Z laboratoře k miliardám: jak z vědy udělat nový motor české ekonomiky?

Obory s velkou přidanou hodnotou ovlivňují budoucí prosperitu země a v Česku k nim kromě IT, vesmírného průmyslu, nanotechnologií, fintech nebo průmyslové automatizace patří také přírodní vědy, konkrétně výzkum, vývoj a výroba v oblasti biomedicíny a farmakologie. Těžiště tohoto oboru, včetně investic do vývoje nových léčiv, se však v posledních letech přesouvá z Evropy do USA nebo do Asie. O tom, jak tento trend zvrátit a získat nejen pro Evropu, ale i konkrétně pro Česko lepší postavení na biomedicínském trhu, diskutovali ve studiu Hospodářských novin zástupci vědecké, farmaceutické, ekonomické i veřejné sféry.

„Z pohledu farmacie nemá Česko oproti ostatním zemím specifickou konkurenční výhodu, má ale špičkové nemocnice a kvalitní lékaře,“ připomněl v úvodu debaty výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. Jedním dechem ale dodal, že tento předpoklad neumíme dobře prodat: „Například Polsko dokáže mnohem lépe odprezentovat své silné stránky a přilákat investory. My tak trochu čekáme, až si nás někdo všimne, ale aktivně to neděláme.“

Irská lekce pro Česko

Přitom i malá země může být v inovativní biomedicíně úspěšná, když na tom systematicky a dlouhodobě pracuje. Ekonom David Marek připomněl příklad Dánska, které je v této oblasti evropským lídrem. Klíčem je podle něj jasná specifikace priorit. „Nemůžeme mít základní výzkum od Šumavy k Tatrám, musíme si vybrat,“ doporučil ekonom.

Zajímavá je i zkušenost Irska, které na tom bylo z ekonomického pohledu hůř než Česko, ale definovalo si, na čem chce dlouhodobě pracovat, a dnes je jedním z největších světových center biomedicínského a farmaceutického průmyslu. „Proč bychom nemohli být dalším Irskem?“ navrhl Kolář.

Některé překážky, které v tom Česku brání, zmínil Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „Starší generace výzkumníků není nastavená na to, že se výsledky jejich práce komercializují. Byli zvyklí jen publikovat, aby získali granty,“ uvedl jako příklad. Na efektivní transfer podle něj nejsou nastavené ani mnohé univerzity, protože musí dělat spoustu jiných věcí a proměna vědeckých poznatků v byznys mnohdy není jejich hlavní prioritou.

Tato situace by se uvnitř vědeckých institucí měla podle něj změnit. „Než přijdou venture kapitalisti, tak se ve výzkumné organizaci musí vyloupnout něco, co se dá vůbec investorům nabízet. Nemusí to být už hotový start-up, ale musí to být nápad, který se dá odtrhnout od vědy a proměnit v hmatatelný údaj,“ zdůraznil Fusek.

Většina farmaceutických firem nicméně hledá investice převážně ve Spojených státech, kde jsou větší kapitálové trhy než v Evropě. Tato propast se v posledních letech stále prohlubuje a právě před tím varovala předloňská Draghiho zpráva. „Roztříštěnost kapitálových trhů je brzdou pro konkurenceschopnost Evropy a platí to napříč všemi odvětvími, ale o to více tam, kde je rizikový kapitál důležitý, což je právě třeba vývoj biotechnologií,“ upozornil v debatě Marek.

Vítězové a vítězové

Ukázkovým příkladem, kde by šlo situaci výhodně posunout ve prospěch české ekonomiky, ale i pacientů a zdravotnických zařízení, jsou klinické studie. Farmaceutické společnosti při nich ověřují účinnost nově vyvíjených léčiv a v Česku je do nich aktuálně zapojeno více než 17 tisíc pacientů. „Pacienti se díky nim dříve dostanou k moderní léčbě, což jim v některých případech může zachránit život. Nemocnice získávají zkušenosti a prestiž, díky které mohou přilákat špičkové vědce. A stát šetří peníze, protože pacienti v klinické studii jsou léčeni na náklady farmaceutické společnosti. Takže je to win‑win situace,“ představil výhody Kolář. K většímu zapojení Česka do klinických studií podle něj pomůže například urychlení schvalovacích procesů.

Na zlepšení podmínek pro klinická hodnocení pracuje i ministerstvo zdravotnictví, které k tomu letos vydalo Národní strategii a připravuje informační portál pro pacienty i odbornou veřejnost. „Cílem je nastavit plán, co v dalších deseti letech udělat pro to, aby klinické studie směřovaly do Česka,“ vysvětlila Markéta Foldyna Hellová, vrchní ředitelka sekce zdravotnických technologií MZ ČR. Plán zahrnuje například vytvoření společného vzoru smlouvy mezi nemocnicí a farmaceutickou společností, systematizaci zdravotnických dat nebo zavedení role koordinátora klinických studií ve všech fakultních nemocnicích.

Partnerem debaty je Asociace inovativního farmaceutického průmyslu