Nejvyšší státní zastupitelství bude od července bez plnohodnotného vedení. Jeho současný šéf Pavel Zeman v úřadu končí k poslednímu červnu a vláda zatím jeho nástupce nejmenovala. I přesto, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) už minulý týden navrhla, aby se nástupcem stal nynější první náměstek Igor Stříž.

Kabinet ale záležitost na včerejším zasedání neprojednal. „Návrh jsme oficiálně podali minulý týden v pátek. Nyní je na panu premiérovi, kdy jej zařadí na program vlády. Úkol jsem splnila,“ sdělila Benešová. „Je to věc pana premiéra, kdy co dá na program jednání vlády,“ uvedl také ministr vnitra Jan Hamáček, předseda koaliční ČSSD.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Babišova nechuť jmenovat právě Stříže přitom může být jedním z důvodů, proč návrh tentokrát nezařadil. O víkendu pro CNN Prima uvedl, že by nejvyššího žalobce mohla jmenovat až nová vláda po volbách, jak žádá část opozice. Podle Lidových novin dokonce Střížovu nominaci výslovně odmítl. Benešové údajně řekl, že ji odvolá z funkce, pokud navrhne někoho z nynějšího Zemanova okolí. Podle listu prosazoval, aby kandidát přišel zvenčí.

Předseda vlády v současné době čelí trestnímu stíhání v kauze dotací na Farmu Čapí hnízdo. Nejvyšší státní zástupce v prosinci 2019 po přezkumu stíhání v případu obnovil, pražský městský žalobce Jaroslav Šaroch ho podle něj zastavil předčasně. Nedávno policie navrhla Babiše znovu obžalovat, rozhodnout o tom má v nejbližších týdnech opět Šaroch. Pokud stíhání premiéra znovu zastaví, může rozhodnutí opět zvrátit Nejvyšší státní zastupitelství. I proto se mluví o tom, že je pro Babiše tato pozice klíčová.

Navrhnout někoho zvenku, mimo státní zastupitelství, ale Benešová nechce. A Babišův návrh, aby byl do voleb někdo pouze pověřen řízením, zřejmě není schůdný. „V minulosti se takový postup objevil a Nejvyšší správní soud vyložil, že to není možné. Zákon o státním zastupitelství nezná institut pověření vedoucího státního zástupce a ten nemůže dělat některé úkony,“ upozornil Ivo Ištvan, šéf Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. 

Pokud by vláda nejmenovala nikoho, ze zákona bude za chod úřadu odpovídat první náměstek, tedy Stříž. Část právníků přitom upozorňuje, že v takovém případě nebude mít všechny Zemanovy pravomoci. Některé kroky, které učiní, mohou být zpětně zpochybněny. Například pokud podá dovolání či zruší usnesení o zastavení trestního stíhání. Zákon podle nich výslovně uvádí, že to může udělat jen nejvyšší státní zástupce.

Sám Stříž si to ale nepřipouští. „Náměstek podle zákona zastupuje vedoucího státního zástupce. Já ta oprávnění podle mého mínění mít budu a budu je využívat. Ale je pravda, že zákon nepočítá s tím, že by nejvyšší státní zástupce dlouhodobě chyběl,“ řekl. „Respektuji ale odlišné názory, možná to bude muset rozhodnout Nejvyšší či Nejvyšší správní soud,“ dodal.

Už jednou si Stříž řízení vyzkoušel. V červnu 1997, kdy byl řadovým žalobcem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jej tehdejší ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová (ODA) pověřila vedením úřadu poté, co rezignoval jeho šéf Jaroslav Koutný pro podezření, že se před rokem 1989 podílel na perzekuci odpůrců komunistického režimu. V říjnu 1997 Parkanová jmenovala šéfem úřadu Ivo Ištvana, který si tehdy dvaatřicetiletého Stříže vybral jako zástupce.

„Je to respektovaná osobnost jak v soustavě státního zastupitelství, tak i v řadách policie nebo soudů. Nikdy jsem nezaznamenal, že by ho po odborné stránce někdo hodnotil negativně,“ popsal Ištvan. Podle něj je Stříž i morální autorita. „V minulosti měl možnost to prokázat. Deset let jsem s ním pracoval, to je hodně dlouhá doba, abyste člověka poznali,“ pochválil ho.

Připomněl dobu, kdy tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká právě Ištvana odvolala z postu vrchního žalobce. Kritizoval tehdy, jak Vesecká řešila podezření z korupce vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Odebrala Čunkův případ původním žalobcům a nový jej odložil. Stříž se tehdy postavil za Ištvana a spolu s ním dobrovolně skončil. Oba tak byli na stejné straně jako Benešová, jež v té souvislosti mluvila o justiční mafii.

Stříž byl poté několik let řadovým žalobcem, v roce 2011 si ho za svého náměstka vybral nový nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, když vystřídal ve funkci právě Veseckou.

Jmenování Stříže má ale řadu odpůrců kvůli jeho minulosti. Vyčítají mu, že před rokem 1989 pracoval jako vojenský prokurátor a byl také členem KSČ. Byť na prokuraturu nastoupil těsně po škole a jen dva roky před pádem komunistického režimu.

Související

„Třicet let po revoluci nemůže být člověk, který si zavdal s komunistickým režimem, v takto vrcholné funkci,“ konstatoval advokát a předseda Českého helsinského výboru Václav Vlk s tím, že podle něj za 30 let vyrostl už dostatek kvalitních žalobců, kteří nemají totalitní minulost.

Střížova minulost vadí i poslanci ODS a místopředsedovi sněmovního výboru pro bezpečnost, Pavlu Žáčkovi, který byl koncem 90. let ve vedení Ústavu pro studium totalitních režimů. „Vojenská prokuratura patřila k důležitým mocenským institucím. Tam oproti civilní části až do posledních chvil postihovali osoby jako odpírače základní vojenské služby, zběhy a další,“ řekl.

Stříž ale odmítá, že by hlavní činností prokuratury bylo podávat obžaloby na ty, kdo odmítali se zbraní v ruce sloužit socialistické vlasti. „To byla naprosto okrajová agenda prokuratury,“ reagoval Stříž a poukázal, že vojenská prokuratura se zabývala veškerou kriminalitou spojenou s bezpečnostními složkami. „Jako začínající právní čekatel jsem měl na starosti běžnou kriminalitu armády – převládaly vojenské šikany, běžné krádeže, či když se záklaďáci opili a ztropili výtržnosti,“ popsal. Dodal, že jeho nástup k vojenské prokuratuře nebyl veden ideologicky, ale pragmaticky: aby se vyhnul základní vojenské službě.

„Nemám a nikdy jsem neměl žádnou informaci, že by v nějaké konkrétní věci tehdy postupoval protiprávně. Kdo to chce ale hodnotit objektivně, musí si povšimnout, že trestný čin odmítání vojenské služby zůstal zařazen v trestním zákoníku řadu let po roce 1989, kdy byl dál stíhán. Byl to standardní trestný čin, takže se mu vytýká něco, co bylo běžnou praxí i po revoluci,“ poukázal Ištvan.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+