Dřevo na fasádě: Návrat k přírodě a čistým liniím

Doba kýčovitě barevných fasád naštěstí odeznívá a lidé se vracejí k přirozeným materiálům, útulnějším odstínům a prostším tvarům. Moderní dřevostavba dnes může mít prakticky jakýkoliv plášť – od klasické omítky přes kámen a plech až po sádrovláknité desky. Přesto zhruba u čtvrtiny domů, které navrhujeme v RD Rýmařov, realizujeme dřevěné fasády s provětrávanou mezerou.

Spojení dřeva a základního architektonicky lapidárního tvarosloví tradičního vesnického domu, jenž vychází z jednoduchých geometrických forem, vytváří harmonický přechod mezi stavbou a okolím. Díky tomu i ta nejmodernější stavba zapadne do krajiny zcela přirozeně. Skvělou ukázkou je náš nový Bungalov 148, kde dřevo tvoří přesně polovinu fasády, což domu dává osobitý a vřelý charakter.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

Nejčastěji se dnes na moderních stavbách využívá prakticky bezúdržbový sibiřský modřín. Jeho šedavá patina ale nemusí sedět každému. Pro náročnější klienty proto nastupují moderní technologie úpravy buněčné stěny dřeva – od tepelné modifikace (ThermoWood) přes norskou tlakovou olejově‑vakuovou impregnaci s možností barevného tónování až po tradiční japonskou metodu opalování. Tyto postupy výrazně prodlužují stálost i životnost materiálu. Použití dřeva na fasádě navíc dává smysl nejen esteticky, ale i z pohledu ekologické stopy materiálu.

V Německu či Rakousku je v porovnání s Českem dřevěná fasáda obecně žádanější. U nás však pozorujeme nárůst zájmu o pohledové dřevěné prvky ve veřejném sektoru. Architekti s tímto materiálem pracují rádi a my jsme ve spolupráci s naší realizací nedávno dokončili například novou venkovní učebnu ZŠ Rýmařov nebo zázemí přehrady v Jablonci nad Nisou, která vyniká svým detailním přístupem k celkovému dekoračnímu, téměř ornamentálnímu vizuálu. V obou případech dřevo na fasádě hraje prim.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.