Dokonce i mezi akciemi jsou šlechtici. Mnoho lidí k dividendovým aristokratům vzhlíží jako k akciím, které jim pomohou vykoupit se z pracovní lopoty, vybudovat si pasivní příjem a stát se finančně nezávislými. Takový sen se sice splní jen někomu, díky stabilně rostoucí výplatě dividend po dobu desítek let jsou ale aristokraté vhodným doplňkem každého portfolia. Ocení je zejména konzervativní investoři, což Češi jsou, neboť jen díky dividendám mohou porazit inflaci, a ještě navíc něco vydělat.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Investičních strategií je celá řada, pro drobného investora jsou nejzajímavější hodnotové, růstové a právě dividendové. Růstové většinou míří na technologické firmy slibující vysoké tržby a zisky v budoucnu, hodnotoví investoři se naopak snaží hledat dle své analýzy podhodnocené společnosti, které už zároveň generují zisk. A pak jsou tu dividendoví investoři, kteří jsou relativně konzervativní a chtějí mít klid. A proto nakupují zaběhnuté stabilní firmy, u kterých sice potenciál růstu jejich akcií většinou moc závratný není, na druhou stranu generují solidní dividendy. A firmám, které vyplácí dividendy, i když padají venku trakaře, se říká dividendoví aristokraté.

Dividendový aristokrat je firma, která už více než pětadvacet po sobě jdoucích let zvyšuje výplatu dividendy na akcii. Američtí aristokraté se do žebříčku sestavovaného serverem Sure Dividend rekrutují z burzovního indexu S&P 500 a musí kromě zmíněných nároků na dividendy dosahovat i vyšší tržní kapitalizace, neboť právě ta je jedním za znaků stability. Podobně existují i evropské žebříčky. Evropským aristokratům ale stačí pravidelně zvyšovat výplatu dividend nejméně po dobu deseti let.  „Vysoké podíly ze zisků většinou vyplácí velké a etablované korporace. Proto by měly vykazovat menší kolísavost. Osobně si myslím, že každý akciový investor by měl některé dividendové aristokraty do portfolia zařadit,“ říká Tomáš Pfeifer, portfolio manažer Cyrrusu s tím, že některé velmi stabilní dividendové tituly do svého portfolia zařazují i tradičně dluhopisoví investoři.

Mezi tři vůdčí firmy aktuálního žebříčku pětašedesáti amerických aristokratů patří telekomunikační firma AT&T a energetické společnosti ExxonMobil a Chevron. Všechny tři firmy zvyšují výplatu dividendy na jednu akcii už přes třicet let. Dividendový výnos, tedy poměr vyplaceného zisku na akcii vůči tržní ceně akcie, se u všech pohybuje nad pěti procenty a AT&T dosahuje na 6,9 procenta. Největší telekomunikační společnost na světě se tak na první pohled jeví jako dobrá volba, neboť jen dividendový výnos pokryje inflaci a ještě přinese procenta navíc. Jedna akcie společnosti navíc stojí pod třicet dolarů, nákup je tedy dostupný i pro drobného investora.

Na pozoru byste se ale měli mít kvůli v posledních letech klesajícím ziskům a maržím, které by mohly vést k tomu, že firma brzy sáhne k přiškrcení výplat dividend. K tomu by mělo dojít už jen kvůli chystanému vyčlenění mediální části byznysu firmy – Warner Media – a jejímu spojení s Discovery. Tyto plány ale mohou být dlouhodobě prospěšné pro samotné akcie, neboť firma snížením dividend ušetří peníze na investice. Chce se svézt na vlně úspěchu společností Walt Disney nebo Netflix.  Akcie AT&T se stále obchodují na úrovních z loňského března a mají růstový potenciál, pro ryze dividendového investora jsou ale nyní rizikové.

Pohled na aktuální vývoj dalších dvou zmíněných firem, Exxonu a Chevronu, je o něco lepší, už jen proto, že akcie energetických společností od ledna vzrostly o 48, respektive 23 procent. Růst táhne vysoká poptávka po energiích, i tak jsou ale jejich akcie stále ještě pod loňskými březnovými hodnotami. Otázka je, co s nimi udělá přechod na zelenou energetiku. Obě společnosti ji sice neignorují, ještě loni na rozdíl od řady konkurentů neměly žádné velké plány. A pokud na trend ve velkém naskočí nyní, budou potřebovat peníze jinak vyplácené na dividendách pro investice.

