„Íránský“ cenový strop paliv byl v pořádku. Soud shodil žalobu malých pump na ministerstvo financí

Skupina malých pumpařů neuspěla s žalobou proti ministerstvu financí kvůli tomu, že na jaře stanovilo maximální prodejní ceny nafty a benzinu. Tím některé z nich nutilo prodávat se ztrátou. Cenové stropy totiž ministerstvo zpočátku určovalo každý den podle aktuálních cen distributorů, ke kterým si mohly pumpy přidat marži maximálně 2,50 koruny.

Majitelé menších pump, kteří na rozdíl od těch velkých nedoplňovali zásobníky každý den, tak museli často prodávat za méně, než za kolik benzin a naftu několik dní předtím nakoupili. Například pumpa v Kamenici nad Lipou na Pelhřimovsku vyčíslila za letošní duben rozdíl mezi nákupní cenou nafty a tím, za kolik ji mohla maximálně prodávat, na 33 tisíc korun. Právě k ní se přidali se žalobou další dva menší pumpaři.

Podle předsedy senátu Městského soudu v Praze Slavomíra Nováka ale cenový výměr obstál. „Byl vydán zákonem stanoveným postupem a ministerstvo při jeho koncipování nepřekročilo meze svých zákonných pravomocí,“ uvedl soud, když žalobu tuto středu zatím nepravomocně zamítl.

Majitelé uvedených pump argumentovali, že jim stát znemožnil generovat přiměřený zisk a zasáhl tak do samotné podstaty jejich podnikání. Soudce Novák to však odmítl.

„Součástí práva podnikat není garance konkrétního hospodářského výsledku ani zachování určité úrovně zisku, nýbrž zachování možnosti hospodářskou činnost vykonávat,“ konstatoval a poukázal na to, že regulace se týkala pouze dvou komodit a jen po dobu několika týdnů.

Nastavení parametrů regulace je navíc podle něj věcí politického a hospodářského uvážení státu, do něhož soudy mohou zasahovat jen v případě zjevné svévole či diskriminace. „A to se nestalo,“ konstatoval.

Ropa po půl roce války s Íránem: Staré časy už se nevrátí, Hormuz může mít na trh trvalý dopad

28. 8. 2026 ▪ 5 min. čtení

Ceny ropy, a tedy i benzinu a nafty, v Česku vystřelily letos v březnu poté, co USA spolu s Izraelem zaútočily na Írán. To částečně paralyzovalo dopravu tankery přes Hormuzský průliv. Některé pumpy pak zvedly své marže i na více než sedm korun. A ministerstvo následně zavedlo pro všechny stejný strop, aby stabilizovalo trh a podobnému zneužívaní situace zamezilo.

Podle ředitele Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka ale kvůli excesu zhruba stovky pump nebylo nutné omezovat další více než tři tisíce poctivých pumpařů.

„Konkurence na trhu fungovala, máme jeden z nejkonkurenčnějších trhů v Evropě. Kvůli stovce čerpacích stanic jste omezili ty ostatní,“ uvedl na adresu ministerstva. Resort měl podle něj zakročit pouze proti konkrétním pumpařům. Podle zástupce ministerstva Jana Kloučka ale něco takového nešlo udělat, protože by to bylo bráno za diskriminaci. „Musíme přistupovat ke všem stejně,“ vysvětlil.

Majitel kamenické pumpy Jaroslav Kubiska se snažil před soudem argumentovat například i tím, že ministerstvo po měsíci rozhodlo, že bude strop počítat z třídenního průměru a marže zvedne na tři koruny. Tím podle něj nepřímo uznalo, že způsob výpočtu byl problémový.

Pozdější změna metodiky ale podle soudce Nováka nijak nedokazuje nezákonnost té předchozí. „Svědčí pouze o tom, že v mezích zákona existovalo více legitimních řešení k řešení krizové situace,“ konstatoval. 

Případ ale nekončí, Kubiska chce proti verdiktu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.