Letošní parlamentní volby budou mít nejdelší kampaň v novodobé historii. Prezident Miloš Zeman vyhlásil datum říjnových voleb ještě před koncem loňského roku. Hlídat financování kampaně bude Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Ten se však zmítá ve vnitřních problémech.

Čtyři členové vedení úřadu včera poslali poslancům a senátorům dopis se stížností na svého předsedu Vojtěcha Weise, který jim omezil pravomoci. "Je to nebezpečný krok," varuje jeden ze signatářů Jan Outlý.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: Prezident Zeman vyhlásil volby zhruba 300 dní předem, což je zatím rekord. Jaká je obvyklá délka kampaní v posledních letech?

Kandidátní listiny se musí registrovat 66 dní před termínem voleb a praxe je taková, že zhruba dva měsíce před tím se vyhlašují volby, aby se mohla rozjet celá státní mašinerie, tedy státní volební komise a další přípravy. Celkem je tedy obvyklé vyhlásit volby a zahájit tak i kampaň čtyři až pět měsíců před volbami.

Jan Outlý (44)

Politolog a dlouholetý vysokoškolský učitel. V minulosti působil též jako starosta obce Olešnice nad Cidlinou na Královéhradecku. V roce 2017 se stal členem Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

HN: Proč je vůbec vyhlášení voleb spojeno i se zahájením oficiální kampaně pro kandidující strany? Je to tak obvyklé i v jiných zemích?

To provázání není úplně nejšťastnější, protože termíny vyhlášení voleb jsou dány z hlediska přípravy státního aparátu. Není důvod, proč by strany měly být pokaždé v nejistotě, odkdy se jim kampaň začne započítávat do finančního limitu výdajů. Právo by mělo být pro strany předvídatelné a u nás to tak není. Protože určit termín pro volby mají možnost na základě svého uvážení vlastně dva lidé, prezident s kontrasignací premiéra. Když se podíváme po Evropě, začátek kampaně je často dán jako pevný časový úsek, obvykle tři nebo čtyři měsíce před hlasováním.

HN: Miloš Zeman svůj krok zdůvodnil tím, že strany nebudou moci dělat kontaktní kampaně kvůli covidu, takže chce, aby měly víc času na využití "technických prostředků". Je to podle vás racionální argument?

Vůbec to nechápu. To, jakými prostředky strany oslovují voliče, vůbec nesouvisí s tím, kdy prezident vyhlásí volby. Spíš je to naopak. Strany jsou nyní fakticky omezeny v možnosti oslovovat voliče, protože se musí vejít do finančního limitu a splnit požadavky.

Dopis

◼ Čtveřice z pěti hlavních členů Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí se včera dopisem obrátila na poslance a senátory. Vadí jim, že předseda úřadu Vojtěch Weis 18. prosince 2020 zrušil společné porady pěti členů úřadu a namísto hledání dohody teď má rozhodovat sám.
◼ Weis oponuje, že jen změnil formu porad. Ty mají projednávat stejná témata jako doposud, nově se jich jen může účastnit více zaměstnanců úřadu, včetně právníků a ekonomů. Weis odmítá, že by agendu kolegů stáhl pod sebe a ohrozil nezávislost úřadu.
◼ Změny podle něho přispějí k efektivitě, "přijímání zákonně komfortních stanovisek a v konečném důsledku i k vyšší transparentnosti" úřadu.

HN: Kampaň tedy už začala, a to poslední den v prosinci. Jaké povinnosti teď strany mají?

Do pěti dní od vyhlášení voleb by měly mít strany volební transparentní účty. Nicméně my jsme se jako členové úřadu s překvapivým termínem vyhlášení voleb potýkali již dříve, proto máme metodický pokyn, že pokud subjekt fakticky nezahájil kampaň, může účet oznámit až v momentě, kdy s kampaní skutečně začne. Nyní by na to měl jen pět dní, z toho tři nepracovní, a to je velmi krátká doba.

HN: Některé strany si daly billboardy už v prosinci. Budou to tedy muset vykázat jako výdaj na kampaň?

Poměrnou částí ano, tedy od 31. prosince, odkdy vyhlášení voleb platí.

HN: Jaká největší úskalí vidíte ve financování takto dlouhé kampaně?

Nepříjemné to bude asi hlavně pro koalice stran, které se budou muset vejít do finančního limitu 90 milionů korun výdajů na celou kampaň. Když si vezmeme příklad trojkoalice ODS, TOP 09 a KDU, tak v součtu tyto strany v minulých volbách utratily kolem 200 milionů korun. Nyní si tedy mohly rozdělit výdaje tak, že by 110 milionů utratily před vyhlášením voleb a těch 90 milionů by jim zbylo na tu regulovanou část. O tuhle možnost ale přišly.

HN: Mohou na financování kampaně koalice použít skutečně jen 90 milionů korun? Co když si budou dělat kampaň třeba ODS nebo Piráti sami za sebe? Budete jim to do limitu také počítat?

Budeme. Vyplývá to ze zákona. Potýkali jsme se s tím už v roce 2017, kdy sice nebyla žádná koalice, ale byla kandidátka ODS s podporou Soukromníků. Došli jsme k tomu, že ty částky se musí sečíst.

HN: Čekáte letos od stran či koalic větší snahu obcházet pravidla, když je kampaň tak dlouhá?

My jsme se stranami v častém kontaktu, ptají se, jak postupovat, a my to s nimi řešíme. Nezaznamenal jsem nějakou vážnou snahu zákon obcházet. Letos v kampani bude nicméně platit nové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který řekl, že až do doby 66 dní před volbami kdokoliv třetí, kdo není spojen s kandidující stranou, může vést agitaci ve prospěch nějakého kandidáta. A není možné po něm chtít, aby se registroval jako třetí osoba. Protože podle soudu, než si strany oficiálně přihlásí kandidátky, tak není jisté, kdo skutečně bude kandidovat. I když je to třeba volební lídr strany. To je podle mě riziko, jak povinnosti obcházet.

HN: Není podle vás stejný strop výdajů pro koalice více stran a pro jednotlivé strany diskriminující?

Je to omezující, ale je to politická otázka. V USA žádný finanční limit na kampaně není, u nás je spíš rovnostářský přístup, který směřuje ke svobodné soutěži politických stran, jenž má i finanční rovinu. Diskriminující u koalic to může být, ale máte i bohaté strany, pro které je ten limit také omezující.

HN: Jaký je ale váš pohled? Mělo by se to změnit?

V situaci, kdy veřejnoprávní média mají dávat všem srovnatelné podmínky a všechny kandidující strany mají přidělený čas ve vysílání, obce mají dát všem srovnatelný prostor na plakátovacích plochách, tak mi to naše směřování připadá v pořádku, zapadá to do koncepce poskytnout srovnatelné podmínky v kampani. Vzhledem k tomu, jak je koncipován současný volební systém a politická soutěž, tam ten limit na výdaje patří.

HN: Poslancům a senátorům jste včera spolu s dalšími třemi členy vašeho úřadu adresovali dopis, v němž požadujete, aby se zabývali rozhodnutím ředitele vašeho úřadu Vojtěcha Weise. Ten vám krátce před Vánocemi výrazně omezil pravomoci. Nově rozhoduje on sám, zatímco dříve jste rozhodování přijímali kolektivně na poradách. Nechal také zrušit orgán, který se zabýval podněty veřejnosti. Co by s tím podle vás měli poslanci a senátoři dělat?

Chyba je v zákoně, kterým se úřad zřídil. Že vůbec neřeší vnitřní fungování instituce. Zákonodárci by měli vyjasnit, jak mínili ten model, kdy v úřadu působí pět veřejných funkcionářů, kteří mají stejné postavení, jsou stejně jmenováni a mají stejně nezávislé postavení, třeba v tom, že je nelze jen tak odvolat, ale na druhé straně umožňuje předsedovi úřadu ignorovat názory zbylých čtyř lidí.

HN: Takže chcete, aby poslanci napsali nový zákon, ve kterém bude jasně uvedeno, jaké pravomoci má předseda úřadu a jeho členové?

Ano, dá se to vyřešit relativně jednoduchou novelou.

HN: Jak je možné, že je vás v úřadu pět a o tom, že čtyři z vás přišli o pravomoci, jste se před Vánocemi dozvěděli z výpisu aktualizovaných dokumentů úřadu?

To se asi musíte zeptat předsedy. Naše praxe byla taková, že v roce 2018 jsme ustavili vnitřní mechanismy, takzvanou společnou poradu, která se začala scházet. Nicméně předseda se jí někdy na jaře 2019 přestal účastnit a od té doby o něm prakticky neslyšíme.

HN: Chcete říct, že předseda skoro dva roky nechodí na vaše jednání?

Ano, poslední porada, které se účastnil, byla v květnu 2019. Od té doby bez udání důvodů nechodí. Snad asi s dvěma nebo třemi výjimkami, kdy se na chvíli ukázal, ale vzápětí odešel, aniž by se nějaký bod probral. Bylo nastavené, že porada je usnášeníschopná, když se jí účastní čtyři lidé, takže jsme fungovali ve zbylé čtveřici. I když několikrát došlo k tomu, že jsme se usnesli na metodickém stanovisku − což je třeba teď před volbami docela zásadní, že dáváme stranám vodítka, jak mají postupovat − a pak se to na veřejnosti objevilo jinak. Podle našeho názoru i v rozporu se zákonem.

HN: Můžete uvést nějaký konkrétní příklad, kdy předseda změnil váš výklad?

Naposledy se to týkalo zdánlivě jednoduché záležitosti, kterou je podepisování zpráv o financování kampaně u koalic. Šlo o to, zda členové koalice mohou pověřit jednoho člena koalice k podpisu té zprávy. Pokud zákonodárce náš úřad zamýšlel tak, že v dohledových věcech se má dohodnout pět lidí, tak to nemůže fungovat tak, že jeden z té pětice vydává významově zcela odlišné stanovisko, než jaké zaznělo na poradě.

HN: Když předseda takto skoro dva roky nefungoval, proč se ozýváte až teď?

V minulosti jsem na to upozorňoval já i kolega František Sivera, postupně se rozpovídávali další a teď už jsme všichni čtyři. Ale asi chápete, že tohle jsou složité situace, kdy řešíte, jestli na podobné věci upozorňovat, protože zvnějšku to vypadá, že je instituce rozhádaná. Tak jsme si řekli, že budeme holt fungovat ve čtyřech. Ale krok, který teď předseda udělal, je z našeho pohledu opravdu nebezpečný. Najednou se předseda staví do pozice, kdy má sám rozhodovat o podnětech občanů, kdy nás nepřipustí k posuzování porušování zákonů, stanovování rozmezí sankcí ani formulování metodických stanovisek pro strany. A to už je třeba se ozvat. Ve sněmovně se teď má ve druhém čtení projednávat zákon o lobbingu, který má také připadnout úřadu. A to vidíme jako vhodnou příležitost pro zákonodárce, aby se zamysleli i nad fungováním samotného úřadu.

HN: V dopise uvádíte, že předseda Weis vás zbavil pravomocí "krátce před ukončením kontroly volební kampaně prezidenta" Miloše Zemana. Myslíte, že to spolu nějak souvisí?

Nevím. Opravdu s námi nekomunikuje, tak mu nějaké úmysly podsouvat nechci. Ale časová souvislost tam je. V každém případě jsme tímto ztratili možnost projednat na poradě kontrolní protokol společně.

HN: Kdy chcete mít kontrolu kampaně prezidenta hotovou?

Kolega Tomáš Hudeček, který na tom dělá, říkal, že to teď v lednu na jedné z prvních porad předloží. Takže finišuje. Jen ta porada s příslušnými kompetencemi se už neuskuteční.