Máme za sebou první týden schůzek prezidenta Miloše Zemana s kandidáty na ministry. Takže můžeme zhodnotit, co se to vlastně v Lánech odehrává. Určitě to není nutná ústavní procedura, protože ústava neříká, že má prezident ministry zkoušet. Říká jen, že je má na návrh premiéra jmenovat. Určitě to není ani proces, který by mohl nějak pomoci těžce zkoušenému Česku. Zeman skrze něj naopak zdržuje jmenování legitimní vlády, kterou Česko v krizi nutně a co nejrychleji potřebuje.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Co to tedy vlastně sledujeme? Bizarní zřetězený ceremoniál, skrze který si Miloš Zeman dokazuje, že je ze všech nejdůležitější. Tak jako se v minulosti vzdával hold panovníkovi či v jiném prostředí se líbal prsten, nyní probíhá rituál vzdání úcty nemocnému prezidentovi uzavřenému v teráriu. Stejně jako je středoasijská povaha celé ceremonie, je středoasijské i aranžmá. Prezident usazený ve vitríně u zlaceného stolu, o poznání většího než stolek zkoušeného ministra, vůči kterému je prezident navíc díky vozíku ve vyvýšené pozici. Celé to vypadá, jako by se Lány nacházely na předměstí Ašchabadu, nikoliv kousek od hlavního města země Evropské unie.

Je vlastně překvapující, že si ministři dávají takové ceremoniální ponížení líbit. Trapné jim určitě je, soudě podle toho, že pirát Ivan Bartoš po setkání poloironicky prohlašoval, že prezident „byl připraven, ale že on snad uspěl“, a budoucí ministryně obrany Jana Černochová na Twitteru zvesela avizovala, že očekává, že ji prezident bude zkoušet ze znalosti typů tanků. Kandidáti se prostě úporně pokoušejí zlehčit situaci, kdy se prezident na jejich účet královsky baví a ignoruje přitom, že každý den bez pevné a motivované vlády znamená další prohloubení koronavirové krize. Je to horší než ostuda.  

Ale marná sláva, každý hraje, co mu druhý dovolí. A prezidentovi bylo zatím dovoleno vše. Odcházející premiér Babiš si před ním lehal při každé příležitosti na záda, za což se mu nyní Miloš Zeman odvděčuje tím, že ho nechává koupat v jeho vlastní neschopnosti tak dlouho, jak jen je to možné. A nastupující vláda na tradici poklekávání před mocižravým prezidentem, ve strachu, že by jí mohl provést něco nesmyslně ohavného, hodlá zjevně navázat. 

Bylo by skvělé, kdyby se někdo z ministrů postavil před lánské terárium a řekl: „Pane prezidente, děkuji za pozvání, ale na tyhle pseudorituály teď není čas. Kromě toho neodpovídám Vám, ale Poslanecké sněmovně. Zemi lépe prospějete, když si půjdete přečíst něco o demokratickém způsobu vládnutí v parlamentní republice. Třeba od TGM.“ Jenže to se nestane a naši demokratičtí politici se budou třást před lánským sultánem až do konce jeho funkčního období. Na nastolení zdravé rovnováhy moci si budeme bohužel muset ještě počkat.