Rozvaha v dividendové politice může čekat i další firmy. „Společnosti budou nyní s navyšováním dividend opatrnější s ohledem na nejistý vývoj. Mnoho z nich musí inovovat, aby se udržely konkurenceschopné v postpandemickém světě, což štědrým dividendám nebude přát,“ říká Radim Krejčí, šéf investiční platformy Portu. Pro dividendovou investiční strategii proto platí to, co pro všechny ostatní. Je potřeba akcie pečlivě vybírat i v rámci zmíněného žebříčku aristokratů, což si žádá specifické schopnosti. Pokud je investor nemá, může se inspirovat u bohatých amerických investorů, kteří si vybrané firmy podrobně analyzují. Ideální proto je projít si portfolia těchto velkých vah světa investic a podívat se, jestli v poslední době některé aristokraty nenakoupily. 

V letošním roce zaujali tyto investory tři dividendoví aristokraté. Nápojářské společnosti Coca-Cola, PepsiCo a farmaceutický gigant Johnson & Johnson. Všechny tři mají silně defenzivní akcie, jinak řečeno s jejich tržbami ekonomický cyklus nijak zvlášť necloumá. Lidé konzumují jejich výrobky krize nekrize. Akcie Coca-Coly a hlavně PepsiCo slušně rostou, byť  jsou stále pod hodnotami z loňského března. Dividendy dosahují u Coca-Coly výnosu 3,1 procenta a u Pepsi tři procenta. 

Farmaceutický Johnson & Johnson je též stabilně rostoucí společností oblíbenou mezi ostřílenými investory. Firma navíc profituje z pandemie, neboť její vakcíny patří mimo jiné k jedněm ze čtyř schválených Evropskou unií. Nyní navíc statistiky ukazují, že je odolná i vůči delta mutaci koronaviru. Konkurenční Pfizer nebo AstraZeneca hlásí nižší účinnost. Portfolio firmy je ale široké, patří do něj i různé produkty pro péči o pleť nebo speciální lékařská zařízení. K rychle rostoucím akciím v posledních letech lze počítat ještě s dividendovým výnosem 2,5 procenta.

Mezi takzvané defenzivní akcie patří tradičně i tabáková společnost Philip Morris. Akcie její české dcery lze mimochodem pořídit na pražské burze a nabízí dividendový výnos 8,69 procenta. Philip Morris ovšem do seznamu dividendových aristokratů nepatří. Zmíněný je zde ze dvou důvodů. Jednak pro ilustraci toho, že dividendoví aristokraté rozhodně nejsou společnosti, které nabízí nutně nejvyšší dividendy, měřítkem je v žebříčku totiž především stabilita. A za druhé Philip Morris je dobrým příkladem, že i akcie na české burze mohou být atraktivní právě pro dividendové investory. Pražský burzovní index totiž příliš neroste a deset let se de facto pohybuje kolem hodnoty tisíc bodů. Americký burzovní index S&P 500 za tu dobu posílil o více než dvě stě procent. Dividendovou dvojkou je na pražské burze operátor O2, kterého se ovšem PPF rozhodla v brzké době z burzy stáhnout. Třetí místo drží energetický gigant ČEZ a čtvrté Kofola. 

Výhodou investic do českých akcií je absence kurzového rizika. Posilující koruna je schopná vymazat klidně všechen výnos nezajištěného portfolia. Obecným problémem všech dividendových akcií jsou daně.  „Velikou a často opomíjenou nevýhodou dividend je jejich zdanění. Například u dividendového titulu, kde je dividenda cca sedm procent z ceny, ztrácí na daních každý rok investor jedno procento. Po deseti letech má o 10 procent majetku méně než investor, který nepreferoval vyplácení dividendy,“ říká Martin Mašát, portfolio manažer Partners. Dividendoví investoři si musí také dávat pozor na to, přes jakého brokera akcie nakupují, neboť někteří automaticky daní zahraniční dividendy dvakrát. Obejít se to dá investicemi do nástrojů, které dividendy automaticky reinvestují. 

Patří mezi ně například pasivní fondy, označované zkratkou ETF. Takový fond má oproti přímému nákupu akcií několik výhod. Není potřeba mít velký balík peněz proto, aby mohl člověk nakoupit konkrétní akcie, u některých firem stojí jedna akcie tisíce dolarů. Tyto fondy navíc sledují jak například všechny americké aristokraty, tak třeba dividendové akcie na asijských trzích. Lze si tak vytvořit slušně diverzifikované portfolio za nízký objem prostředků a také s nízkou nákladovostí. Některé tyto fondy navíc dividendy reinvestují, a tak není nutné řešit ani problém s daněmi.

Chcete se přidat k více než dvěma tisícům investorů a dostávat investiční newsletter do e-mailové schránky? 

Přihlaste se kliknutím na obrázek níže k pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré investiční čtení i texty o seberozvoji.

f1a96b8a 62fd 0f5d afc6 8e98902a8fa4