Ve Spojených státech či Pobaltí jsou zaměstnanecké akcie důležitou součástí motivace klíčových pracovníků a firmám pomáhají rychleji růst. V Česku pro ně ale stále chybí jasná pravidla a způsob, jakým je stát zdaňuje, většinu firem od jejich vydávání odradí.

„U nás v podstatě neexistuje způsob, jak to udělat čistě a rozumně,“ říká partner investičního fondu Evolution Equity Partners Karel Obluk. „Nacházejí se nejrůznější kreativní způsoby, ale rozhodně to nefunguje tak, jak by mělo, tedy jednoduše,“ dodává investor, který v minulosti působil třeba ve vedení antivirové společnosti AVG. 

Zástupci start-upů však mají šanci, že po říjnových volbách by svým zaměstnancům mohli podíl ve firmě nabídnout podstatně jednodušším a výhodnějším způsobem než dnes. Pravidla pro zaměstnanecké akcie chtějí nastavit jak zástupci koalice Pirátů a STAN, tak i trojkoalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Právě oni by podle průzkumů mohli sestavovat budoucí vládu.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Určitě budeme hledat řešení, které současný stav zlepší,“ tvrdí pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. „Téma chceme zvednout co nejdříve, ideálně v prvním roce po volbách,“ doplňuje další poslanec Pirátů Martin Jiránek, který se ve straně podpoře start-upů především věnuje. „Chceme podporovat lidi s inovativními myšlenkami a tohle je jeden z aspektů, který by jim mohl pomoct,“ přidává se poslanec ODS Vojtěch Munzar.

Praxi, kdy firma nabídne svým zaměstnancům část akcií, v Česku používá třeba Rohlík.cz nebo fintechová společnost Roger. Hlavní problém u zaměstnaneckých akcií se dnes týká jejich zdanění. Příjmy z těchto podílů stát bere jako příjmy ze zaměstnání. Zaměstnanec se tedy při nástupu do start-upu dohodne třeba na tom, že po pěti letech ve firmě získá opci na nákup jejích akcií za předem stanovenou cenu. V případě, že se podniku daří, může být tato cena podstatně nižší než ta tržní. 

Zaměstnanec proto akcie za předem dohodnutou částku nakoupí. Rozdíl proti aktuální ceně ale musí zdanit. Protože jde o příjmy ze zaměstnání, musí navíc odvést také sociální a zdravotní pojištění. Povinnost se týká také firmy, která mu akcie prodá. Problém je v tom, že pracovník v té chvíli podíly nakoupil, a nemá z nich tedy ještě žádný příjem.

Pokud se poté rozhodne své akcie prodat, musí je zdanit znovu, tentokrát jako příjem z kapitálu. Tomuto zdanění se může vyhnout jen v případě, že podíl drží alespoň pět let.

„To je důvod, proč se u start-upů zaměstnanecké akcie prakticky nepoužívají. Je to strašně nevýhodné a nikdo si to nemůže dovolit,“ říká partner advokátní kanceláře Mavericks Tomáš Ditrych. Advokát se specializuje zejména na transakce spojené s takzvaným rizikovým a rozvojovým kapitálem.

Podniky kvůli nejasným a nevýhodným pravidlům daleko častěji hledají různé způsoby, jak zdanění minimalizovat. Zaměstnancům například akcie dají pouze virtuálně. Ti tak reálně mezi akcionáři firmy nefigurují, jen mají ve smlouvě uveden nárok na tuto odměnu. „Je to jen způsob, jakým vedení firmy vypočítá velikost bonusu v případě, že v budoucnosti podíl ve společnosti prodá,“ vysvětluje Ditrych. 

Za nastavení jasných pravidel pro zaměstnanecké akcie v tuzemsku lobbuje například Česká fintech asociace. „Komunitu start-upů to brzdí. Může to vést k tomu, že nebude výhodné založit firmu v Česku, ale třeba v Pobaltí,“ myslí si advokát Matěj Vácha, který je zároveň členem představenstva asociace.

Podle Obluka z investičního fondu Evolution Equity Partners není Česko se zastaralými zákony ve střední a východně Evropě výjimkou. „V anglosaském světě naopak tyto postupy fungují běžně,“ říká investor.

Jak přesně pravidla pro zaměstnanecké akcie nastavit, zatím zástupci ODS a Pirátů nevědí. „Jdeme cestou, aby to pro ně nebylo ekonomicky zatěžující. Může to být i směr, že příjmy z nich budou daněny jako kapitálové příjmy, ale v takovém detailu zatím nejsme,“ tvrdí Jiránek.

Inspirovat by se mohli například v USA, Velké Británii nebo ve zmíněných pobaltských státech. „V okamžiku, kdy tam zaměstnanec akcii získá, se neděje nic. Daně platí až ve chvíli, kdy podíl někomu prodá,“ uvádí advokát Tomáš Ditrych. Jako příklad zmiňuje Lotyšsko, které výhodný způsob zdanění zaměstnaneckých akcií zavedlo na začátku letošního roku.

Podíl ve firmě nabízejí svým pracovníkům především začínající podniky. Pro řadu z nich je to šance, jak nalákat schopné zaměstnance. Klíčoví pracovníci jsou pak ochotni pracovat za méně peněz než u konkurence či v korporátu. 

Daleko lákavější je pro ně představa, že v případě úspěchu nově vznikajícího podniku mohou na prodeji akcií výrazně zbohatnout a rozjet vlastní byznys. Třeba podobně jako členové „PayPal Mafie“ – díky úspěchu služby pro okamžité přenosy plateb nezbohatli jen zakladatelé, jako byl třeba současný šéf Tesly Elon Musk, ale také řada manažerů jako Steve Chen, Chad Hurley a Jawed Karim, kteří po odchodu z PayPalu založili YouTube. 

Podobný případ, který by se, byť v podstatně menším měřítku, odehrál v Česku, Ditrycha nenapadá. „Je zde samozřejmě řada lidí, kteří prodali start-up a zbohatli, ale to byli zakladatelé té firmy, kteří měli podíl od začátku,“ míní. „Možná že ty případy jsou, ale u většiny těch lidí to bylo právě díky těm virtuálním motivačním schématům – a tím pádem se to nedozvíme.“