Rozvoj letiště ať podpoří stát, říká předseda představenstva. S plánem nové dráhy i rozšíření Terminálu 2 dál počítá

Ten už máme domluvený. Ale nechtěl bych sdělovat, v jaké výši a u koho.

HN: Jak jde aktuální finanční situace dohromady s plánem na obří investice do Terminálu 2 a nové dráhy?

My se na letiště díváme z několika perspektiv. Tento a příští rok vidíme, že bude letiště ve složitější situaci, kdy budeme muset s financemi nakládat velmi opatrně, abychom nějakým způsobem přežili. Ve střednědobém horizontu pěti let jsme zpátky na 17 milionech cestujících neboli budeme opět na hraně kapacity. Dlouhodobé plány se ale nemění, stále počítáme s paralelní dráhou a rozšířením Terminálu 2, i proto si myslím, že teď máme jedinečnou příležitost proinvestovat se krizí.

HN: Rozšířený Terminál 2 jste chtěli podle loňských plánů kolaudovat v roce 2028. To stále platí?

Ano, to pořád platí. Na koronavirovou krizi se díváme jako na výkyv. Jinak stále věřím, že se bude letectví každých 15 let zdvojnásobovat.

HN: Dříve jste říkali, že chcete investice financovat bez pomoci státu. Kde na to chcete vzít, když peníze z minulých let utratíte za běžný provoz na prázdném letišti?

V tom se situace změnila. Uvidíme, v jaké finanční kondici bude letiště za pět let. To teď nemůžeme vědět. Informovali už jsme proto ministerstva financí i průmyslu a obchodu o tom, že je možné, že my sami na financování těchto investic nedosáhneme. A aby zvážila možnost zařazení letiště do fondu rozvoje dopravní infrastruktury. Budeme se tedy snažit jít cestou financování státem.

HN: A jak daleko jste v jednáních?

Teprve na začátku. Víte, ta krize ještě neodezněla.

HN: Máte nějakou reakci?

Nemáme, jednání jsou úplně na začátku.

HN: Největším dopravcem na Ruzyni je skupina Smartwings, která je kvůli koronaviru v těžkých problémech a žádá stát o podporu. Co pro letiště tato společnost znamená?

Já jsem velmi pragmatický. Smartwings mají podíl na celkovém počtu odbavených cestujících 30 procent. To je nejvíc ze všech a je to pro nás významná letecká společnost. Jakákoliv aerolinka, která by měla vysoký podíl, je zajímavá a chceme, aby od nás létala a platila nám.

Pak se můžeme podívat blíže na portfolio destinací Smartwings. Z hlediska 45 klíčových destinací, jako jsou například Paříž, Frankfurt či Londýn, měla společnost Smartwings před krizí podíl přibližně 21 procent. Necelých 80 procent na nich měly ostatní letecké společnosti. To znamená, že se jedná o poměrně konkurenční prostředí. Naopak u dovolenkových destinací mají Smartwings 72 procent, tam jsou tedy významní.

HN: Je tedy podle vás reálné, aby se v blízkém horizontu klíčové destinace létaly i bez Smartwings?

To nevím, teoreticky můžete operovat v Praze bez Lufthansy, Air France nebo bez Smartwings.

HN: Co by letiště muselo řešit, kdyby firma Smartwings skončila?

Museli bychom řešit třicetiprocentní výpadek příjmů.

HN: A co by to znamenalo?

Museli bychom omezit náklady a najít na ty klíčové destinace někoho jiného. Naopak dovolenkové destinace nejsou na nás, to si musí domluvit cestovní kanceláře.

HN: Kdyby hypoteticky došlo ke konci Smartwings, skončily by tím i plány na obří investice do Terminálu 2 a paralelní dráhy?

To určitě ne. Je to významná společnost na pražském letišti, ale my musíme být připraveni na každou variantu, i na tu, že nebudou v takové míře létat. Čekáme totiž v letectví velkou konkurenci. Pokud dojde k uvolnění podmínek pro cestování a otevření hranic, čeká nás vlastně zajímavý podzim, těšíme se na to.

HN: Vy se účastníte jednání státu o možné podpoře Smartings?

Ne, to je věc státu, do toho zapojení nejsme. Nicméně pokud by proběhla podpora, mohlo by to za jistých podmínek znamenat pomoc také pro letiště. Dáváme proto dohromady seznam takových podmínek, za kterých si myslíme, že by pomoc Smartwings mohla být pro pražské letiště přínosem.

HN: Jakých podmínek?

Já bych je teď neprozrazoval. Říkáme si, proč bychom nenavrhli nějaké podmínky, aby z pomoci Smartwings profitovalo také pražské letiště.