Třiasedmdesátiletá Susan Collinsová je za stát Maine republikánskou senátorkou už 30 let. Stala se jí dávno před tím, než Donald Trump převrátil americkou politiku vzhůru nohama. A svými aktuálními činy ukazuje, že jí může být i ve chvíli, kdy prezidentovu politiku schvaluje pouhých 31 procent národa. A také že si na rozdíl od mnoha jiných republikánů, kteří se do federálních pozic dostali na zádech kontroverzního politika, může dovolit dát si od Trumpa distanc.

Před občany se proto v zájmu svého vítězství v listopadových kongresových volbách (tzv. midterms) kasá, že není „jeho právě oblíbenou senátorkou“, protože při hlasováních si udržovala vlastní hlavu a zdravý rozum. Vyzdvihuje, že odmítala Trumpovi schválit jeho válku v Íránu nebo že mu neodkývala Petea Hegsetha při jeho potvrzení do úřadu ministra obrany. Jenže statistiky ukazují, že i tato „disidentka“ v 95 procentech hlasovala pro prezidentovu legislativu, což jí demokratický oponent v očekávaně těsném souboji Troy Jackson rád připomíná.

Demokraté mají přitom šanci, že v úterních midterms mohou v obou komorách federálního Kongresu získat většinu a omezit tak moc Donalda Trumpa.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Které státy jsou pro demokraty nyní důležité.
  • Proč se republikáni snaží distancovat od Trumpa.
  • Která extrémní témata a motivy se objevují v kampani.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se