Důvod debaty o odvodech: kdyby došlo na válku, Česko by ubránilo jen kousek fronty a mobilizovalo by padesátníky

Situace v Evropě se přiostřuje a Česko přitom nemá dost vojáků na obranu. Profesionální armáda má jen necelých 30 tisíc vojáků a v podobném konfliktu, jaký se teď bojuje na východě Ukrajiny, by podle oslovených analytiků zvládla pokrýt jen pár desítek kilometrů fronty. Nebo absolvovat jednu středně velkou bitvu typu obrany Avdijivky. Na cokoli dalšího by potřebovala mobilizovat. Množství záložníků se ale každoročně zmenšuje a skoro všichni jsou ve věku mezi 40 a 60. Podle informací HN jde už jen o 700 až 800 tisíc lidí. A data ministerstva obrany ukazují, že nabírat lidi do záloh se příliš nedaří.

Ruské napadení Ukrajiny odstartovalo jinou válku, než na kterou byla česká armáda poslední dekády stavěna. Náčelník generálního štábu Karel Řehka už v listopadu 2022 volal po doplnění, podle studie z té doby by v případě války musela zesílit na 150 tisíc vojáků. Z 28 tisíc profesionálních vojáků navíc tvoří bojová síla méně než polovinu. Dvě hlavní pozemní jednotky, tedy 4. a 7. brigáda, mají dohromady podle informací HN kolem 8000 vojáků, ostatní podpůrné jednotky – dělostřelci, chemici a další – mají útvary maximálně o síle vyšších stovek.

Co by se s tímhle dalo ubránit? „Stačí počítat. Fronta má asi 1200 kilometrů a teď tam mají Rusové i Ukrajinci asi po 200 tisících lidech. To není těžký výpočet,“ říká Jakub Janovský z analytické skupiny Oryx.

Ta po začátku války získala mezinárodní uznání díky schopnosti vyčíslit počty ztracené techniky obou válčících stran – díky databázi opřené o snímky z otevřených zdrojů. A z českého ajťáka, který ztráty počítá po večerech, udělala hvězdu globální bezpečnostní komunity. Pokud má někdo mimo válčících stran opravdu přehled o dislokaci jednotek, je to on.

Deset tisíc mužů a žen u bojových útvarů by tedy stačilo tak na 60 kilometrů fronty. Ale v místech nejtěžších bitev je koncentrace jednotek ještě mnohem větší.

Třeba naposledy u Avdijivky. Město velikosti slezské Orlové bránila jedna ukrajinská brigáda a druhá ji přišla po ztrátách vystřídat. Na udržení to nestačilo. „Zhruba tak, nějakou takovou bitvu bychom dokázali bojovat. Ale nic víc. A jen jednou, nebylo by jak ztráty nahradit,“ zamýšlí se Janovský.

V případě války by měla armáda povolat takzvané zálohy. V nich jsou především muži, kteří prošli povinnou základní službou, ve věku do 60 let. V době povinné „vojny“ do záloh ročně přecházelo asi 40 tisíc branců. Od úplné profesionalizace armády v roce 2005 každoroční přísun ustal a kvůli dosažení věkového limitu už muži ze záloh jen vypadávají. Ročně rovněž zhruba 40 tisíc. 

„Počet mužů v záloze se teď pohybuje už jen mezi 700 a 800 tisíci,“ řekl HN zdroj z bezpečnostní komunity. „A ještě větší problém představuje věková struktura. Nejmladším, kteří prošli základní službou, je dneska 38, 39 let, a i těch už bylo velmi málo. Hlavní část té skupiny jsou lidé ve věku 45 až 60, kolik z nich je ještě doopravdy způsobilých?“ dodal.

To je mimochodem zcela v rozporu s dosavadní vojenskou doktrínou české armády, která považovala za nejhodnotnější vojáky ve věku do 40 let.

Krom toho má armáda přehled jen zhruba o 4000 členech aktivních záloh a řádově několika desítkách tisíc dalších, kteří sice před rokem 2004 prošli odvodem, ale dostali odklad. Typicky jde o muže kolem čtyřicítky, kteří studovali vysokou školu. Do povinné zálohy, tedy mobilizačního fondu armády, se ale kvůli chybějícímu výcviku nepočítají.

27:44

Spotlight

„Rus velmi dobře ví, jak to u nás vypadá.“ Šéf české armády popsal slabá místa Česka

14. 12. 2023 ▪ 27:44 min.

Problému si je vědomý i prezident Petr Pavel. V době kolem voleb sice odmítl povinnou vojnu i mobilizaci, letos na konci února se ale vyslovil pro zavedení alespoň administrativních odvodů.

„Jde o to, abychom vůbec zjistili, jaké jsou v populaci fyzické dovednosti, zdravotní stav a schopnosti. Případně i informace o vzdělání a specializacích,“ řekla na únorovém velitelském shromáždění armády ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Aktivní zálohy mají asi 4300 členů, což se aspoň řádově potkává s plánem, ten je kolem 10 tisíc. Naopak o volnější formy spolupráce, tedy absolvování cvičení a nejnověji takzvané dobrovolné předurčení, je zájem jen malý. „Formálně žádost o zařazení do konce minulého týdne podalo 150 lidí,“ řekl HN mluvčí resortu obrany Karel Čapek.

Předurčení přitom spočívá jen v tom, že adept zajde na vojenskou správu, nahlásí svůj zdravotní stav, dovednosti a specializaci, ve které může být armádě v případě mobilizace platný. Což může být výhodné pro obě strany: cenní experti by díky tomu neměli skončit u řadové pěchoty v zákopu. „Občané byli v rámci dobrovolného předurčení zařazení v registrech nejvíce na pozice u mechanizovaného vojska, dále na funkce u spojovacího vojska a dopravní odbornosti,“ dodal.

Situace se mění jen pomalu. „Snažíme se odbourat některé administrativní kroky, abychom systém pro uchazeče zjednodušili,“ řekl mluvčí resortu. Armáda chce od července zrušit u předurčení lékařskou prohlídku a celkově slevit z nároků na zdravotní stav. „Pokud si někdo představuje vojáka, tak by si ho neměl představovat pouze jako fyzicky ultraschopného jednotlivce, slaňujícího, běhajícího, střílejícího,“ řekla ministryně.

Povinná vojenská služba se ale nechystá, zdůrazňuje její úřad.