Hrozí reformě výuky další odklad? Klíčový tým se rozpadl, školy se bojí, že se nestihnou připravit

Prvňáci se měli učit už od příštího září podle nových „osnov“. Ministr školství Robert Plaga (ANO) po svém nástupu ale termín odsunul o rok, protože reforma výuky nebyla dostatečně připravená. Sliboval, že rok navíc se využije k tomu, aby se školy mohly na změny dostatečně připravit. K tomu ale potřebují podklady od ministerstva školství a jejich zveřejnění nyní Plaga znovu odsunul. Důvodem je mimo jiné rozpad klíčového týmu, který na nich pracoval. 

Nová šéfka Národního pedagogického institutu (NPI), který reformu připravuje, Irena Fričová tak hned po svém nástupu musí řešit personální stabilizaci úřadu.

Školy čekají především na zveřejnění takzvaných modelových školních vzdělávacích programů, které by jim měly pomoci se sestavováním těch vlastních. Povinně musí podle nových dokumentů učit od září 2028. Řada škol už na jejich úpravě pracuje, některé ale vyčkávají na další ohlášené úpravy. „Není to dobrá situace. Tak velká změna by měla být koncepčně připravena, ale v Česku se dost improvizuje,“ říká Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol. 

Rozpočet školství bude nakonec nižší, než se předpokládalo. Délka letních prázdnin se měnit nebude, říká Plaga

28. 8. 2026 ▪ 13 min. čtení

Podle Plagy se „jede podle harmonogramu“, ředitelé informace mají a snaha vyvolat neklid je umělá. Sám ale například zveřejnění modelových školních vzdělávacích programů nenápadně odsunul o půl roku. V dopise, který ředitelům škol ministr poslal v červnu, psal o zveřejnění modelového školního vzdělávacího programu v zimě 2026. Nyní hovoří o konci školního roku – tedy o červnu 2027. Ve stejném termínu by se také školy měly dozvědět, jaké bude doporučované učivo – což je další z klíčových změn, se kterou přišel Plaga.

Na otázku, v jakém stavu jsou modelové školní vzdělávací programy, Plaga poslancům ve středu na školském výboru v Poslanecké sněmovně neodpověděl. „Problém je, že řadu věcí nevíme a důležité věci se rozhodují pozdě,“ uvedl poslanec Jan Berki (STAN). Sám se v začátcích na přípravě rámcových vzdělávacích programů podílel a řada věcí se podle něj v NPI rozhodovala příliš pozdě a trvala příliš dlouho. 

„Je otázka, zda to už nesměřuje k dalšímu odkladu,“ vyjádřil Berki obavu o to, v jakém stavu nyní jsou přípravy revize rámcových vzdělávacích programů. 

Přípravu modelových školních vzdělávacích programů měl v NPI na starost Jan Břížďala. Toho ale kvůli vzájemnému konfliktu těsně před koncem svého mandátu vyhodil bývalý šéf úřadu Ivo Jupa. Národní pedagogický institut měl mít nového šéfa už od 1. srpna, výběrové řízení se ale zpozdilo a úřad v podstatě měsíc nikdo nevedl. Práce na modelových programech se tak téměř zastavily.

Ministr si nakonec do čela klíčového úřadu vybral Irenu Fričovou, zkušenou manažerku, která původně pracovala jako programátorka, pak řadu let učila na technických školách. V NPI pracuje od roku 2011, vedla jeden z nejúspěšnějších projektů zaměřených na digitalizaci. Ve středu se představila poslancům a sama přiznala, že personální situace v NPI není dobrá a je to jedna z prvních věcí, které musí po svém nástupu vyřešit. „Potřebujeme šikovné lidi, kdybyste o někom věděli, ozvěte se mi,“ řekla dokonce poslancům.

Plaga naznačil, že předchozí vedení NPI podle něj nefungovalo tak, jak by mělo. „Byla to nikým neřízená organizace s tolika prioritami, že se v nich nikdo nevyznal,“ uvedl. Od nového vedení očekává těsnou spolupráci a také to, že bude vykonávat vůli ministerstva.