Hájí své klienty před soudem a usilují o to, aby proces s nimi byl férový. Přitom se sami advokáti mohou dostat do situace, kdy jim hrozí trest, o kterém nerozhodují soudy, ale advokátní samospráva. Pokud obhájce profesně pochybí, čeká ho kárné řízení ze strany stavovské organizace – České advokátní komory. Žalobu na něj může podat buď předseda její kontrolní rady, nebo ministr spravedlnosti. V minulém roce komora řešila 125 kárných žalob. V těch, které jsou již rozhodnuté, konstatovala vinu v 57 případech.

Nyní komora připravila novelu kárného řádu, kterou má příští týden projednávat její kontrolní rada. HN mají materiál k dispozici. Vyplývá z něj, že advokátům samotným by se mohlo v kárném řízení dostávat menší ochrany práv, než na jakou mají nárok jejich klienti.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Obvinění advokáti si například nemohou z projednávání své vlastní věci pořídit nahrávku, aby měli v ruce důkaz o tom, jak řízení probíhalo. Své o tom ví advokát David Zahumenský, který během nouzového stavu opakovaně brojil proti ministerským a vládním opatřením u soudu. Teď může za svá slova znovu stanout před kárným senátem. „Musím říct, že se mi už ‚poštěstilo‘, abych se dostal do postavení kárně obviněného, a byl jsem opravdu nemile překvapen, když mi bylo na jednání zakázáno, abych si jeho průběh nahrával pro svou potřebu,“ potvrzuje Zahumenský praxi, která je v rozporu s postupem uplatňovaným v řízení před soudem. Tam se totiž celé jednání nahrává a o kopii záznamu může požádat kterýkoliv z účastníků.

Advokátní komora argumentuje tím, že kárné řízení je neveřejné a v některých případech může převážit ochrana zájmů klienta krytých povinností mlčenlivosti nad zájmem kárně obviněného nahrát si průběh jednání. Toto zdůvodnění ohrožením důvěrných informací Zahumenský odmítá. „Advokát disponuje spisy jednotlivých klientů, a pokud bychom se báli, že jejich důvěrnost neumí chránit, nemohl by svoji práci vůbec vykonávat. Když si jednání nahraju a nahrávku nezveřejním, nemohu tím poškodit nikoho. Jediné, co by se mohlo stát, je, že budu mít záznam o tom, jak to na kárných jednáních doopravdy chodí,“ dodává.

Podobnou zkušenost potvrzuje i advokátka Klára Samková. Ta už také několikrát čelila kárné žalobě, například za své vystoupení před pěti lety před tureckou ambasádou, v němž islám přirovnala k nacismu, fašismu a komunismu a třikrát proklela tureckého velvyslance. „Zaměňuje se tu povinnost mlčenlivosti a neveřejnost jednání,“ řekla Samková s tím, že neveřejnost jednání neznamená, že by si kárně obviněný nemohl sám pro sebe nahrávku z jeho průběhu pořídit. Podle Samkové navíc dochází k porušování práva kárně stíhaných advokátů na spravedlivý proces už ve fázi kontrolního řízení, které tomu kárnému předchází a které lze přirovnat k přípravnému řízení před podáním obžaloby. Komora totiž advokátovi neumožní ani nahlížet do kontrolního spisu.

Další nedostatek vidí Zahumenský v sestavování tříčlenných kárných senátů. Ty dává dohromady předseda kárné komise z 83 členů bez předem daných pravidel i bez patřičné specializace. „Například kárný řád notářů stanoví, že se složení kárného senátu ustanoví losem. U advokátů je vše v rukou jedné osoby. Jen na předsedovi kárné komise záleží, kdo advokáta bude soudit,“ popisuje Zahumenský. Na tento nedostatek upozorňuje i jeho kolega Tomáš Nahodil, který v rámci platformy Otevřená advokacie kandiduje do představenstva stavovské organizace: „Když už na kárné stíhání advokátů dojde, měl by kárný řád obsahovat povinnost ustanovovat senáty podle jasně určených kritérií v rozvrhu práce.“ To ale v návrhu novely řádu chybí.

Mezi nejčastější prohřešky advokátů komora řadí nečinnost vůči klientovi, kdy advokát zmešká lhůtu k určitému úkonu, neinformuje klienta o vývoji kauzy nebo jej dostatečně nepoučí. Trestána jsou i pochybení vůči soudům a dalším orgánům, pokud se k nim obhájce chová neuctivě, nechodí k nařízeným jednáním, a v neposlední řadě komora postihuje i porušení informační povinnosti vůči ní. Loni kárné senáty ve třech případech odebraly advokátům licenci, z toho v jednom trvale, když sáhly k nejpřísnějšímu kárnému opatření – vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Vedle toho padlo 38 pokut a 12 napomenutí.

Také ostatní právnické profese řeší pochybení ve svých řadách vesměs ve vlastní režii. Výjimkou jsou exekutoři, kde o vině anebo nevině rozhoduje kárný senát Nejvyššího správního soudu podle stejných pravidel jako v případě soudců či státních zástupců. Šestičlenné senáty tak jsou složeny ze soudců nejvyšších instancí, exekutorů, advokátů a zástupce kanceláře veřejného ochránce práv. Za poslední tři roky byl exekutor uznán vinným za kárné provinění ve dvou případech ze sedmi a vždy odešel s pokutou ve výši 50 tisíc korun. U prvního prohřešku chybně vypočítal výši své odměny, u druhého přikročil k dražbě nemovitosti před tím, než se pokusil vymoci dluh méně radikálním způsobem.

Notáři za minulý rok čelili šesti kárným žalobám, ve dvou případech si vysloužili pokutu 10 tisíc korun, o zbytku zatím nebylo rozhodnuto nebo byla řízení zastavena. Časté jsou průtahy v dědických řízeních, ale také chyby při sepisování notářských zápisů.