také o celkové řízení energií v objektu. Díky provedeným opatřením jsme mezi lety 2019 a 2025 dokázali snížit spotřebu elektřiny takřka o 23 procent a celkovou spotřebu energií o více než 26 procent,“ říká Vecko.

Právě kombinace vlastní výroby a úspor rozhodne o tom, jak velký ekonomický efekt bude fotovoltaika skutečně přinášet. Většina odborníků se shoduje, že prostor pro další růst stále existuje. Ve Westfield Chodov jim například nebude stačit jen pokrýt všechny dostupné střešní prostory fotovoltaikou, což se má stát do konce letošního roku. Mají i další plány.

„Připravujeme studie i pro další možné plochy, například zastřešená parkoviště s fotovoltaikou, tedy takzvané carporty. V omezené míře využíváme také části fasád, pokud to dává technicky i provozně smysl,“ říká Vecko. To je směr, kterým zřejmě půjdou časem i další. Tyto instalace sice obvykle dosahují nižší účinnosti než optimálně orientované střechy, ale rozšiřují celkový potenciál výroby bez zásahu do prostoru.

Fotovoltaika jako povinnost

Na evropské úrovni je rozvoj fotovoltaiky na komerčních budovách úzce spojený se směrnicí EPBD IV. Ta počítá s povinnou instalací fotovoltaiky na střechách nových větších komerčních budov, včetně obchodních center, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné. Požadavek se postupně dotkne i stojících budov, které projdou větší renovací. Členské státy unie ji měly převést do národního práva do letošního května, Česko tento proces stále dokončuje a konkrétní povinnosti tak zatím nejsou plně ukotveny v legislativě.

Rozdíly mezi evropskými státy jsou nyní stále výrazné. Například v Německu je instalace fotovoltaiky na nové komerční budovy v některých spolkových zemích již několik let povinná nebo silně vyžadovaná stavebními předpisy. Typicky jde o Bádensko‑Württembersko či Berlín, kde se fotovoltaické systémy stávají standardní součástí projektů velkých střech. Rakousko v posledních letech rovněž zpřísnilo požadavky na využití solární energie u nových nebytových objektů. Česko zatím postupuje spíše motivační cestou, kdy klíčovou roli hrají dotační programy, jako již zmíněný program RES+, který je součástí Modernizačního fondu.

Text vznikl ve spolupráci s firmou ČEZ.