Pobuďte chvíli na Facebooku předsedy vlády, na profilu předsedy SPD, na Twitteru prezidentova mluvčího, na Instagramu ministryně financí a vsadím svůj zánovní osobní vůz, že do deseti minut narazíte alespoň na jednu větu, která nebude pravdivá či bude možná přímo lživá. A narazíte na ni i proto, že sociální sítě zkrátka a dobře umožňují šířit lži. Redaktorovi novin by za to hrozil soud, na sociálních sítích se lhát a klamat může v zásadě beztrestně. A je jedno, že třeba jako zmínění Andrej Babiš a Tomio Okamura oslovují pomocí sociálních sítí každý zhruba čtvrt milionu lidí.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Svět sociálních médií křiví realitu, živí kulturní války a neprospívá rozvoji moderní demokratické společnosti. Ne každý si je tím zcela jistý, ale zjevně si to začínají uvědomovat i jejich samotní provozovatelé. A zejména Twitter chce jít příkladem. Oznámil, že začne testovat novou funkci, která uživatelům umožní označovat „zavádějící“ příspěvky. Nová funkce se bude pro začátek testovat ve Spojených státech, Austrálii a Jižní Koreji. Ale zrovna teď bychom ji potřebovali i u nás v Česku. To, co se tu právě děje kvůli volbám v digitálním prostoru, je místy čiré šílenství.

Twitter slibuje, že označené tweety přezkoumá jeho „mechanismus kombinující automatizované technologie s lidským dohledem“. Zní to trochu divoce, ale pořád lepší než to, co máme dnes. Tedy téměř nic. Twitter občas nějaký účet zablokuje, ale jsou to jen zrnka písku, chybí tomu srozumitelná pravidla a důslednost. Na Facebooku nebo Instagramu je to ještě mnohem horší. Tam panuje už naprostá džungle, není tam s kým komunikovat, nelze dohledat nikoho odpovědného.

Od Twitteru jde o sympatický krok. I když je to spíš snaha předejít tomu, co na sociální sítě chystají politici různě po světě. Třeba vláda v Indii v červenci Twitteru oznámila, že ho činí přímo zodpovědným za obsah, který na jeho síť umístí uživatelé. O něčem podobném se vedou vážné úvahy v USA nebo ve vyspělejších státech EU. V Německu či ve Francii už s regulací sociálních sítí začali. (V Česku ne. Místní politici zvolili salámovou metodu, vyčkávají, co se bude dít, a řeší své analogové starosti.)

Hlavní potíž spočívá v tom, že, zjednodušeně řečeno, podle amerického práva nenesou poskytovatelé internetových služeb odpovědnost za svůj obsah. Sociální sítě jsou považovány za provozovatele „internetových služeb“, ne za média. Jenže například podle Ami Digital Index jsou sociální sítě v Česku pro 43 % jejich uživatelů důležitým, nebo dokonce hlavním zdrojem informací. Facebook nebo Twitter tedy nejsou jen nějakou „internetovou službou“. Jsou to média, na která se zatím nevztahují pravidla pro média.

Řešením je učinit provozovatele sociálních médií odpovědnými za obsah tak, jako jsou za něj odpovědná média klasická. Přimět sociální sítě, aby si najaly editory, kteří budou přinejmenším u vlivných influencerů hlídat věcnou správnost příspěvků. Podobně, jako to editoři dělají v novinách. Označování příspěvků je pak přijatelné opatření. Na rozdíl od jejich mazání. K tomu už by bylo zapotřebí vyšší autority, třeba soudů, bylo by to zdlouhavé a neefektivní a bylo by jistě zkráceno naše svaté právo vyjadřovat názory.

Bohužel, pokud Twitter jednou zavede podobný nástroj i v Česku, nepocítíme zas tak velkou změnu. Už proto, že zde jde o minoritní síť. S něčím podobným by měli přijít oba zbývající velcí hráči, Facebook a Google. A pokud se k tomu nezačnou brzy chystat, měli by se probrat čeští politici a začít o nějaké regulaci alespoň přemýšlet. Zvlášť u demokratů by mělo jít o velké téma. „My máme takovou vizi, že v boji mezi pravdou a lží pravda vždy zvítězí, ale to bohužel není pravda. Když chcete, aby lidé věřili faktům, musíte jim ukázat budoucnost, kde budou mít fakta nějakou váhu. Demokracie vyžaduje hodně práce. Pokud zaujmeme postoj volného trhu, že se pravda sama nějak objeví, nebude to fungovat,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Respekt historik Timothy Snyder. A zdá se, že právě ve světě sociálních sítí se bez nějaké regulace „pravda“ jen tak sama objevovat opravdu nezačne.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist