Andrej Babiš si všiml hybridní války proti Česku. Nedělá ale proti ní nic, toto dokazuje, že ji Rusům spíš usnadňuje

Andrej Babiš připustil, že ze strany Ruska čelíme hybridní válce. Je to podstatný posun, protože dosud se slovu válka vyhýbal jako Alena Schillerová slovu dluh. Dokola opakoval, že chce mluvit jen o míru. Premiéra můžeme samozřejmě pochválit, že začíná zvolna chápat realitu. Ovšem dochází k tomu hodně pozdě a především: k činům, které by prozření stvrdily, je stále daleko.

Co premiér řekl: „Ze strany Ruska čelíme hybridní válce, a proto naše zpravodajské služby věnují všem rizikům spojeným s aktivitami ruských zpravodajských služeb namířených proti naší zemi největší možnou pozornost.“ Šlo o reakci na vystoupení polského premiéra Donalda Tuska, který přímo varoval před novou možnou ruskou strategií – údery dronů a raket přímo proti zemím, které podporují Ukrajinu.

V Babišově výroku si můžeme povšimnout poněkud zpozdilé terminologie. Začal mluvit o hybridní válce ve chvíli, kdy zjevně hrozí, nejen podle Donalda Tuska, přímé útoky. Když přiletí drony, tak na tom přece už není nic „hybridního“. Jsou to plnohodnotné válečné akty. Je sice pochopitelné, že Babiš nechce děsit veřejnost, ale na druhou stranu to vyvolává obavu, jestli si skutečně uvědomuje závažnost situace.

Zatím to tak bohužel moc nevypadá. Dosavadní kroky jeho vlády musely dělat Rusku spíše radost. To, co se dá opravdu nazvat hybridními útoky, Babiš dlouhodobě nebral vážně. Rozprášil strategickou komunikaci státu, která představovala nástroj, jak se útokům v informačním prostoru bránit.

Když se objevila propracovaná ruská dezinformační operace zaměřená na rozeštvání Poláků a Čechů, na rozdíl od Donalda Tuska, který reagoval učebnicovým příkladem kvalitní strategické komunikace, ji pouze bagatelizoval. Nejnověji pak premiér neřekl dopředu ani slovo proti účasti vládního poslance Jindřicha Rajchla na konferenci, na které mluvil ruský propagandista, přítel Vladimira Putina Fjodor Lukjanov. Ten obhajuje ruské vraždění na Ukrajině a je na sankčním seznamu Evropské unie.

Glosa Martina Ehla

Babiš na obranné konferenci: Chci mír, unie válku. EU je špatná a ať zaplatí protivzdušnou obranu. A proč urazil spojence?

18. 9. 2026 ▪ 2 min. čtení

S přípravou na obranu před reálnými, nikoli jen hybridními útoky Ruska to není o moc lepší. Místo masivního zbrojení po vzoru Polska, pobaltských zemí nebo třeba i Německa, Babišova vláda obranné výdaje drží na nutném minimu a dělá z Česka stát, který je, pokud jde o ochotu k obraně, na úplném chvostu NATO.

Premiér sám působí zmateně. Sice navrhuje vytvoření evropské protiraketové a protidronové obrany, ale nechce se na ní finančně podílet. Když dostane otázku, co dělá pro zvýšení odolnosti a připravenost společnosti, vzpomene si jen na „stánky“ na Dnech NATO a vzápětí nahodí kolovrátek, že chce mír. 

A hůř: Připouští, že jsme v ohrožení, ale klidně přihlíží tomu, jak ministr obrany za SPD, stranu dlouhodobě nakloněnou Rusku, zakazuje náčelníkovi generálního štábu cestu na Ukrajinu, která je nyní právě v oblasti protidronové obrany nejlepší na světě a kde bychom se mohli opravdu učit. V Kremlu se musí báječně bavit.

Andreje Babiše tedy znovu pochvalme, že připustil alespoň, že hybridní válka proti naší zemi je realitou. Teď by si ještě mohl všimnout, že v ní na straně Ruska bojují i někteří politici, kteří drží při životě jeho vládu. A když už jim dovolí propagandistické působení ve prospěch válečného zločince Vladimira Putina, neměl by jim ho alespoň pasivitou usnadňovat.

Hlavně by měl zdejší páté koloně Ruska zatrhnout kroky, které obranyschopnost země přímo podkopávají – a to nikoli v hybridním, ale fyzickém smyslu. Pokud to neudělá, bude přes všechny řeči o nutnosti obrany jejím faktickým spolupracovníkem. 

(Text je rozšířeným a upraveným komentářem pro ČRo PLUS)