Na ten den si Karel Řehka pamatuje přesně, jako mladý poručík zrovna prošel kurzem Ranger ve Spojených státech. "Z extrémního výcviku v horách, lesích a bažinách jsem byl celý pochroumaný a hrozně vyhládlý," vypráví. Byl šťastný, že to zvládl. Na základně ve Fort Benningu snědl všechno, co mu přišlo pod ruku, a svalil se do postele. Psal se 12. březen 1999 a Česká republika, ještě nedávno člen Varšavské smlouvy, kde vše diktovala Moskva, vstoupila do tábora někdejšího protivníka, Severoatlantické aliance. To si ale vyčerpaný český důstojník příliš neuvědomoval.

Dnes je brigádním generálem a slouží jako zástupce velitele alianční Mnohonárodní divize severovýchod v polském Elblagu. Za sebou má mise v Kosovu i Afghánistánu. Kariéru přitom začínal ještě za komunistického Československa a s úsměvem vzpomíná, jak se jako čtrnáctiletý kluk dostal na vojenské gymnázium v Opavě. Bylo to v roce 1989 a krátce nato komunistický režim padl.

"Dost dlouho trvalo, než se společenské změny promítly do života i nám, vojenským studentům. Ještě dva roky po revoluci někteří učitelé trvali na tom, abychom je oslovovali soudruhu," říká Řehka.

"Major nás na začátku hodiny vždy zdravil: 'Nazdar soudruzi!' A měl jasno v tom, jak se mají věci vyvíjet. Politruk si například zavolal kamaráda na kobereček jen proto, že nosil křížek na krku," popisuje poměry v době, kdy začínal. Užasle prý tehdy sledoval radikální názorové obraty některých lidí.

Když se dívá s odstupem dvaceti let na přijetí Česka do nejsilnějšího politicko-vojenského uskupení světa, bezděčně konstatuje: "Příběh jako z pohádky." A připomíná práci stovek lidí, které oslovila myšlenka prezidenta Václava Havla, aby si Česko zajistilo suverenitu a bezpečnost vstupem do NATO. Havel ji prosazoval bez ohledu na poznámky politiků, podle nichž šlo jen o naivní představy disidentského snílka.

Jen díky těmto snům ale mohla být už v březnu 1999 v Prostějově připravena rota speciálních sil pro alianční sbor rychlé reakce. "Už dříve jsme směřovali k zemím s vyspělými speciálními silami, ke kterým jsme vzhlíželi. Především k britským SAS či americkým Navy Seals. Vstup do NATO rozšířil možnosti spolupráce s touto elitou. Stali jsme se součástí exkluzivního klubu, už jsme nebyli ti, kteří stojí za dveřmi a chtěli by dovnitř," srovnává účastník zahraničních misí.

V zahraničí válčil několik let. V Kosovu působil jako velitel průzkumné skupiny v alianční misi KFOR, v Afghánistánu byl zástupcem velitele Kontingentu speciálních sil v operaci Enduring Freedom a později velitelem Úkolového uskupení speciálních sil ve spojenecké operaci ISAF. Právě tam prošly speciální jednotky desítkami velmi tvrdých střetů s islamisty a podle amerického velení se Češi dostali do míst, kterých ostatní spojenečtí vojáci nikdy nedosáhli.

Řehka je zároveň absolventem Královské vojenské akademie Sandhurst v Británii či výběrového kurzu předsunutých leteckých návodčích.

Článek již není odemčený!

Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.

Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 40 Kč.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V textu se dále dočtete:
  • Za co Řehka oceňuje důstojníky západních vojsk a jak jejich velení srovnává s armádou komunistického Československa?
  • Proč si ho váží vojáci, kterým velel?
  • Co o něm říkají bývalí nadřízení?
  • Jak se zastává českých vojáků na zahraničních misích?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se