Společnost Auria Solutions vyrábí díly pro Mercedes nebo Škodu Auto. Když mladoboleslavská automobilka před měsícem kvůli nedostatku čipů prakticky zastavila výrobu, dostala se firma ze Zákup nedaleko České Lípy do problémů. Její ředitel Jan Pleyer proto uvítal, že vláda automobilkám a jejich dodavatelům okamžitě slíbila rychlou pomoc – příspěvek na náhrady mezd lidí, kteří kvůli omezení výroby zůstanou doma. Peníze od státu ale nakonec on ani další podnikatelé z oboru hned tak neuvidí.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Firmy už přitom s podporou počítaly. Pleyer například poslal již v říjnu řadu pracovníků domů „na překážky“. „Při poklesu zakázek je ekonomičtější výrobu rozjet a pak přibrzdit než třeba stále vyrábět pouze na jednu směnu,“ vysvětluje šéf firmy, která zaměstnává zhruba 500 lidí.

Ačkoliv vláda slibovala program Antivirus pro firmy z automotive schválit a spustit nejpozději první týden v listopadu, pořád se tak nestalo a podle zjištění HN se na tom nic nezmění ani v nejbližších týdnech. A to i přesto, že ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ještě v polovině října tvrdil, že pokud by vláda program nespustila, budou ohroženy stovky tisíc pracovních míst.

„Stát vytvořil iluzi, která není naplněna a ani směrem k firmám komunikována,“ říká Pleyer. Sám už se slibovanou státní pomocí počítal i v očekávaných hospodářských výsledcích podniku. „Teď už je jasné, že ten plánovaný pozitivní efekt ve výsledovce neuvidím. O to víc musím šetřit jinde,“ dodává.

Proč se pomoc pro automobilový průmysl nakonec zasekla? Jedním z důvodů je vládní rozhodnutí zúžit program Antivirus pouze na automobilový průmysl. Zatímco plošné použití této podpory má od Evropské komise zelenou až do konce letošního roku, v případě zaměření na jeden konkrétní obor musí Česko znovu komisi požádat o souhlas.

Premiér Andrej Babiš (ANO) sice v říjnu sliboval, že se pokusí vyjednat souhlas Bruselu co nejdříve, realita je však jiná. Ministerstvo práce a sociálních věcí ještě nemá do angličtiny přeloženy všechny podklady, podle nichž zástupci Evropské komise o podpoře rozhodnou. Podle mluvčí ministerstva Jaroslavy Sladké pošle dokumenty do Bruselu „v nejbližších dnech“.

Schvalovací proces, který obvykle trvá řadu měsíců, je tedy i po více než čtyřech týdnech pořád na začátku. Zástupci byznysu proto tlačí na vládu, aby Antivirus spustila v už schválené podobě, tedy nejen pro automobilky a jejich dodavatele, ale pro všechny podnikatele, kteří museli kvůli nedostatku zakázek omezit výrobu. „Je to jediné možné řešení, jak lze ještě pomoci zasaženým odvětvím,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Náklady na podporu od října do konce prosince odhaduje zhruba na dvě miliardy korun.

U dosluhující vlády ale tento požadavek naráží. „Plošný Antivirus není ve hře, aspoň ne v rámci naší vlády,“ uvedl pro HN ministr Havlíček. Ani nově vznikající kabinet nemá o podpoře pro automotive jasno. „Mám k tomu rozporuplný vztah, jsem ale připraven o tom diskutovat,“ říká kandidát na post ministra průmyslu Věslav Michalik (STAN). 

Plošná podpora firem by zřejmě nebyla levnou záležitostí. Dokument z letošního října, v němž ministerstvo práce hodnotí jednotlivé varianty pomoci automobilovému průmyslu, odhaduje náklady až do výše 1,71 miliardy korun měsíčně. O moc levnější by však nebyla ani pomoc zaměřená pouze na automobilky a jejich dodavatele, kde ministerstvo počítá s maximálními náklady 1,59 miliardy.

Čísla úředníci odhadují podle období od března do května loňského roku, kdy automobilky také zastavovaly výrobu. O podporu z programu Antivirus se tehdy přihlásilo 272 podniků z automobilového průmyslu, „na překážkách“ bylo každý měsíc v průměru přes 94 tisíc jejich pracovníků. Stát jim za zmíněné tři měsíce vyplatil celkem 2,8 miliardy korun.

Škoda Auto navíc na začátku listopadu obnovila výrobu a situace v automobilovém průmyslu se tak opět aspoň částečně zlepšila. „Situace napříč automobilovým průmyslem je ale pořád extrémně špatná,“ tvrdí výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. „Škoda vyrábí zhruba na 60 procent produkce a podobná situace je také v Toyotě, ani Hyundai nejede na víc než 80 procent. Napříč Evropou jsou navíc stále závody, které úplně stojí. Tam přitom míří velká část tuzemské produkce, není to jen o tom, jestli Škoda jede,“ dodává.

Petzl navíc upozorňuje, že tuzemské firmy jsou v nevýhodě proti německé konkurenci, kde už řadu let funguje takzvaný kurzarbeit. O podporu zde může požádat jakýkoliv podnik, který prokáže, že kvůli ekonomickým důvodům nebo třeba i přírodní katastrofě nemůže dočasně svým zaměstnancům zajistit práci v plném rozsahu. Systém pomoci běží nepřetržitě, peníze vyplácejí úřady práce v jednotlivých spolkových zemích, které také kontrolují, zda firmy podmínky pro získání peněz splňují.

Zákon, který by podobný model zavedl i v Česku, poslanci definitivně schválili letos v červnu. Vláda ho však může použít až ve chvíli, kdy ho schválí Evropská komise.

Její úředníci přijali podklady k posouzení na začátku srpna, ale na reakci Česko stále čeká. Nic na tom nezměnilo ani několik výzev ministerstva práce prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), aby Evropská komise celý proces zrychlila. 

Úředníci v Evropské komisi si navíc často po prostudování dokumentů vyžádají od členských zemí ještě doplňující informace. Ty pak dávají dohromady jednotlivá ministerstva spolu se zástupci byznysu či odborů, což celý proces dále prodlužuje. Než se nový zákon dočká schválení v Bruselu, může to trvat ještě řadu měsíců. Právě proto musela vláda v říjnu řešit pomoc automobilovému průmyslu ještě přes fungující program Antivirus.