Kyjev i další ukrajinská města v posledních týdnech čelí sílícím ruským útokům. Ukrajina naopak stále častěji přenáší boje hluboko na ruské území a útočí na rafinerie, sklady či logistická centra. Přibývá také ruských dronových incidentů v evropském prostoru a s nimi rostou obavy, že Kreml stále agresivněji testuje hranice, kam až může zajít. V Rusku přitom sílí vnitřní tlaky. Válečné výdaje zatěžují rozpočet, problémy se nevyhýbají energetice ani firmám a armáda potřebuje stále nové vojáky. Putinův režim se naopak před zářijovými volbami snaží udržet obraz silné a stabilní země. Rusista a politolog Karel Svoboda v obsáhlém rozhovoru popisuje, co se dnes v Rusku odehrává, jak se mění nálady ve společnosti a co to znamená pro podporu války i samotného Vladimira Putina. Mluví také o tom, jak dlouho může ruská válečná ekonomika pokračovat a co by se stalo, kdyby prezident, který si nevychoval jasného nástupce, náhle zmizel z politické scény.
Co se dočtete dál
- Jak Rusové vnímají válku na Ukrajině a do jaké míry ji stále podporují.
- Proč je pro Putina kritika ruských válečných blogerů nebezpečnější než útoky liberální opozice.
- Do jaké míry stojí ruská ekonomika na příjmech z ropy a plynu a na válečné výrobě.
- Kdo jsou skuteční ruští spojenci a proč Moskva postupně ztrácí vliv v postsovětském prostoru.
- Jaké scénáře dalšího vývoje války na Ukrajině jsou nejpravděpodobnější.
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
