Vláda se chystá na konec bezstarostných časů, které prožívala díky rychle rostoucí ekonomice a minimální nezaměstnanosti. Ministryně financí Alena Schillerová spolu s premiérem Andrejem Babišem (oba ANO) pomalu připravují členy vlády na razantní škrty v příštím roce. Před týdnem Schillerová opatrně přiznala, že vládě docházejí peníze, a nastínila první kroky řešení: snížení stavu státních zaměstnanců o 10 procent a zdanění hazardu či tvrdého alkoholu. Tato ochutnávka úspor je však jen zlomek toho, na co se musí lidé připravit.
Proč nyní? Hroutí se ekonomika? Vidí snad vládní experti krizi za nejbližším rohem? Prognóza ministerstva financí apokalypsu, která by donutila drasticky přepsat plány staré jen pár měsíců, neukazuje. Signalizuje o něco menší růst ekonomiky, ale ne prudký pokles. Stejné vyznění (desetinka sem, desetinka tam) mají i předpovědi komerčních bank, jejich asociace i čerstvá prognóza ČNB. Ta byla vydána ve čtvrtek a je docela optimistická. S růstem 2,9 procenta nebudeme premianti Evropy, ale na skřípění zubů a dramatické kroky typu decimace státních zaměstnanců to opravdu není.
Jak uvedly tento týden Lidové noviny, Schillerová s Babišem připravili celou řadu škrtů, které se dotknou všech resortů. Za zmínku stojí návrh na razantní osekání peněz pro ministerstvo dopravy, které by si oproti letošku mělo pohoršit o 14 miliard korun, nebo ministerstvo zemědělství s poklesem téměř o šest miliard. Ale například o zrušení zlevněného jízdného, které vyjde stát na šest miliard ročně, zatím řeč nebyla.
Schillerová uvedla, že debatu o rozpočtu na rok 2020 zahájila v rámci koalice už v lednu. "Je fér, jestliže se o tom začínám bavit s ročním předstihem," řekla. Důvodem však může být i nižší výběr DPH za leden. Ten by mohl být dostatečnou výzvou k tomu, aby si vláda uvědomila, že peníze budou ve státní pokladně chybět už letos. Výběr DPH se za leden propadl o 2,8 procenta (900 milionů korun) oproti loňsku. DPH byla doposud vlajkovou lodí vlády, zejména pak hnutí ANO. Schillerová opakovaně na výběru DPH prezentovala úspěchy vlády, které podle ní přinesla zejména zavedená opatření v podobě kontrolních hlášení či elektronické evidence tržeb.
Ministryně financí zatím nechce připustit, že by byl ohrožený letošní plán státních financí. "Schodek 40 miliard nechci překročit," potvrdila. "Vycházím z čísel, která nejsou vůbec špatná. Ekonomika zpomaluje, ale dostává se na dlouhodobý průměr České republiky," tvrdí.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekČtyřicetimiliardový fetiš. Hlídat rozpočet a korigovat velkorysé plány jednotlivých resortů je jistě úkolem každého ministra financí. Pokud mají v Letenské ulici, kde má "strážce kasy" tradičně sídlo, informace o tom, že "bude hůř", je jejich povinností zakročit. Zatím však platilo, že v rozpočtu je dostatek "vaty", takže rok co rok vycházel výsledek výrazně lépe, než se naplánovalo. V něčem pomohl lepší ekonomický růst, hodně miliard navíc připutovalo také z EU. Z plánovaných deficitů tak byly i výrazné přebytky, což hnutí ANO umělo prodat jako svůj úspěch už v době, kdy bylo ve vládě menším partnerem. Pokud nyní tak prudce šlape na výdajovou brzdu, je to změna s dalekosáhlými důsledky.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová však upozorňuje, že i odhad letošního růstu ekonomiky na 2,5 procenta může být jen teoretický. Poslední výhledy růstu německé ekonomiky, na kterou je Česko silně navázáno, podle ní v posledních týdnech nejsou optimistické. "Automobilový průmysl začíná vykazovat slabší výsledky a dohoda o brexitu je také velkou neznámou. Proto vidím rizika poklesu," řekla Zamrazilová.
