Německo na mušce. Ve hře je budoucnost financování inovací

Když Spojené státy začnou zpochybňovat způsob, jakým evropské země stanovují ceny léků, nejde jen o další obchodní spor. Ve skutečnosti se otevírá jedna z nejzásadnějších debat současného zdravotnictví: jak zajistit včasnou dostupnost moderních léků, jak rozdělit náklady na inovace mezi jednotlivé státy a jak zajistit udržitelnost zdravotnických rozpočtů? Nejnovější krok americké administrativy vůči Německu ukazuje, že tato debata se přesouvá z odborných jednání do nejvyšších pater mezinárodní politiky.

Úřad obchodního zmocněnce Spojených států totiž zahájil vůči Německu vyšetřování podle Section 301 amerického obchodního zákona, nástroje obchodní politiky USA používaného v případech, kdy Washington považuje kroky jiné země za diskriminační nebo poškozující americké ekonomické zájmy. V tomto případě se zaměřuje na německou lékovou politiku a na to, zda podle amerického pohledu nevede k dlouhodobému podhodnocování inovativních léčiv.

BeNative – partnerský obsah

Evropa schválí inovativní lék. Česko čeká dalších 659 dní

▪ 3 min. čtení

Nejde přitom pouze o Německo. Tento krok je součástí širší strategie, do které zapadá i politika Most Favoured Nation. Americká administrativa stále hlasitěji upozorňuje na to, že američtí pacienti a pojišťovny podle jejího názoru nesou nepřiměřenou část nákladů na vývoj nových léčiv, zatímco řada ekonomicky vyspělých zemí využívá svou vyjednávací sílu k dosažení výrazně nižších cen. Jinými slovy, USA tvrdí, že některé státy těží z inovací, aniž by se odpovídajícím způsobem podílely na jejich financování.

Německo se stalo prvním velkým evropským testem této strategie. Pokud Spojené státy uspějí, nebude tlak směřovat pouze na Berlín. Ve hře jsou i další země, včetně Švýcarska, Francie, Kanady nebo Japonska. Debata se tak postupně posouvá od otázky cen jednotlivých léků k širší diskusi o tom, jak mají být mezi státy rozděleny náklady na farmaceutické inovace.

Pro Evropu to není jednoduchá situace. Evropské zdravotní systémy jsou postavené na snaze zajistit co nejširší dostupnost péče z veřejných prostředků a regulace cen léčiv je jedním z nástrojů, jak tohoto cíle dosáhnout. Současně ale platí, že bez dlouhodobých investic do výzkumu a vývoje nevzniknou nové léčebné možnosti pro pacienty. Vždyť náklady na vývoj jediného léku se pohybují v rozmezí 50–75 miliard korun.

Česko sice není přímým terčem kroků administrativy USA, přesto se ho tato debata bezprostředně týká. Evropské země jsou propojeny systémem mezinárodního referencování cen léčiv, a změny na velkých trzích proto mohou ovlivnit podmínky pro vstup nových terapií i v menších státech. Pokud bude americký tlak pokračovat a evropské země nebudou reagovat, mohlo by to mít dopad na dostupnost moderní léčby pro české pacienty a prodloužit dobu, než se nové terapie dostanou do běžné klinické praxe. Nelze vyloučit ani širší obchodní důsledky v podobě nových celních či regulatorních opatření.

Spor mezi Spojenými státy a Německem tak otevírá mnohem širší otázku – jak nastavit systém, který bude na jedné straně podporovat vznik inovací a na straně druhé zajistí jejich dostupnost pacientům. Odpověď nebude jednoduchá, ale právě o ní bychom měli vést debatu napříč zdravotnictvím, politickou reprezentací i průmyslem.

Text vznikl ve spolupráci s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu.