Na to, že se v naší bohulibé zemi občas urodí pěkná blbost, jsme si zvykli. Své by o tom mohli vyprávět Švejk, Čapek, Havel a dnešní školáci, kteří si dělají srandu z prezidentových výroků snad ještě víc, než jsme si my dělali z Husákových.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Co se ovšem děje teď se snahou o potravinovou soběstačnost, je donebevolající. Svědčí to o několika věcech. Být soběstačnou zemědělskou velmocí je přesně to, co chtít nemáme. Zaprvé proto, že cesta k "velmocenství" dnes skutečně nevede přes zemědělství, stejně tak jako cesta k moderní armádě dnes nevede přes mistrovství v jízdě na koni. Naopak, obecně platí, že čím vyspělejší a bohatší země, tím menší má zemědělství podíl na ekonomice. A když už se země chce dostat na výsluní díky zemědělské produkci, jde cestou vysoké kvality a podpory biofarem atd., kde vyšší přidanou hodnotu (rozuměj kvalitu) naopak exportuje do celého světa, k čemuž potřebuje zejména otevřené hranice oběma směry.

Ano, rozumná země dováží elementy s nízkou přidanou hodnotou, přidá jim hodnotu a prodá dál světu. Doveze třeba kulatinu nebo chmel ze zemí, které s nimi nemohou nebo neumí udělat nic kvalitnějšího než je (za nízkou cenu) vyvézt, a udělá z nich stoly, hudební nástroje nebo sochy nebo pivo světové kvality. Kdo ví a koho zajímá, z jakého kovu je vyrobeno vaše auto nebo kolo? Záleží přece na tom, kdo jej vymyslel, patentoval a zejména kde bylo zkonstruováno. Takže vaše auto může být klidně doslova čínské (neb je z čínského železa), ale všichni o Audi řeknou, že je německé.

Ale co je ještě důležitější, nebo spíše tragičtější − že více než polovina našich poslanců (a budete se divit, kdo všechno zvedl ruku nebo se zdržel) vůbec nepochopila zcela základní princip ekonomie.

Proti obilným zákonům, které měly mít před třemi staletími na starosti něco podobného, totiž chránění anglického domácího agrárního trhu, bojoval velice slavně již samotný veliký Adam Smith, tatíček celé ekonomie. Dnešním jazykem by se dalo říci, že si právě na tomto Adam Smith získal své jméno a věhlas. Ochranářské praktiky jsou cestou k chudobě. Toť jeden z hlavních počátků současné ekonomie. Cituji stránky e-Polis: "Druhým přežitkem středověku byly obilní zákony, které uvalovaly vysoká cla na dovážené obilí. Tyto nespravedlivé zákony pomáhaly anglickým statkářům, ale poškozovaly lid, neboť ceny obilí byly uměle zvýšené. Teprve na začátku 19. století byly v Anglii cechy i obilní zákony zrušeny."

Takže tak. My sice nechceme uvalovat cla (protože nemůžeme), ale princip a výsledek je stejný. Jako za středověku. Prodejce navíc nemusí podle navrhovaného zákona SPD (!) nabízet 55 procent českých výrobků, jak si všímá senátor Goláň, ale prodat. Chápete tu absurditu?

Nestačí mít ve výloze, prodejce nějakým zázrakem či magií či násilím nebo slevami, bůhví čím, musí zákazníkům prodat (!) 55 procent českých výrobků.

A co třeba takové české pivo − když je pivovar vlastněn třeba Japonci a pivo je dělané například z amerického chmele a ukrajinského ječmene? Tito poslanci též očividně a ostudně nepochopili, co vůbec znamená Evropská unie, protože právě povstali proti její základní filozofii, proti jejím základním principům: make trade, not war. Přesně takto totiž začínají obchodní války.

Místo toho, abychom se věnovali a specializovali se na to, co umíme a co má vysokou přidanou hodnotu, třeba zdravotní postele, budeme pěstovat brambory. Nikoli proto, že to má nějakou logiku (ani bezpečnostní, ani strategickou, ani obchodní), ale proto, že si to nějaký pomatený národovec blbě rozmyslel. Podíl zemědělství je u nás malý, pár procent HDP, jak to bývá ve vyspělých zemích zvykem, takže ekonomice toto nijak nepomůže, navíc dosáhnout potravinové soběstačnosti je blbost. U základních potravin (čili ne žádné tropy, ale něco, co si většina obyvatel vůbec neuvědomuje) je ČR podle Agrární komory soběstačná u vepřového masa z 38%, u drůbežího z 55%, u brambor cca. 30%. U zeleniny našeho podnebního pásma 30%, u vajec 60% . Čili stručně: u základních potravin a potravinářských surovin, jako je maso, vejce, brambory, ale rovněž zelenina a ovoce našeho pásma je soběstačnost 30-60%, u mléka 85% a u zeleniny a ovoce mimo naše pásmo 0%. Navíc bychom se pěstování řady potravin museli znova učit, protože jsme mezitím všude možně posadili řepku.

Snad se Senát ujme rozumu a tuto pablbost zastaví. Jinak jdeme přesně opačným směrem, zpět do středověku.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist