Četnost kyberútoků se začala výrazněji zvyšovat během covidu, ještě více pak zesílila po vypuknutí války na Ukrajině. Útočníci míří na běžné klienty, soukromé firmy, ale i státní instituce. Mezi nejvyhledávanější cíle pak dlouhodobě patří nemocnice. V Česku bylo v posledních letech napadeno několik z nich, což ochromilo jejich chod, a někdy dokonce ohrozilo na životě pacienty, kteří v nich byli hospitalizováni.
Možná trochu překvapivě se tak mohou jevit data o úrovni kyberzabezpečení v nemocnicích. Ta totiž naznačují, že kybernetická odolnost zdravotnických institucí se v průměru spíše zhoršuje. Nejvíce je to patrné v menších nemocnicích, které nemají na patřičná opatření peníze anebo kyberbezpečnost nepovažují za svou prioritu. Změnit to může nový kybernetický zákon i další unijní regulace, která se na subjekty kritické infrastruktury – kam patří i nemocnice – zaměřuje.
Co se dočtete dál
- Jak si v hodnocení úrovně kyberzabezpečení vedly české nemocnice a kolik z nich je v nejhorší výkonnostní kategorii.
- Co patří mezi nejčastější chyby v kyberzabezpečení.
- Jakým útokům nemocnice nejčastěji čelí.
- Která legislativní opatření mají za cíl zlepšit úroveň kyberzabezpečení v zemi.
- Co hrozí za nedodržování nových pravidel.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
