Pro každou vládu je oživení ekonomiky manou nebeskou. Znamená totiž automaticky vyšší tržby i zisky firem, vede obvykle k poklesu nezaměstnanosti, přispívá k růstu mezd a hlavně odvodů zaměstnanců a to všechno vede k plnější státní kase. Dlouhá konjunktura pak přispěje i ke snížení dluhového zatížení země.

Politici proto mají tendenci věřit, že s cílem podpořit růst hospodářství mohou utrácet a rozjet investice i za cenu rychlého růstu deficitu státních financí, a přesto se to vyplatí. Bohatého přece dluh tolik netíží.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Česká ekonomika roste kolem dvou a půl procent. Neměl by tedy dluh klesat?
  • Kde byl dluh „za Špidly“ a kde je nyní?
  • Co nás naučila německá hyperinflace a britská fiskální restrikce?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.