Co se vlastně skrývá za navrženými škrty v rozpočtu na příští rok? Oficiální vysvětlení ministerstva financí zní, že dochází ke zpomalení ekonomiky, a proto je nutné šetřit. Konkrétně 50 miliard, aby se rozpočet udržel na "rozumném" čtyřicetimiliardovém schodku. Jenže při bližším pohledu se to nejeví příliš důvěryhodně. Motivace bude spíše politická − v promyšlené snaze Andreje Babiše finančně oslovit další voliče. Aby jim mohl dát a přitom vypadal jako řádný hospodář, musí nejdřív někde ušetřit.

Postupně. Údaje, které vycházejí z ministerstva financí, vypadají zvláštně. Prognózy vývoje ekonomiky na letošek i na rok 2020 nehovoří o hrozbě recese, ale jen o mírném zpomalení růstu (2,9 procenta letos, tři procenta příští rok). Příjmy rozpočtu by tedy z logiky neměly klesat, jen stoupat o něco pomaleji než dosud a také pomaleji, než se podle původní prognózy příjmů počítalo.

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele a pro vás ho někdo z nich odemknul.

Staňte se předplatitelem i vy a stejným způsobem budete moci odemykat placené články pro své přátele. Navíc získáte i řadu dalších výhod. Předplatit za 40 Kč.

Pokračovat na článek

Pokud jde o výdaje, tak ty se sice zvednou (důchody, rodičovská, zrušení karenční doby…), ale to nedá dohromady ani 27 miliard. Navržené padesátimiliardové škrtání proto působí poněkud neúměrně.

O co tedy může jít? Na co se to v ANO chystají? Pravděpodobně nikoli na další krizi, ale na další volby. Andrej Babiš si chce jít pro další voliče a toto může být cesta. Pro vysvětlení nám pomůže pohled na elektorát hnutí ANO. V roce 2017 Babiše volili z velké části bývalí voliči ČSSD a KSČM − především důchodci. Na ty se nyní může, po zvýšení důchodů o tisícovku a zavedení slev na jízdné, spolehnout. K tomu, aby se dostal výš, podle svých představ někam ke 40 procentům, ale potřebuje oslovit další velké voličské skupiny. A o to nyní jde.

Babiš se tedy začal stáčet politicky doprava, kde cítí potenciál. Nabízí úlevy živnostníkům (jeden paušální odvod daní i pojištění, méně kontrol). Hovoří o snížení počtu státních zaměstnanců o 10 procent (mimochodem přesně o tolik, o kolik od roku 2014, kdy je ANO u moci, jejich počet narostl). Začíná se tvářit "rozpočtově odpovědně" a starostlivě varuje před poklesem ekonomiky. Plán je zjevný: oslovit alespoň část voličů, kteří ho volili v roce 2013 a následně ho opustili ve prospěch ODS a pirátů.

Jenže pointa příběhu je ještě o kus dál. Když si položíme otázku, jaká je největší skupina voličů, ze které by mohl Andrej Babiš těžit, docházíme nutně k závěru, že jsou to zaměstnanci. Jsou jich více než čtyři miliony a ještě od ANO nic nedostali. Jak je Babiš hodlá lapnout? Samozřejmě přes peníze. Na rok 2021, těsně před volbami, plánuje zrušení superhrubé mzdy. Daň z příjmu zaměstnanců se má snížit z 20,1 na 19 procent. A ANO zaměstnancům slibovalo ještě speciální výdajový paušál. Ročně to pro zaměstnance s příjmem 30 tisíc korun znamená "dárek" skoro 10 tisíc. De facto takový třináctý plat "od Babiše". No nevolte ho potom. Jenže stát by na takovém volebním nákupu zaměstnanců tratil nějakých 44 miliard, což by mohlo bez dalšího zasadit ránu pověsti Babiše jako "zodpovědného hospodáře".

Takže jdeme do finále. Částku potřebnou na předvolební oslovení čtyř milionů zaměstnanců (44 miliard) srovnejme s navrženými padesátimiliardovými škrty v rozpočtu. A jsme zřejmě doma.

Nemají to v ANO špatně vymyšlené, to se musí nechat.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace