S podvodnou reklamou na některé ze sociálních sítí nebo na webových stránkách se v posledních letech setkal snad každý uživatel internetu. Nejčastěji jde o inzeráty lákající na domněle výhodné investice například do akcií ČEZ nebo dluhopisů Škody Auto. Útočníci kromě jmen velkých firem zneužívají i tváře známých osobností, jako je prezident Petr Pavel či bývalý premiér Andrej Babiš, kteří mají tyto obchody „doporučovat“.
Kromě toho jsou velmi časté také reklamy na falešné e-shopy, kde podvodníci lákají lidi na nákup značkového zboží za až nereálně výhodné ceny. Řadu lidí přitom možná napadlo, proč provozovatelé sociálních sítí, jako jsou Meta (Facebook, Instagram, WhatsApp), Alphabet (Google a YouTube) či Twitter (sociální síť X), nedělají víc pro to, aby se tyto podvodné reklamy na jejich platformách nezobrazovaly. HN se na názor zeptaly Zdeňka Smrčka, advokáta společnosti Kučera & Associates. Podle něj jsou příčinou hlavně ekonomické důvody.
Co se dočtete dál
- Proč je pro společnosti jako Meta, Alphabet či Twitter složité zachycovat obrovské množství podvodných reklam na svých platformách?
- Dělají pro jejich detekci dost?
- Kolik podvodných inzerátů například Google ročně zablokuje či odstraní?
- Proč jsou peníze prakticky nedohledatelné?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
