Česko dnes patří mezi země s velmi dobrou pozicí v klinickém výzkumu. Máme špičkové lékaře, zkušená výzkumná centra a v zahraničí pověst země, na kterou je spoleh. Díky tomu jsme součástí vývoje nejmodernější léčby a čeští pacienti se mohou dostávat k inovacím dlouho předtím, než vstoupí do běžné praxe. Udržet si tuto pozici ale nebude snadné. Globální soutěž se totiž změnila v globální boj.
Aktuálně u nás probíhá téměř pět set klinických hodnocení realizovaných farmaceutickými společnostmi. Jen vloni se díky nim k inovativní léčbě dostalo 17 451 pacientů. Za těmito čísly jsou lidé, pro které může účast ve studii znamenat přístup k nové terapii ve chvíli, kdy už současné možnosti léčby nestačí.
Klinická hodnocení představují win‑win situaci pro všechny zúčastněné. Pacientům umožňují přístup k nejmodernější léčbě o pět až deset let dříve, lékařům přinášejí zkušenosti s novými terapiemi a nemocnicím know‑how i významné finanční prostředky. Pro farmaceutické společnosti jsou nezbytnou součástí vývoje nových léčiv a ověřování jejich účinnosti a bezpečnosti.
Přínos mají také pro systém veřejného zdravotního pojištění, protože léčbu účastníků studií hradí právě farmaceutické společnosti. Klinický výzkum dále přináší české ekonomice a veřejným rozpočtům více než pět miliard korun ročně. Je to zkrátka oblast, kde se zájem pacientů, zdravotnictví, výzkumu i ekonomiky potkává na jednom místě.
Pacienti se dostanou k nejmodernější léčbě o několik let dříve, lékaři získají zkušenosti s novými terapiemi a nemocnice know‑how i peníze.
V Česku tedy máme dobře rozehranou partii. Jenže pravidla hry se rychle mění. O klinická hodnocení se dnes soutěží. A velmi tvrdě. Při rozhodování, kam novou studii umístit, se počítá rychlost, kvalita, zkušenost lékařských týmů, počty pacientů, administrativní náročnost i schopnost země pracovat s daty. Dobré jméno pomůže, samo o sobě ale nestačí.
Stačí se podívat na Evropu. Dlouho patřila mezi hlavní centra klinického výzkumu, dnes ale ztrácí pozice. Historicky poprvé se více klinických hodnocení realizuje v Asii než v Evropě. USA už přitom hrají samostatnou ligu. Výzkum totiž nemá domovskou adresu. Jde tam, kde pro něj vznikají nejlepší podmínky.
A přesně tady se rozhoduje o budoucí pozici Česka. Pokud si studie chceme udržet, musíme zrychlit schvalovací a smluvní procesy, posílit profesionální zázemí klinických center a vytvořit předvídatelné podmínky pro investice do výzkumu. Stejně důležitá je digitalizace. Elektronická dokumentace nebo vzdálený monitoring studií jsou v zemích, které o klinický výzkum úspěšně soutěží, standardem.
Dobrou zprávou je, že si tuto potřebu uvědomuje i ministerstvo zdravotnictví. Národní strategie pro oblast klinických hodnocení pojmenovává řadu bariér, na něž dlouhodobě upozorňují výzkumná centra i farmaceutický průmysl, a navrhuje kroky, které nás mohou výrazně posunout.
Teď přichází možná ještě důležitější část: dostat navržená opatření z papíru do každodenní praxe. Právě rychlost a důslednost jejich zavádění rozhodnou o tom, zda Česko dokáže svou současnou dobrou pozici nejen udržet, ale také dále rozvíjet. Mít dobré karty je výhoda, výsledek ale záleží na tom, jak je zahrajeme.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit









