Česká národní banka by měla investovat do akcií až padesát procent devizových rezerv a rovněž zvýšit nákupy zlata, prohlásil člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Aleš Michl během přednášky na Vysoké škole ekonomické. Tímto způsobem by chtěl zvýšit zhodnocení devizových rezerv, které centrální banka spravuje. „Chci dlouhodobě ziskovou ČNB, proto potřebujeme především zvýšit výnos z devizových rezerv a snížit náklady,“ sdělil HN Michl.
Část zisků by centrální banka podle něj posílala státu, který by zřídil svůj investiční fond. Ten by následně spravovala opět centrální banka. „Pokud by se na nich dalo v příštích sto letech vydělat například v průměru pět a více procent ročně a ČNB by byla zisková, pak by se z dividendy dal financovat schodek penzijního systému,“ říká Michl. Roční dividenda by podle něj mohla být v průměru přes sto miliard korun.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekK využívání devizových rezerv pro vytvoření státního fondu jsou však ekonomové skeptičtí. „Cílem ČNB by neměla být alokace aktiv a zhodnocování majetku. Centrální banka by měla primárně řešit měnovou politiku,“ uvádí portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Vytvoření státního investičního fondu ve správě ČNB není vhodné ani podle hlavního ekonoma J&T Petra Sklenáře. „Je to mimo hřiště centrální banky,“ upozorňuje.
Zásadní by navíc bylo, kdo by o investicích rozhodoval. „Nemůže o tom rozhodovat centrální banka, protože je to záležitost politických preferencí,“ upozorňuje Sklenář.
Konkrétně v Norsku, které má největší státní fond na světě, vykonává dohled ministerstvo financí a pravidla pro fungování stanovuje zákon. Správu majetku ale vykonává investiční odnož norské centrální banky – Norges Bank Investment Management. Ta spravuje aktiva ve výši 1,36 bilionu dolarů.
ČNB se vrací k rozprodeji devizových rezerv. To podle ekonomů může tlačit na silnější korunu
Pro získání vyšších výnosů z devizových rezerv by také bylo nutné překopat jejich strukturu a jít do výnosnějších, a tedy i rizikovějších investic. Michl ostatně navrhuje zvýšit během příštích pěti let podíl akcií na devizových rezervách ze současných 13,5 procenta na pětinu. „A pak postupně až na čtyřicet až padesát procent během dalších pěti let,“ popsal změny Michl.
Do akcií na světových kapitálových trzích investuje ČNB již od roku 2008. V minulých letech se snažila mít na burzách zainvestováno okolo desetiny celkových rezerv. Michlův návrh by tento podíl výrazně zvýšil. „Mít v akciích 40 až 50 procent rezerv mi přijde už hodně,“ míní Pfeiler s tím, že pětina je tak akorát.
Problém navíc je, že centrální banka sice může na devizových rezervách vydělat, ale nepříznivě to ovlivní přepočet eur, dolarů nebo například japonských jenů do korun. „Každé posílení koruny bude vytvářet ztrátu,“ zdůrazňuje Sklenář.
Na posílení české měny navíc bude tlačit svou politikou samotná Česká národní banka. Ta od ledna začne opět prodávat části výnosů z devizových rezerv. Program, jehož cílem je zpomalit nárůst jejich objemu, banka obnovuje po devíti letech. Ve čtvrtek o tom rozhodla bankovní rada a prodejem deviz bude tlačit na posilování kurzu koruny.
Vylepšit výnosy by proto měla i větší měnová diverzifikace rezerv, v nichž nyní představují téměř šedesát procent aktiva v eurech. „Je vhodné snížit závislost na euru,“ doplnil Michl s tím, že by se mělo nakoupit zlato, zvýšit čínské portfolio státních dluhopisů nebo investice v amerických a kanadských dolarech. Konkrétně Michl navrhuje zvýšit zlaté rezervy ze současných 9,5 tuny alespoň na sto tun, které by byly uloženy v sejfech ČNB. Podle Pfeilera by naopak mělo složení rezerv odrážet strukturu zahraničního obchodu, který se děje zejména v eurech.
Kromě zvýšení výnosů chce Michl rovněž snížit náklady. Navrhuje například to, aby si banky platily svůj dohled. Regulace totiž stojí ČNB jednu miliardu korun ročně, která se dává na informační systémy a pracovníky. Na přednášce na VŠE Michl vyjadřoval své osobní názory, nikoliv stanovisko ČNB.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