Pokud chce ministryně financí schodek dodržet i v roce 2020, musí nalézt úsporná opatření dle svého odhadu za 50 miliard. Koaliční ČSSD se však domnívá, že cesta ven nevede přes úsporné škrty, ale naopak přes zvýšené příjmy. Sociální demokraté by se proto místo rušení regionálních tratí nebo úspor ve zdravotnictví raději vrátili k debatě o nějaké formě sektorové daně. Tedy vyšších daní například pro nadnárodní firmy. "Pro nás je sporný celý koncept. Pokud chceme řídit rozpočet, musíme se podívat na výdaje i příjmy, ale v návrhu ministryně řeší jen výdajovou stránku. V tom je hlavní rozpor," uvedl předseda ČSSD a zároveň místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček.
Babiš, věrný spojenec bank. Už vláda Bohuslava Sobotky si pohrávala s myšlenkou zavést sektorovou daň na banky, telekomunikace či energetické firmy. Obory, které jsou v Česku nadprůměrně ziskové a přitom jsou jejich služby poměrně drahé. Andrej Babiš zavedení sektorových daní vetoval s tím, že peníze sežene jinde. Podle všeho už ale není kde brát. Jestli Babiš daň i v době dramatických úsporných gest opět odmítne, nahraje tím spekulacím, že nechce ohrozit "speciální vztah", který k bankám (právě si přitom užívají rekordně ziskové časy) má on, respektive Agrofert. Liberální ekonomové mají proti selektivnímu zdanění řadu argumentů, ale pokud by bankovní daň neprošla kvůli (jakkoli maskovanému) konfliktu zájmů, důvod k radosti by to nebyl.
Sociálním demokratům se nelíbí ani první nastolená cesta k úsporám: desetiprocentní snížení počtu státních zaměstnanců. "Chtějí plošné škrty, my říkáme, že to nejde, že se musíme podívat, co ti lidé dělají," řekl Hamáček.
Jeho stranická kolegyně ve vládě, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navíc říká, že propouštěním lidí se moc neušetří. Mimo jiné i proto, že služební zákon propouštění dělá velmi komplikovaným a drahým. "Protože když to má být plošně, tak se jim logicky nenajde jiná pozice. Kdybychom měli plošně propustit 10 procent lidí, tak příští dva roky to státní rozpočet nepocítí," řekla ministryně práce.
Smířlivější postoj k navrhovaným škrtům mají členové vlády z tábora Babišova hnutí ANO. "Každý resort má rezervy, určitě budu hledat úsporu v provozních a mzdových nákladech," řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová s tím, že odmítá škrtat v investicích.
"Je dobře, že to ministryně financí avizovala takto dopředu, protože máme čas to připravit," míní ministr životního prostředí za ANO Richard Brabec. Také on souhlasí s tím, že je třeba škrtat v provozních nákladech. Odmítá však plošné snižování stavu úředníků. Některé resorty se podle něj za poslední roky rozrostly i o 50 procent zaměstnanců. "Kdyby nyní takové ministerstvo škrtalo 10 procent úředníků, nebylo by to spravedlivé k tomu, kdo se tak nenafoukl," řekl Brabec.
Ano, ale rozhodně ne my. Jestli se ministři na něčem shodnou, tak na tom, že šetřit je třeba, ale ne u nich. Jistě, drobné škrty udělají a nenaplněná místa ochotně škrtnou, takže nějaké "úspory" to dá. Potřebných 50 miliard to ale nebude ani náhodou. A zcela nepřipravený záměr propustit 10 procent úředníků? Z toho bude přinejlepším podobná historická kuriozita jako z akce "77 tisíc (úředníků) do výroby", jíž v padesátých letech "zachraňovala" ekonomiku KSČ.
Ekonom České spořitelny Michal Skořepa také poukazuje na to, že je potřeba nejprve udělat personální audity na všech ministerstvech. "Ukázaly by, kde rezervy skutečně jsou a kde nikoli. Urychlené plošné škrtání počtu míst o zvažovaných 10 procent určitě smysl nedává," říká Skořepa. Řešení nevidí ani v sektorové dani, kterou by rádi už několik let zavedli sociální demokraté. V minulosti už hovořili například o bankovní dani. Ta má podle Skořepy smysl jen u monopolních firem, které těží ze svého postavení na trhu. "To není případ bankovního sektoru, který je ostře regulovaný a dostatečně konkurenční," řekl.
Glosy: Luděk Vainert
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
