Před sedmnácti lety jsem na tomto místě psal o tom, jak jsme se jako studenti dělili na ekonomy „tvrdé“, kteří hovořili zejména matematicky, a „měkké“, kteří se věnovali skutečnému světu a jeho dějinám, filozofii, hospodářské politice atd. Tvrdost se tehdy měřila množstvím rovnic a až sterilní exaktností a (strojovým) bytím mimo lidské dobro a zlo. Jinými slovy, čím méně bylo textu „lidsky“ rozumět, tím lépe. Ekonom se pomalu měnil z člověka, který přemýšlí o hospodaření společnosti, v údržbáře matematického modelu.

Dnes se ona stará hádka vrací v nové, téměř komické podobě. Model už totiž nepotřebuje obsluhu. Umělá inteligence dovede počítat, psát, shrnovat, překládat a za vhodného pobídnutí také velmi přesvědčivě předstírat porozumění. To, co jsme dlouho vydávali za vrchol intelektuální práce, se náhle ukazuje jako její mechanická část. Stroj „ožil“ a modelovat si dnes může 24/7. Libo model? Je jich tucet a v libovolné akademické a matematické podobě.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak umělá inteligence mění roli ekonomů?
  • Jak mění povahu celé ekonomie?
  • Jak se změní smysl práce?

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.