Vojenský výcvik pro středoškoláky táhne, armáda hlásí rekordní počet adeptů. Dává vojenská kariéra smysl i finančně?

Česká armáda rozjela druhý ročník výcviku středoškoláků. Takzvané dobrovolné vojenské cvičení armáda zkouší podruhé – loni díky němu získala přes 600 nových záložníků s absolvovaným základním výcvikem. Letos to může být ještě výrazně víc, do kurzu se přihlásilo skoro 1200 lidí.

Cvičení se dost vymyká armádním zvyklostem předchozích dekád – základní výcvik, který v dobách povinné vojenské služby trval rok až dva, je tady zhuštěný do čtyř týdnů. Proti dřívější povinné službě se liší i ohodnocení – dřív šlo jen o symbolické služné, dnes je to víceméně normální plat. Absolventi se stávají součástí zálohy, kterou může v případě potřeby armáda povolat.

Hned deset vojenských základen napříč Českem v úterý ráno dost ožilo. Na každé z nich se hlásily desítky mladých lidí kolem dvacítky. Minimální věk je osmnáct, maximální dvaadvacet. Pro starší adepty má armáda jiné programy.

Uchazeči? Typicky lidé s nějakým zájmem o armádu, ale ještě rozhodně ne rozhodnutí pro vojenskou službu. 

Zpravodajská agentura ČTK monitorovala nástup adeptů na vrtulníkové základně v Náměšti nad Oslavou. „Čekám od toho, že se nějak v životě posunu, vybuduju si disciplínu a zažiju něco nového,“ citovala agentura dvaadvacetiletého Kade Sangu z nedalekého Velkého Meziříčí. Do armády se zatím nastálo nechystá, naopak jeho spolužák Martin Mejzlík o tom prý uvažuje. „Trošku se bojím hodu granátem, budí to respekt,“ řekl Mejzlík.

Pro uchazeče to může být i solidní brigáda, i když rozhodně ne lehká – armáda radí, aby se připravili na čtyři týdny drilu s minimem spánku. I to, že si fyzicky nejspíš sáhnou na dno.

„Běh v uniformě a kanadách, kliky, plížení a přesuny s výzbrojí. K tomu připočti méně spánku, než na kolik jsi asi zvyklý. Trénuj svaly i výdrž předem. Jinak hrozí, že nevydržíš,“ uvádí armáda v náborovém desateru rad. „Čeká tě dril 24/7, reálné zbraně, ostré střelby, taktika, orientace v terénu podle mapy a buzoly, nocování v přírodě a fyzická námaha,“ uvádí dále.

Důvod debaty o odvodech: kdyby došlo na válku, Česko by ubránilo jen kousek fronty a mobilizovalo by padesátníky

4. 3. 2024 ▪ 5 min. čtení

Odměna? Standardní plat vojína a k tomu za absolvování patnáctitisícový bonus. Dohromady asi 47 tisíc hrubého, respektive 38 tisíc čistého.

Na trochu zchlazeném pracovním trhu, na který teď přicházejí docela silné ročníky z druhé poloviny nultých let, to může být zajímavá cesta – armáda dneska láká na solidní platy, i pro poddůstojníky minimálně 51 tisíc hrubého, pro praporčíky s maturitou minimálně 62 tisíc. A protože se některé položky nedaní, výsledný čistý plat bývá o to zajímavější – třeba nadporučík typicky nejde pod 60 tisíc čistého.

Pro člověka, který dneska přemýšlí o uplatnění pro potomky, to nemusí být špatná cesta. A to jsou spíš jen základní podmínky – výrazně víc se dá vydělat na zahraničních misích, při vyslání do struktur NATO a podobně.

Kromě lepších platů zřejmě armádě teď nahrává i situace na trhu práce, kde citelně ubylo absolventských pozic. Letos plánovala nabrat za celý rok asi 1800 profesionálních vojáků, ale za prvních pět měsíců jich přijala už 1400 a prognóza pro celý rok je dokonce 3300. Skončit má podle armádních odhadů asi 900 profesionálů.

To je velký obrat – armádě se nedařilo v předchozích letech moc posilovat, i když na to měla peníze. Počet vojáků z povolání proto pořád kolísá kolem 26 tisíc, aktivní zálohy mají lehce přes 5000 členů. Podle současné koncepce z roku 2023 má mít armáda do roku 2035 zhruba 30 tisíc profesionálů a 10 tisíc členů aktivních záloh.

Absolventi letního výcviku mají navíc ještě jednu úlohu: posílit aspoň trochu klesající rezervoár záložníků. Ten už čítá podle odhadů jen asi 700 tisíc lidí, hlavně čtyřicátníků a padesátníků, kteří ještě absolvovali povinnou službu. To může být velký problém v případě mobilizace. Každý rok se tenhle počet navíc snižuje asi o 40 tisíc – tisícovka nových záložníků to tak může jen zmírnit.