Před čtyřiceti lety vstoupil John C. Bogle, zakladatel investiční společnosti Vanguard, na trh s fondem Vanguard 500 Index Fund investujícím do firem zahrnutých v hlavním americkém akciovém indexu S&P 500. Jednalo se o vůbec první takzvaný pasivní fond, kde o investicích nerozhoduje portfolio manažer, ale fond svým složením a vývojem kopíruje vývoj podkladového indexu. Může se jednat o indexy akciové, dluhopisové, měnové nebo komoditní.
Začátky fondu Vanguard 500 Index nevypadaly vůbec nadějně. K Bogleho nápadu založit pasivní podílový fond se ostatní členové ve správní radě stavěli rezervovaně. Bogle si navíc dal za cíl získat do fondu alespoň 150 milionů dolarů, počáteční objem investic však dosáhl jen zhruba 11 milionů. Někteří kolegové byli tak zklamaní, že chtěli investorům peníze vrátit. Dnes už 87letý Bogle byl proti a udělal dobře. Ke konci srpna letošního roku byla hodnota aktiv fondu, jehož původní název zněl First Index Investment Trust, přes 250 miliard amerických dolarů.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekKritici tehdy označovali pasivní pojetí fondu za "neamerické" a za jistou cestu k průměrnosti. Bogle ovšem měl v 70. letech významného podporovatele v osobě známého ekonoma a poradce amerických prezidentů Paula Samuelsona, který se k schopnosti investičních manažerů dlouhodobě dosahovat nadprůměrných výnosů stavěl rezervovaně. V článku z roku 1974 pro The Journal of Portfolio Management Samuelson napsal: "S ohledem na důkazy jsem více a více přesvědčen, že většina portfolio manažerů by měla se svou prací skončit a jít se věnovat něčemu jinému − instalatérství, výuce řečtiny nebo řízení firem." Samuelson ale zároveň připustil, že může existovat malá skupina manažerů, kteří jsou schopni dosahovat vyšších výnosů než akciové indexy.
První díl investičního seriálu HN je věnován akciím a fondům. Druhý díl, který vychází 18. října, se zaměří na alternativní investice do fondů. Třetí, závěrečná část bude publikována 25. října a soustředí se na investice do bytů a dalších nemovitostí. Zároveň nabídne souhrn toho nejzajímavějšího z předchozích dílů seriálu.
Aktivní fondy zažívají odliv investic
V pasivně spravovaných burzovně obchodovaných a podílových fondech dnes investiční společnosti ve Spojených státech spravují majetek v hodnotě okolo pěti bilionů dolarů. Podle údajů společnosti Morningstar jen za poslední rok přibylo v USA do těchto fondů investujících do akcií 260 miliard dolarů, naopak z těch aktivně spravovaných o téměř 30 miliard vyšší částka odtekla. Nutno dodat, že tradiční aktivní fondy stále zaujímají na americkém trhu dvoutřetinový podíl.
"Pasivní fondy dávají přímý zásah příjmům aktivních manažerů. Někteří investoři se už do aktivních fondů nemusí nikdy vrátit," okomentoval vývoj na americkém trhu pro list Financial Times šéf poradenské společnosti Create Research Amin Rajan. Tradiční obhospodařovatelé aktivních fondů, jako jsou Franklin Templeton, Legg Mason či Fidelity, se na nepříznivý vývoj snaží reagovat uvedením vlastních produktů kopírujících indexy nebo tím, že kupují menší konkurenty specializující se na pasivní management.
ETF fondy neboli exchange traded funds, obchodované na burzách, kopírují vybrané indexy, ale i vývoj cen jiných aktiv, třeba koše akcií. Jejich kurz je tedy víceméně stejný jako u těchto indexů. Ovlivňuje ho však i nabídka a poptávka a poplatky za jejich správu. Ty jsou daleko nižší než u klasických fondů. ETF nabízejí velké množství investic, zájemcům umožní snadno a levně investovat do srozumitelných produktů. Jde o pasivní způsob investování, ale je možné zvolit i agresivnější strategie.
A na oblibě získávají pasivně spravované fondy i v Evropě. Hlavními faktory jsou nižší poplatky a často pro investory vysoká nákladovost i špatná výkonnost fondů aktivně spravovaných portfolio manažery.
Pasivní fondy horší než marxismus
Ozývají se však hlasy, že vzestup pasivních (či indexových) fondů může narušit fungování finančních trhů. Americká poradenská a makléřská společnost Sanford C. Bernstein dokonce ve své nedávné analýze s přiléhavým názvem "Tichá cesta k otroctví: Proč je pasivní investování horší než marxismus" označila ekonomické prostředí, v kterém hrají hlavní roli pasivní investice, za horší než centrálně plánované hospodářství.
Šéf stratégů firmy Inigo Fraser-Jenkins a jeho kolegové například argumentují tím, že aktivní správa investic plní důležitou sociální funkci, protože umisťuje kapitál do produktivních firem a sektorů a přispívá tak k růstu životní úrovně. Naopak pasivní investování nebere na hospodaření jednotlivých firem ohled a může narušit cenové signály na trhu s akciemi a dalšími investičními nástroji. "K tomu, aby mohly firmy získávat kapitál na finančních trzích, potřebujete velké množství aktivních investorů, kteří jsou ochotni zaujmout postoj ohledně hodnoty společnosti," řekl listu Wall Street Journal jeden z autorů studie Inigo Fraser-Jenkins.
A již citovaný Amin Rajan z Create Research připomíná další nebezpečí: "Příliv peněz do pasivních fondů vystaví trhy většímu riziku koncentrace a velkých pohybů. První riziko nastane ve chvíli, kdy cena akcie poroste jen proto, že je zahrnuta v indexu, bez ohledu na vnitřní hodnotu. V druhém případě může dojít ke značnému výkyvu hodnoty indexů nahoru či dolů."
Opatrně se k rozmachu pasivního investování staví i skupina vědců z nizozemské University of Amsterdam. Vzestup investičních společností, jako jsou třeba Vanguard či BlackRock, spravujících velké pasivní fondy, může podle nich vést ke koncentraci vlastnictví, jakou svět nezažil od dob magnátů typu J. P. Morgana nebo Johna D. Rockefellera. BlackRock již v současnosti drží větší než pětiprocentní podíl ve více 2600 společnostech po celém světě, Vanguard ve více než 1800. To může mít podle profesora Eelkeho Heemskerka negativní dopad na řízení firem. "Jak udržíte management firem ve střehu, pokud by byli všichni dlouhodobými pasivními investory?" ptá se.
Dá se očekávat, že trend rostoucího podílu pasivních investičních produktů na trhu nadále poroste. Je však řada expertů, kteří se domnívají, že role aktivních portfolio manažerů je nezastupitelná. Menší americká investiční společnost Pekin Singer Strauss je toho názoru, že zájem o pasivní investice je módním trendem, podobně jako tomu bylo třeba na konci tisíciletí v případě bubliny na trhu s internetovými a technologickými tituly. "Pro většinu dlouhodobých investorů je lepší svěřit své investice do rukou důvěryhodných a aktivních správců majetku," uvedla firma ve svém letošním dokumentu s názvem Manifest aktivních investorů.
