Měl by to být počin, který rozhýbe český akciový trh a povzbudí aktivitu na pražské burze. Tak mluví česká investiční skupina Wood & Company o připravované transakci, při které vznikne speciální firma označovaná anglickou zkratkou SPAC. Šlo by o první uvedení společnosti tohoto typu na burzu ve střední a východní Evropě.

Výkonný ředitel Wood Vladimír Jaroš prozradil, že jeho skupina pracuje na plánu umístit historicky první SPAC na burzu v Praze někdy na podzim. „Rádi bychom zdejší trh trochu rozhýbali a ukázali, že transakce se tady dají dělat. A že my, s naším regionálním přesahem, jsme schopni propojovat dobré podnikatelské nápady s lidmi ochotnými investovat, riskovat a vydělávat na burze,“ říká Jaroš pro HN.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Pro projekt chce od investorů získat několik stovek milionů korun. Transakce bude mířit na spojení s menší firmou z oboru technologií, herního průmyslu či e-commerce, nebo z oblasti strojírenství. Cílová firma by měla získané prostředky využít pro svoji regionální expanzi. V případě úspěchu by pak tým Wood později v podobných transakcích pokračoval a mohl by přivést tímto způsobem na burzovní parket další nováčky.

SPAC (special purpose acquisition companies) jsou společnosti, které na západních trzích v posledních dvou letech rychle vznikají  a usnadňují zejména technologickým podnikům vstup na burzu. Investoři si koupí její akcie a firma se pak na rok nebo dva stane jakousi schránkou s penězi, čekající na příležitost. V další fázi pak SPAC za peníze investorů koupí podíl ve vytipované nadějné firmě, s níž se spojí.

Tento fenomén zachvátil americké burzy na konci roku 2019 a postupně se rozšířil i na další trhy. Projektů SPAC po celém světě vzniklo už více než 400 a za řadou z nich stojí věhlasní finančníci nebo je propagují celebrity jako tenistka Serena Williams. Touto cestou se na burzy chtějí dostat nebo už dostaly firmy různého zaměření – od technologických start-upů až po biotechnologické společnosti nebo provozovatele kasin. Podle dat serveru SPACInsider.com vybraly loni firmy typu SPAC vstupem na burzu 83 miliard dolarů, šestkrát víc než v předchozím roce.

Bianko šek

Investoři, kteří vloží peníze do firmy typu SPAC, dávají vlastně organizátorům bianko šek na to, že v další fázi pro jejich peníze najdou vhodnou společnost s růstovým potenciálem. Taková firma pak po spojení se SPAC využije peníze k rozmachu na nové trhy a investorům se akcie mohou zhodnotit. Když se vhodný cíl do určité doby nenajde, SPAC investorům peníze vrátí a zanikne.

Wood chce využít zkušenosti, které má za 30 let na kapitálovém trhu ve východní Evropě. Půjde totiž nejen o to získat investory a vybrat od nich peníze, ale hlavně najít správnou cílovou firmu a zajistit, aby se s jejími akciemi aktivně obchodovalo. Podle Jaroše je na trhu hodně volných peněz a investorům chybí projekty, do kterých by je vložili.

Skupina Wood zprostředkovala desítky akciových transakcí nejen na české burze, ale také na burzách v Polsku, Rumunsku či Turecku. Loni například pomáhala uvést na pražský akciový trh on-line lékárnu Pilulka. To byl vzhledem k velikosti a zhodnocení firmy dosud největší úspěch alternativního tržiště pražské burzy Start, zaměřeného na mladé růstové firmy. Jarošův tým také loni pomáhal se vstupem na burzu největšímu českému výrobci ručních palných zbraní, skupině CZG − Česká zbrojovka.

SPAC může mít řadu výhod. Investoři jsou u transakce dříve než u klasické veřejné nabídky (IPO), prostřednictvím které firmy na burzu vstupují. Mohou také vydělat víc. Pro firmy zase může být spojení se SPAC lákavé jako rychlá cesta, jak se dostat na burzu a k rozvojovým penězům. Po sloučení si zakladatelé těchto firem většinou udrží kontrolu nad byznysem a noví akcionáři jim méně mluví do strategie a byznysového plánu. To může být pro mnoho zakladatelů českých firem méně svazující než prodej části společnosti třeba skupině soukromého kapitálu, označované jako private equity, která do řízení byznysu zpravidla aktivně zasahuje.

„Dnešní podnikatelé v druhé vlně už mají často základní kapitál, umějí anglicky, mají dobré právníky a nepotřebují, aby jim někdo radil, jak svět funguje. Vlastně potřebují jen ty peníze. Přidaná hodnota private equity, zejména pro menší firmy, už není tak velká, jako to bývalo před lety,“ vysvětluje Jaroš.

Pozitiva transakcí SPAC se projeví hlavně v nejistých časech, kdy akciové trhy procházejí nečekanými výkyvy a pro firmy je standardní vstup na burzu nejistý. Vstup, zpravidla připravovaný řadu měsíců, se leckdy musí na posledních chvíli zrušit nebo zmenšit, protože na trhu vládne negativní nálada. Spojení s firmou SPAC, která už na burze je, proto může být rychlejší a jistější alternativou. Jaroš řekl, že výběr vhodné cílové firmy pro sloučení se SPAC bude trvat možná až do poloviny příštího roku.

Burza hledá oživení

„O této připravované transakci víme, podporujeme ji a spolupracujeme se společností Wood na tom, aby byla na naší burze zrealizována. Pevně věříme, že se to povede,“ říká pro HN generální ředitel pražské burzy Petr Koblic. Vznik firem typu SPAC by mohl být pro burzu vítaným oživením, protože na její dva hlavní parkety nováčci přicházejí jen zřídka. Posledním přírůstkem byla zmiňovaná zbrojařská firma CZG a předtím už jen Moneta Money Bank v roce 2016.

Od té doby se velké české firmy vstupu na hlavní akciový parket vyhýbají a místo toho volí aktivnější burzy v zahraničí. To je případ antivirové firmy Avast nebo developera CTP. I ostatní vlastníci tuzemských firem, kteří burzu zvažují, se Praze nejspíš vyhnou. Týká se to KKCG Karla Komárka a jeho Sazky, EP Infrastructure finančníků Daniela Křetínského a Patrika Tkáče nebo plánů skupiny PPF.

Praha už léta trpí poklesem aktivity a tím, že z ní odešly některé velké společnosti jako Unipetrol, Fortuna, Pegas Nonwovens či CME. Na hlavním trhu má letos také skončit operátor O2. V roce 2018 burza spustila alternativní, méně regulované tržiště Start pro menší firmy, to však není vhodné pro velké investory. Podle Jaroše by se připravovaný SPAC měl obchodovat na regulovaném trhu Standard.

Aktivní akciový trh je důležitý nejen proto, že dává firmám možnost opatřit si od investorů peníze, ale také proto, že vytváří příležitosti k investování a zhodnocování úspor na důchod. Když nejsou příležitosti na burze, Čechům nezbývá než své peníze investovat do firem z zahraničí nebo na trhu s nemovitostmi.

Koblic ale upozorňuje, že je ještě nutné vypořádat se s legislativními stránkou transakce, protože české firemní právo na SPAC není připraveno. „Je potřeba najít právní cestu a vykomunikovat ji s regulátorem, Českou národní bankou. Právníci na všech stranách intenzivně pracují na tom, aby se našel způsob, jak takovou transakci optimálně udělat,“ říká šéf burzy.